Nacházíte se na: Theofil > Patristika > Velikost Boha se zjevila v jeho umenšení

Velikost Boha se zjevila v jeho umenšení

Origenes, 26.3. 2021

Poté co Origenes (+253) ve svém "Komentáři k Janovu evangeliu" vysvětlil starozákonní výroky vztažené na Krista, totiž že Boží Syn je Bohem Otcem nazýván "ostrý meč" a "vybraný šíp" (Iz 49,2), nyní tento věhlasný starověký teolog vykládá další výrok Boha Otce vůči Synu: "Ty jsi mým služebníkem" (Iz 49,3), neboť Synovo ponížení, když se stal člověkem pro naši spásu, zjevilo Jeho velikost, když se On, Pán, stal služebníkem lidí a Vykupitelem z otroctví hříchu.

 

Předchozí část: „Učinil mne vybraným šípem"

 

muz-bolesti-001-upr-3-men-2.jpgKaždý, kdo chápe, v jakém smyslu Ježíš, Syn Boží, jenž „přijal podobu služebníka" (Flp 2,7) pro osvobození těch, kteří zůstávají v otroctví hříchu, je pro učedníky „ne jako ten, kdo sedí u stolu, ale jako ten, kdo slouží" (Lk 22,27), musí rovněž chápat, proč mu Otec říká: „Ty jsi mým služebníkem" a o kousíček dál: „To je ti velkou poctou, že jsi nazýván mým sluhou" (Iz 49,3.6). Je třeba směle říci, že dobrota Krista se zjevuje plněji, božštěji a jako pravdivý obraz Otce tehdy, když „ponížil sebe samého a stal se poslušným až k smrti, a to k smrti na kříži" (Flp 2,8), než kdyby „považoval za kořist[1] svou rovnost Bohu" (Flp 2,6) a nesvolil by být služebníkem pro spásu světa. Chtěje nás tedy poučit, že přijal od Otce veliký dar a tak se stal služebníkem, říká: „A Bůh můj bude mojí silou. A řekl mi: ‚To je pro tebe velká pocta, že se nazýváš mým sluhou.‘" Kdyby se totiž nestal sluhou, nepozdvihl by „pokolení Jákobovo" a neshromáždil by „rozptýlený Izrael" a nemohl by též být „světlem národů", aby ustanovil „spasení až do končin země" (Iz 49,5-6).

 

[Origenes: Komentář k Janovu evangeliu, I. kniha, XXXII (230-232). Na základě polského překladu (Orygenes: Komentarz do Ewangelii według św. Jana, Kraków 2005) a řeckého textu (Origenes Werke, IV. Der Johanneskommentar, Leipzig 1903) přeložil Lukáš Drexler.]

 

Od téhož autora:

Nejen smrtelné tělo, i nesmrtelná duše má svůj pokrm  
Józef Naumowicz: Stát se "domem chleba" 
Syn z Otce - Bůh z Boha, Světlo ze Světla 
Proti Celsovi (Contra Celsum) 
"Učinil mne vybraným šípem" 
Zač se modlit především? 

 

Související články:

Brigita Švédská: Jak byl Kristus bičován a odsouzen k smrti 
Cyril Alexandrijský: Ježíš Kristus dal své tělo za život všech lidí  
František Saleský: Hora Kalvárie je pravou univerzitou lásky 
John Fisher: I když někdo zhřešil, máme přímluvu u Otce 
Tomáš Kempenský: O rozjímání nad Kristovým utrpením 
Klement Alexandrijský: Pán se sklonil, člověk povstal  
Ondřej Krétský: Kříž je slávou i povýšením Krista  
Wacław Hryniewicz: Bůh živý je Bohem milujícím  
Fulgentius z Ruspe: Sám sebe za nás obětoval
Vladimír Losskij: Obraz Boha a obraz sluhu  
Jean Galot: Dar Syna je Darem Otce  
Jindřich Suso: Před ukřižováním  
Kristus Král

 

Poznámky:


[1] Ve smyslu: „za výsadu", tj. kdyby lpěl na své rovnosti s Bohem, kdyby svou výsadu rovnosti s Bohem bral za zisk, kterého se nechce vzdát (v řec. je zde výraz αρπαγμον [arpagmon], které doslova znamená „kořist" nebo „loupež"). Kristus se ale své rovnosti zřekl (aniž by však zároveň přestal ve skutečnosti i nadále být Bohem) a ponížil se kvůli naší spáse. Apoštol Pavel chce touto řečí paradoxu vyjádřit charakter tak lidumilného a pokorného Boha, který se z převeliké lásky snižuje a zříká se svých výsad a „zapomíná" na sebe, aby nám, otrokům hříchu a porušenosti, udělil výsadu spásy a věčného života neboli aby, obrazně řečeno, ze sebe svlékl šat své božské slávy a velkoleposti a přioděl jím nás, „nahé" (srov. Gen 3,7) a ubohé ve svém pozemském údělu, vzdálené a vyhnané z ráje, ponížené hříchem. Pozn. překl.

 

[RSS]

Přečteno 161x

další články