Kniha Ester

Překlad řecké verze starozákonní knihy Ester zahajuje vydávání edice „Septuginta" v rámci širokospektrálního grantu „Historie a interpretace Bible". Badatelský projekt překládání Septuaginty, tedy řecké verze Starého zákona, do češtiny je srovnatelný s „velkými" světovými projekty podobného druhu,[1] a proto hned na začátku lze jenom popřát všem řešitelům nejen hodně síly a chuti, ale také, a snad především dostatek finančních prostředků, aby dílo bylo dovedeno do zdárného konce k užitku všech vděčných čtenářů a zájemců o hlubší poznání biblické tradice.

První vydaný svazek komentářové řady není jen lákadlem a pozváním k jejím dalším titulům,[2] ale i jakýmsi testerem jejího dalšího směřování a způsobu zpracování. Co se týče formální stránky, tak je třeba zcela jednoznačně ocenit pěkný, decentní a vkusný design jak po stránce ilustrační a barevné (desky, přebal a ilustrace uvnitř knihy), tak po stránce typografické. Kniha je uživatelsky velmi příjemná. Lze si však položit otázku, proč úplný nadpis monografie není uveden na přebalu ani na deskách knihy, když na patitulu, hlavním titulu a také na tiráži knihy je uváděn jako součást plného názvu, který jí vzhledem k jejímu obsahu právem náleží.

Obsah monografie je rozdělen do tří (takto však nečíslovaných) základních částí. První poskytuje stručný, ale dobrý úvod k Septuagintě a jejímu českému překladu. (Za ní je na nečíslovaných stranách křídového papíru vloženo devět reprodukcí s různými motivy z knihy Ester.) Druhá část na nevelkém prostoru uvádí čtenáře do problémů spojených s biblickou knihou Ester, konkrétně do jejích různých textových verzí a do dějin bádání, ve stručnosti nám přibližuje obsah jednotlivých verzí a jejich dataci a velmi krátce nás seznamuje s charakterem řeckých překladů knihy Ester a se strategií jejich překladu do češtiny. Třetí, hlavní a nejrozsáhlejší část obsahuje český překlad Septuaginty a alfa-textu ve dvou sloupcích paralelně na stránce vedle sebe, pod nimiž se průběžně nachází komentářové poznámky prokládané „sémantickými exkurzy" k některým vybraným řeckým termínům. Na konci monografie pak nalezneme nezbytné seznamy literatury a zkratek a užitečné rejstříky spisů, osobních jmen, místních názvů a vybraných pojmů.

V knize, která je po stránce jazykové a stylistické připravena velmi kvalitně, lze najít několik menších nedostatků, z nichž nejvýraznější je snad neuvedení téměř všech autorů (a jejich děl), zmiňovaných v částech 2.1 a 2.2, v závěrečné bibliografii. Bohužel zde není uvedená ani literatura, z níž autor úvodu na tomto místě čerpal informace. Případný zájemce o prohloubení znalostí ohledně dějin bádání je tak ochuzen a odkázán na jinou, cizojazyčnou literaturu. Další poznámka se týká tvaru jména Esthér, o němž se dočteme, že se používá „všude tam, kde se jedná o název některé z řeckých verzí nebo o jméno hlavní hrdinky v některé z těchto verzí - na rozdíl od podoby jména Ester, vycházejícího z hebrejštiny."[3] Proč není uvedený, z řečtiny vycházející tvar Esthér použit v názvu publikace, která je celá o řeckých verzích a jejich hlavní hrdince, když evidentně splňuje podmínky jeho použití? Co snad čtenáři vadí zřejmě nejvíc, je přístup k řeckému textu. Monografie, jejímž primárním obsahem mají být řecké verze knihy Ester a jejich překlad, vychází - jak ve svém uchopení pojednání o překladech v úvodu, tak i v pojetí komentáře - z hebrejského masoretského textu. Tím, že řecké verze jsou vnímány na základě svých interpretačních dodatků k hebrejskému textu, působí úvod ke knize Ester velmi útržkovitě, nejednotně a místy až nepřehledně. Také synoptické uspořádání dvou řeckých překladů, ale především průběžné neustálé konfrontování jejich výkladu s hebrejským zněním tříští jejich proklamovanou literární a teologickou svébytnost.[4] Takovýto přístup má nesporně svá pozitiva a své výhody, ale téměř zcela se tím vytrácí narativní strategie a narativně-teologická interpretace příslušných řeckých verzí. Čtenář sice má kameny do mozaiky, ale pokud chce celý obraz, bude si ho muset pracně poskládat sám. Je však třeba konstatovat, že autoři monografie zvolili jednu z legitimních možností přístupu k textu, což je třeba plně respektovat.

Několik výše uvedených poznámek nic nemění na skutečnosti, že monografie jako celek je velmi sympatickým výsledkem práce autorů, u nichž je zcela nesporná zasvěcená znalost problematiky související s řeckým textem knihy Ester v jejich různých aspektech, jazyková akribie a pečlivost při její přípravě. Nezbývá, než všechny zájemce pozvat ke čtení řecké verze příběhu o královně, která zachránila svůj lid před pogromem.

Od téhož autora:

Apoštol národů svatý Pavel  
Apoštol Pavel a Písmo
Bible
Bible a moderní kritika
Benedikt XVI.: Verbum Domini
Číst Bibli zase jako Bibli
D. Marguerat: Úvod do Nového zákona
Desatero božích přikázání
Druhý list Tesalonickým
Evangelium podle Jana 
Evangelium podle Matouše
Hebrejská bible a dějiny
Izajáš. Svědectví o vítězící důvěře
K bohatým v Jakubovom liste 
Kniha Zjevení
List Židům
Nové teologie Starého zákona a dějiny
Obtížné oddíly Předních proroků
O marnotratném otci
Pavel apoštol
Pavel z Tarsu
Pavel z Tarsu a jeho svět
Úvod do Nového zákona
Vnitřní konflikt člověka z pohledu apoštola Pavla
Zjevení Janovo

Poznámky:

[1] Viz s. 15, pozn. 55.

[2] První monografie láká čtenáře na další svazky (Izajáš, Žalmy); viz s. 11.

[3] S. 22, pozn. 65.

[4] Srov. s. 25. V této věci se názor recenzenta zcela rozchází s názorem autorů publikace.