Nacházíte se na: Theofil > Patristika > Maria, Matka Nebeské Many

Maria, Matka Nebeské Many

John Saward, 13.5. 2020

Kněžstvím Panny Marie je její mateřství, proto ji lze nazývat "Matkou Nebeské Many", neboť je Matkou Krista, jenž je "Chlebem života". A jako On nasytil několika málo chleby mnohé zástupy, podobně i ona podává ten jediný Chléb-Krista světu a skrze své mateřské kněžství Jím sytí mnohé zástupy až do skonání světa. Takto vnímali Pannu Marii již otcové, jak dokládá několika jejich svědectvími anglický teolog John Saward (*1947).

 

panna-maria-oranta-102.jpgZpůsob reflektování skutečnosti těhotné Bohorodičky otci nabývá nakonec eucharistického charakteru. „Maria," píše sv. Efrém, „nám dala Chléb života, namísto chleba soužení daného nám Evou."[1] Nosí v lůně Toho, který je Chlebem života, Nebeskou Manou[2]. Poněvadž Kristus od první chvíle vtělení zaujímá postoj sebeobětování, panenské lůno může být sv. Ondřejem Krétským (cca 660-674) pozdraveno coby oltář, na kterém je mysticky jako oběť živá, celopalná obětován Beránek-Kristus." Maria je stolem, „na němž Kristus - Chléb s nebe, Beránek obětovaný za všechny, je předložen jako obětní dar a oběť živá."[3] Podle sv. Ambrože existuje analogie mezi zázračnou proměnou chleba a vína v Tělo a Krev Krista a divem panenského početí a porození:

„Je tedy jasné, že Panna porodila v protikladu k přirozenému řádu. A toto tělo, které požíváme, pochází z Panny. Nač tedy v Těle Kristově hledáš přirozený řád, když sám Pán Ježíš se narodil z Panny při pominutí přirozeného řádu?"[4]

Středověké a současné označování Marie jako ciboria a monstrance pak bude pouhým rozvinutím těchto patristických intuicí.[5]

 

[John Saward: Odkupiciel w łonie Matki, Warszawa 2001 (orig. Redeemer in the Womb. Jesus Living in Mary, San Francisco 1993), s. 84-85. Z polského vydání přeložil a doplnil Lukáš Drexler, většinu z citací církevních otců (Ambrož, Proklos, Ondřej Krétský) pak s ohledem na jejich originální znění.]

 

Od téhož autora:

Bohorodička jako Svatyně  

 

Související články:

Emilián Soukup: Bohorodička 
 Wincenty Granat: Boží mateřství Panny Marie
Jacek Salij: Mariánská dogmata a Písmo svaté
Beda Ctihodný: Blahoslavené lůno, které tebe nosilo...
Epifanius ze Salaminy: Chvalozpěv o Panně Marii, Bohorodičce 
Wincenty Granat: Bohorodička Panna Maria v Kristových tajemstvích spásy  
Ambrož Milánský: Tato svátost, kterou přijímáš, se uskutečňuje Kristovými slovy  
Marcin Jan Janecki: Sjednocení s Bohem skrze sjednocení s Marií podle Marie Petyt  
Efrém Syrský: Toho, jehož neobsáhne celý svět, drží v náručí sama Maria
Jan Evangelista Urban: Největší dar od nejsvětější Panny - Tělo Kristovo  
Marie od Ukřižovaného Ježíše: U nohou Mariiných jsem nalezla život! 
Hildegarda z Bingenu: Církev Kristova - panenská Matka křesťanů  
Marie od Ukřižovaného Ježíše: Matkou Boží pro svoji pokoru
 Mikuláš Ďurkáň: Hlas otců církve o Panně Marii prostřednici  
Bernard Przybylski: Matka Boží a Nejsvětější Trojice  
Gabriel od sv. Marie Magdaleny: Maria Prostřednice  
Wincenty Granat: Účast Marie na díle vykoupení
Emilián Soukup: Maria - Matka božské milosti 
Jan Maria Vianney: Panna Maria, prostřednice 
Jan Maria Vianney: Myšlenky o Panně Marii  
Adrienne von Speyr: Skrze Marii ke Kristu 
Lukáš Drexler: Panna Maria - Matka Boží
John Saward: Bohorodička jako Svatyně 
Efrém Syrský: Píseň o Nejsvětější Panně 
Charles de Foucauld: Hle, Matka tvá
René Laurentin: Maria, naše Matka 

 

marianske-inspirace-002-b.jpg  

 

Poznámky:


[1] Sv. Efrém Syrský: De Azymis 6, 7; in T. J. Lamy (ed.): Sancti Ephraem Syri Hymni et Sermones, I, 1982, 593.

[2] Srov. Sv. Proklos: Oratio VI (De laudibus sanctae Mariae), 17: „Hle, ... zlatá nádoba mající v sobě manu" (srov. Žid 9,4); in J.-P. Migne: Patrologia graeca (dále jen PG) 63, 756A.

[3] Sv. Ondřej Krétský: Oratio IV in Nativitatem B. Mariae; in PG 97, 880A-880B.

[4] Sv. Ambrož Milánský: De mysteriis, 53; in J.-P. Migne: Patrologia latina 16, 407A.

[5] Srov. N. García Garces: „La Virgen y la Eucaristia en la himnografia medieval", in Ephemerides Mariologicae, 2 (1952), s. 205-245, passim.

 

[RSS]

Přečteno 187x

další články