Nacházíte se na: Theofil > Panna Maria > Co přivádí svaté v úžas u Panny Marie?

Co přivádí svaté v úžas u Panny Marie?

28.8. 2020

Svatí se nebáli Panny Marie, ale důvěřovali jí, tak jako jí důvěřoval Kristus: On se jí odevzdal, i oni se jí odevzdali a tak se odevzdali samotnému Kristu, který se v ní stal tělem a který k nám přišel skrze ni. Kristus je mariánský, proto i světci jsou mariánští. A míra odevzdání nemá míry: odevzdání Krista Marii znamená, že se stal člověkem, odevzdání svatých Marii znamená, že se stávají druhým Kristem, jak o nich sám Kristus říká Marii: "Ženo, hle, tvůj syn!"

 

ikona-mulier-amicta-sole-men-upr-2-men-2.jpgCo tak přivádí svaté v úžas u Panny Marie? KRISTUS. Ona je žena ne jen Sluncem oděná, ale i Slunce, tj. Krista, plná: přetékající plností milostí jak onen jediný Pohár Božího království přetékající vínem věčné hostiny; je jako monstrance naplněná chlebem proměněným v Krista, který ač se láme, přesto ho neubývá, ba naopak, přibývá, mírou vrchovatou a natlačenou; je jako měsíc, který vrhá světlo a jen světlo samotného Slunce; je jako žena vyňatá z Adamova boku a nesoucí tak Jeho podobu a odkazující na Něj; je jako díže mouky zcela prostoupené kvasem Kristem, až bude upečen Chléb života pro duše lačnící po životě věčném; je jako čiré sklo, které nijak nebrání procházejícímu Světlu, podobně jak píše sv. Jan od Kříže o duši prostoupené Bohem a sjednocené s Ním, ale stává se naopak Jeho dokonalým a Jím zcela prosvíceným průchodem, Jeho dokonalým zpřístupněním:

„Sluneční paprsek svítí na skleněnou tabuli; jsou-li na skle clony skvrn nebo je-li zamlžené, nebude je moci tak úplně rozjasnit a proměnit ve své světlo, jako kdyby bylo čisté od všech oněch skvrn a průzračné; tím méně je prozáří, čím méně je sklo obnaženo od oněch clon a skvrn, a tím víc, čím bude průzračnější. A nebude to paprskem, nýbrž oknem. Takže bude-li průzračné a od všeho očištěné, paprsek je tak přetvoří a prozáří, že samo bude vypadat jako paprsek a bude vydávat stejné světlo jako on. I když ve skutečnosti sklo, ačkoli se podobá paprsku, má svou přirozenost od něho odlišnou. Můžeme však říci, že ono sklo je paprskem nebo světlem skrze účast. Duše je tedy jako tato skleněná tabule, na kterou stále dopadá, nebo lépe řečeno, ve které přebývá toto božské světlo Božího bytí skrze přirozenost ...

Když to duše dovolí ..., zůstane pak prozářena a přetvořena v Boha a Bůh jí sděluje své nadpřirozené bytí tak, že se duše zdá být samotným Bohem a má to, co má Bůh sám. A k takovému sjednocení dojde, když dá Bůh duši onu nadpřirozenou milost, že všechny věci Boha a duše jsou jedno v účastnickém přetvoření. A duše se zdá být více Bohem než duší, ano je Bohem skrze účast; třebaže je pravda, že její bytí je přirozeně tak odlišné od bytí Božího jako předtím, přestože je přetvořena, tak jako okno má bytí odlišné od bytí paprsku, i když je od něho osvěcováno." (Výstup na Horu Karmel, II. kap., 5. kn., 6-7)

Kdyby Maria nebyla plna Krista, nemohl by se On vtělit;

kdyby Maria nebyla plna Krista, nemohla by se ona stát Matkou Boží;

kdyby Maria nebyla plna Krista, nemohl by On vejít do tohoto světa, protože defekt poskvrnění a nedokonalosti by jemu, dokonalému a zcela čistému, v tom bránil.

Ale ona byla a stále je zcela čistá, Virgo Purissima, aby mohl vejít „Král slávy" a vstoupit do našeho světa pro naši spásu. Maria totiž, ve spojení s Milostí Boží (kterou je sám Bůh), „zvedla svá nadpraží" do výše nejvýše možné tvoru, aby mohl vejít On - „Král slávy":

„Brány, zvedněte výše svá nadpraží, výše se zvedněte, vchody věčné, ať může vejít Král slávy.

Kdo to je Král slávy? Hospodin, mocný bohatýr, Hospodin, bohatýr v boji.

Brány, zvedněte výše svá nadpraží, výše je zvedněte, vchody věčné, ať může vejít Král slávy.

Kdo to je Král slávy? Hospodin zástupů, on je Král slávy!"

