Nemoc těla je nástrojem k uzdravení duše z hříchu

Pro svou dobrotu Bůh spojil bázeň s dobrotou. Každému tedy nabízí to, co je prospěšné, tak jako lékař nemocnému nebo otec neukázněnému synovi. „Kdo totiž šetří svou hůl, nenávidí svého syna."[1] I Pán a jeho apoštolově žili v bázni a námaze. Když věřící člověk onemocní tělesnou nemocí, je to buď proto, že ho Pán kárá pro nějaký hřích, kterého se předtím dopustil, nebo že ho chce předem uchránit nějakého hříchu budoucího, a nebo že nezabrání útoku zvnějšku, který se děje v důsledku (ďáblova) působení, aby to bylo tomu člověku k užitku a jako příklad bližním.

Proto tedy ti, kteří bydlí v chatrném těle, jako by se plavili na staré loďce, již nezahálejí, ale neustále se modlí a upínají se k Bohu. Starší[2] byli velmi zarmoucení pokaždé, když neměli žádné tělesné trápení. Báli se totiž, že když nedostanou odplatu za hříchy zde (kdo žije v těle, jich totiž z nevědomosti spáchá mnoho), dostane se jim celkového trestu tam. Proto prosili, aby byli léčeni tady. Musíme se tedy bát nikoli vnější nemoci, ale hříchů, kvůli nimž přichází nemoc, a to nemoc duše, nikoli těla. Vždyť „každé tělo je tráva"[3] a tělesná a vnější dobra jsou „dočasná, zato (dobra) neviditelná jsou věčná"[4].

[Klement Alexandrijský: Eclogae propheticae, 9-11. Český překlad Jany Plátové převzat s laskavým souhlasem překladatelky z vydání: Klement Alexandrijský: Exegetické zlomky, Praha 2014, s. 51-53.]

Více o Klementovi Alexandrijském

Od téhož autora:

Pán se sklonil, člověk povstal 
Skutečný chléb z nebe je tělo Kristovo, tělo zmrtvýchvstalé  
Křest Duchem svatým 
Strómata (výběr)

Související články:

Cyprián: O úmrtnosti 
Cyprián: Křesťan a trpělivost 
Matka Tereza: O hříchu   

Poznámky:

[1] Př 13,24.

[2] Řec. πρεσβυτεροι [presbyteroi] - „presbyteři", „starší" u Klementa podle české překladatelky „představují ... starobylou tradici dosahující až ke generaci prvních apoštolů" a „jsou zárukou autentického chápání Ježíšova učení a vzorem duchovního života" (Klement Alexandrijský: Exegetické zlomky, Praha 2014, s. 52, pozn. 34). Pozn. red. RTh.

[3] Srov. 1Pt 1,24; Iz 40,6.

[4] Srov. 2Kor 4,18.