Marie Nanebevzatá nám ukazuje cestu i cíl

Kontemplace Nanebevzaté vrhá světlo na náš život, naše utrpení, na náš úděl. Budeme-li patřit na Marii vyvýšenou do nebe, lépe a hlouběji pochopíme smysl našeho života na zemi.

Nanebevzatá Paní nás učí, že naší jedinou šancí na rozvoj, na plnost, na slávu je Kristus, Syn Nejvyššího, Spasitel a jeho milost, jeho láska. V něm má svůj nejzazší zdroj sláva Mariina, v něm a jedině v něm je i naše šance. Jeho milost je v našem životě skutečným závdavkem nebe: jako v zrnu je již obsažen květ, rostlina, tak v milosti je již skutečný počátek slávy. Díky obdržené milosti můžeme na sebe vztáhnout krásná slova sv. Augustina: Coelum es et in coelum ibis - „Nebem jsi a do nebe půjdeš"[1]. Naše zmrtvýchvstání bude účastí na jeho zmrtvýchvstání, neboť on zmrtvýchvstal jako Hlava celého vykoupeného lidstva, „jako první z těch, kteří zesnuli" (1Kor 15,20). A aby bylo možné mít účast na tomto zmrtvýchvstání, je třeba s ním být již zde na zemi tak těsně sjednoceným, jako jsou údy těla spojeny s hlavou (1Kor 15,20-30). On je skutečně naší jedinou šancí.

Poněvadž Marie má již účast na zmrtvýchvstání svého Syna, její život je pro nás ukazatelem cesty. Maria nás učí, že s milostí, která je darem a příležitostí, je třeba spolupracovat. Je třeba být jako ona, v ustavičném boji se zlem, hříchem a satanem; je třeba být neustále otevřeným vůči daru lásky Boží a žít v ustavičném sjednocení s Pánem; je třeba být rovněž vždy otevřeným vůči člověku - tak jako ona. Království nebeské totiž Kristus přislíbil těm, kteří milují své bratry, zejména ty nejmenší, potřebné, hladové, žíznící, příchozí, nahé, nemocné, vězněné (srov. Mt 25,31-44), a právě proto nebe, sláva, oslavení nejsou skutečností, která přijde až na konci časů. Nebe začíná již nyní na zemi. Je darem, milostí, ale rovněž plodem lásky člověka.

Slávou korunovaná Maria nám připomíná elementární křesťanskou pravdu: „Skrze kříž do nebe." Účast na kříži a utrpeních Krista je pro křesťana zdrojem radosti a cestou do slávy: „Radujte se, když máte podíl na Kristově utrpení, abyste se ještě více radovali, až se zjeví jeho sláva. Kdo však trpí kvůli tomu, že je křesťan, ať se nestydí, ale oslavuje Boha, že smí nosit toto jméno." (1Pt 4,13.16) Spojitost utrpení se slávou spatřuje rovněž sv. Pavel: „A jsme-li děti, tedy i dědicové - dědicové Boží, spoludědicové Kristovi; trpíme-li spolu s ním, budeme spolu s ním účastni Boží slávy. Soudím totiž, že utrpení nynějšího času se nedají srovnat s budoucí slávou, která má být na nás zjevena." (Řím 8,17-18) A na jiném místě Apoštol řekne: „Neboť toto nynější a lehké soužení působí přenesmírnou váhu věčné slávy." (2Kor 4,17) Augustin, když komentuje tato slova, píše: „Utrpení má konec, odměna však je bez konce." Tato pravda se mimořádným způsobem naplnila v životě Ježíšově a jeho Matky. A naplňuje se rovněž v našem životě.

Naše nanebevzetí, podobně jako Nanebevzetí naší Matky, bude plodem milosti, jakož i námahy, potu a utrpení. Bytí s Pánem na věčnosti se započíná bytím s ním zde, na zemi. Nekončící láska v nebi (1Kor 13,13) se počíná láskou zde na zemi. Koruna slávy je plodem kříže: „To, co zaséváš, nebude oživeno, jestliže neumře." (1Kor 15,36)

„První po Synu jsi vešla v brány nebe,
s duší a tělem skvoucím se milostí,
proto stala ses cestou nejjistější
do domu Boha."

(Nešporní hymnus II.)

Jdu i já do domu Otcova cestou vytyčenou a ukázanou Marií?

[Z knihy Józef Kudasiewicz: Matka Odkupiciela, Kielce 1991, s. 214-217 (kráceno), přeložil Lukáš Drexler.]

Související články:

Kolda z Koldic: Povýšena nad anděly
Jan Maria Vianney: Panna Maria, prostřednice  
Wincenty Granat: Tělesné nanebevzetí Panny Marie 
Roberto Zavalloni: Učení sv. Antonína Paduánského o Marii 4/6  
Luigi Melotti: Maria Nanebevzatá, obraz konečného naplnění Církve 
Scott Hahn: "A ukázalo se veliké znamení na nebi: Žena oděná sluncem"  
Grzegorz Ryś: Páté tajemství růžence: Korunování Panny Marie  
Alfons Maria z Liguori: Panna Maria, Archa Nového Zákona  
Matthias Joseph Scheeben: O Nanebevzetí Panny Marie  
Ludvík Granadský: Rozjímání o nebeské blaženosti 2/2  
Vyvýšena i se svým tělem do nebeských paláců 

[1] Sv. Augustin: Sermo 359, 1. Pozn. RTh.