Kříž Kristův nám navrací ráj

Kříž Kristův nám navrátil ráj. Toto je strom[1], který Pán ukázal Adamovi, aby z něho jedl, mluvě o stromu života, který byl vprostřed ráje, avšak ze stromu poznání dobrého a zlého aby nejedl. Adam zbloudil, nedodržel příkazy, okusil zapovězené. Skrze dřevo[2] počínáme hladovět, neboť jeho tělo se zmocnilo pokrmu. Proto Pán v Kristu spojil tělo se dřevem, aby ustal odvěký hlad a aby byla znovu nastolena milost života. Blažený strome Páně, na kterém byly ukřižovány hříchy všech![3] Blažené Tělo Páně, které všem poskytlo pokrm[4]![5]

[Enarratio in psalmum XXXV, 3; in PL XIV, 999B-C. Z latinského textu (J.-P. Migne: Patrologia latina, XIV, Paris 1882, 999B-C) a s ohledem na fragment polského překladu (Dorothea Forstner: Świat Symboliki Chrześcijańskiej, Warszawa 1990 /orig. Die Welt der christlichen Symbole, Innsbruck 1966/, s. 154) přeložil Lukáš Drexler.]

Od téhož autora:

Eliáš a půst 
Kristus nade všechno
Matka Boží, vzor panenství  
Duch Svatý - Učitel a Vůdce modlitby  
Jeden prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš  
Tato svátost, kterou přijímáš, se uskutečňuje Kristovými slovy  
Kristus smířil svou krví svět s Bohem 
O svátostech (De sacramentis)
O tajemstvích (De mysteriis)
Svatá Eucharistie 
Znalost Krista

Související články:

Chvála Kříže 
Bonaventura: Pod křížem
Jacopone da Todi: Kříž Páně 
Pavel Evdokimov: Láska podle míry Boha  
Tomáš Akvinský: Proč Kristus zemřel na kříži 
Bratr Roger, Matka Tereza: Pán Ježíš umírá na kříži
Kateřina Sienská: List jistému vznešenému prelátovi  
Wacław Hryniewicz: V kříži je příslib nové budoucnosti 
Efrém Syrský: Kristův kříž, záchrana lidského pokolení 
Cyril Alexandrijský: Ježíš Kristus dal své tělo za život všech lidí  
Hans Urs von Balthasar: Ježíšova smrt je interpretem jeho života  
Bruno Forte: Ukřižovaný Bůh je zjevením krásy, která zachraňuje  
Lev Veliký: Kristův Kříž - zdroj veškerého požehnání a příčina všech milostí  
Jan Evangelista Urban: Jediná Boha hodná oběť: Kristus na Kříži, Kristus v eucharistii  
Hildegarda z Bingenu: O tom, že pět ran Kristových zahlazuje lidské hříchy  
Přechod od Starého Zákona k Novému je přechodem od těla k Duchu 
Cyril Alexandrijský: Skrze kříž se Kristus stal Králem nad světem  
Ludvík Maria Grignion z Montfortu: Okružní list přátelům Kříže 1  
Lactantius: Dřevo pomazané krví beránka je symbolem Kříže  
Jan van Ruysbroeck: O čtyřech znameních Boží věčné lásky  
Wincenty Myszor: Symbolika kříže podle sv. Ireneje z Lyonu 
František Saleský: Hora Kalvárie je pravou univerzitou lásky 
Silvano Fausti: ... ale jeden z vojáků mu kopím probodl bok 
John Fisher: I když někdo zhřešil, máme přímluvu u Otce 
Řehoř Naziánský: Největší zázrak - zázrak mého spasení 
Absconditus: Bůh nemůže mlčet, neboť je odvěké Slovo  
Jan Damašský: Drahocenné a úcty hodné dřevo Kříže  
Klement Alexandrijský: Pán se sklonil, člověk povstal  
Růžena z Limy: Kříž - jediné pravé schodiště do ráje  
Theodor Studita: Vzácný a životodárný Kristův kříž  
Kateřina Sienská: List bratru Tomášovi della Fonte  
Tomáš Špidlík: Tajemství kříže z hlediska teologie  
Ondřej Krétský: Kříž je slávou i povýšením Krista  
Angelus Silesius: Duše si přeje zemřít s Ježíšem  
Fulgentius z Ruspe: Sám sebe za nás obětoval  
Jan Zlatoústý: Kříž je světlem celého světa   
Elisabeth Leseur: Per Crucem ad Lucem 
Juliana z Norwiche: Láska Kristova 
Kateřina Sienská: Nepřátelé Kříže 
Jan Zlatoústý: Moc Kristovy krve 
Jindřich Suso: Povzbuzení duši 
Silvestr Braito: Kříž nad vodou 

 Poznámky:

[1] Lat. lignum - „dřevo" lze přeložit i jako „strom", což je zde a rovněž dále v textu úmyslný odkaz jak na strom z rajské zahrady (srov. Gen 2,9 podle Vulgaty), tak na dřevo kříže Kristova. Podobně je tomu i s řeckým slovem χυλον [xylon] - „dřevo" i „strom", které se vyskytuje v řeckých textech Písma, kdy již v Novém zákoně je užíváno jak pro kříž Kristův (Sk 5,30; 10,39; 13,29; 1Pt 2,24 ad.), tak pro strom rajské zahrady (Zj 22,2.14 ad.), kteroužto biblickou souvztažnost záhy rozvíjejí jak řečtí, tak i latinští otcové. Více k této problematice viz v článku Wincentyho Myszora: „Symbolika kříže podle sv. Ireneje z Lyon" (viz též tamtéž pozn. 2). Tato dvojznačnost latinského výrazu lignum, označujícího jak dřevo, tak strom, je zřejmá a úmyslně užitá i v textu sv. Ambrože, proto je třeba při četbě našeho překladu tohoto latinského textu do češtiny mít tuto skutečnost na paměti, i když jsme týž latinský výraz překládali podle kontextu jednou jako „strom", jindy pak zase jako „dřevo". Pozn. překl.

[2] Viz výše pozn. 1. Pozn. překl.

[3] Srov. 1Pt 2,24. Pozn. překl.

[4] Lat. victum, které lze přeložit i jako „život", „výživu", tedy jako to, co oživuje nebo co dává život (z lat. vivo - „žít", „být naživu"). Pozn. překl.

[5] Sv. Ambrož zde odkazuje na to, že Ježíš sám je „Chléb života" (J 6,48), tj. skutečný a životadárný plod Stromu života, jakým je jeho Kříž: jako Adam vzal a pojedl ze stromu jeho plod a zemřel, tak nyní je v Kristu každému dána možnost vzít a pojíst ze Stromu života - Kristova Kříže ten pravý Plod - Krista a žít navěky. Co pokrm ze stromu poznání dobrého a zlého v Adamovi zahubil, to nyní nový pokrm ze stromu kříže v Kristu znovu obživuje. Je zde samozřejmě přítomen rovněž odkaz na eucharistii, v intenci Kristova: „A chléb, který já dám, je mé tělo, které obětuji za život světa" (J 6,51). Pozn. překl.