(Žalm 24,7-10)

A tak velikost Mariina se rovná velikosti Krále slávy, ač ona stále zůstává tvorem a On Stvořitelem, ona tou nesrovnatelně menší a On Tím nesrovnatelně Větším. Přesto ona menší do sebe pojala Onoho Většího, neboť On se pro velikost své lásky umenšil přijetím lidství a ji pro velikost její lásky povýšil svou božskou slávou. To Jemu se klaníme, ne Marii, ale Jemu přítomnému v Marii způsobem mimořádným, způsobem zprostředkujícím veškerou milost, kterou je Syn sám, „plný milosti a pravdy". A jakákoli milost Kristova tak nejprve prošla srdcem Mariiným - vše Kristovo bylo nejprve vloženo do Marie a v ní se nejprve stalo tělem: dětství Ježíšovo, pronásledování Herodem, rozmlouvání Dvanáctiletého s učenci v chrámě, pokušení na poušti, uzdravení chorých, vyhánění nečistých duchů a křísení mrtvých, výlučné spojení Syna s Otcem a Duchem, veškerá plnost Kristových slov rozsévaných jak setba věčného života, bičování, korunování trním a umučení na kříži, sestup Krista, syna Mariina i Otcova, do podsvětí, vzkříšení těla, nanebevstoupení i usazení po pravici Otce, to vše, dříve než očím světa, se nejdříve událo v Panně Marii, jejíž omezené lůno pojalo v plnosti Neomezeného a jejíž konečné nitro obsáhlo Nekonečného. Přijala „plnost Božství" a byla jí tak přepodobněna, že tato „plnost Božství" přijala svoji podobu z ní, když se v ní a skrze ni stala tělem.

V tom tkví velikost Mariina, která se rovná velikosti „Krále slávy": On je Milostí samou a ona je „Všímilostínaplněná" neboli Kecharitómené:

„Buď zdráva, milostí zahrnutá, Pán s tebou!" (Lukášovo ev., 1, 28)

A kéž jsme s tebou a s tvým Synem, naším Pánem, i my!

Ora pro nobis, Virgo Purissima!

 

Související články:

John Saward: Bohorodička jako Svatyně  
John Saward: Maria, Matka Nebeské Many
Wincenty Granat: Svatost Boží Rodičky Marie 
Emilián Soukup: Maria - Matka božské milosti  
Jan van Ruysbroeck: Syn jí nemůže odepřít nic 
Wincenty Granat: Účast Marie na díle vykoupení
Gabriel od sv. Marie Magdaleny: Maria Prostřednice
Beda Ctihodný: Blahoslavené lůno, které tebe nosilo... 
Paschasius Radbert (Pseudo-Jeroným): Zdrávas, Neposkvrněná!
Jan Evangelista Urban: Největší dar od nejsvětější Panny - Tělo Kristovo  
Wincenty Granat: Bohorodička Panna Maria v Kristových tajemstvích spásy
Ludvík M. Grignion z Montfortu: Skrze Marii k Ježíši a skrze Ježíše k Bohu Otci
Ludvík M. Grignion z Montfortu: Pojednání o pravé zbožnosti k Nejsvětější Panně  
Marcin Jan Janecki: Sjednocení s Bohem skrze sjednocení s Marií podle Marie Petyt  
Frederick W. Faber: Těm, kdo se bojí, že láska k Panně Marii uškodí zájmům Pána Ježíše 
Lukáš Drexler: "Skrze ni, s ní a v ní" neboli o duchovním mateřství Panny Marie  
Efrém Syrský: Toho, jehož neobsáhne celý svět, drží v náručí sama Maria
Brigita Švédská: Andělova řeč o vznešenosti blahoslavené Panny Marie
Marie od Ukřižovaného Ježíše: U nohou Mariiných jsem nalezla život! 
Epifanius ze Salaminy: Chvalozpěv o Panně Marii, Bohorodičce
Mikuláš Ďurkáň: Hlas otců církve o Panně Marii prostřednici
 André-Marie Meynard: Uctívání Svaté Panny a dokonalost  
Reginald Dacík: Svatý Bernard, Pěvec Matky Boží  
Germán I. Konstantinopolský: Zdrávas, Nejčistší! 
Marie od Ukřižovaného Ježíše: Moc Panny Marie 
Jan Maria Vianney: Panna Maria, prostřednice  
Hildegarda z Bingenu: Hymnus ke svaté Marii  
Jan van Ruysbroeck: Myšlenky o Panně Marii 
Adrienne von Speyr: Maria, Služebnice Pána 
Jan Maria Vianney: Myšlenky o Panně Marii 
Adrienne von Speyr: Skrze Marii ke Kristu 
Vidět Marii znamená vidět Ježíše 
Denis Kartuzián: K Marii

  
marianske-inspirace-002-b.jpg

 

[RSS]

Přečteno 1155x

další články