Nacházíte se na: Theofil > Umění, kultura > Žiji a přece nejsem živa

Žiji a přece nejsem živa

sv. Terezie od Ježíše, 14.10. 2020

Jedna z nejznámějších básní velké karmelitánské mystičky a Učitelky Církve sv. Terezie z Avily (+1582).

 

francesco-fontebasso-extaze-sv-terezy-men.jpg 

 

 

Žiji a přece nejsem živa

a v jiný život naději mám,

že umírám neb neumírám.

 

Jednota božská, jež nás pojí,

ta láska život je a síla

a Boha ve mně uvěznila,

osvobodila duši moji,

a přec se trápím v nepokoji

ač Boha jako vězně skrývám,

že umírám neb neumírám.

 

Život se vleče zvolna, líně,

jak vyhnanství, jak krutý osud,

jak žalář, v kterém trpím dosud,

jak okovy, v nichž duše hyne.

Nadějí, že mi únik kyne

jak žravou bolestí se týrám,

vždyť umírám neb neumírám.

 

Nic není trpčí této pouti,

kdy k Bohu marně touží duše;

i sladká láska zní jen hluše

a v srdci naděje se hroutí.

Bože, rač břímě odejmouti

pod jehož tíhou zcela zmdlívám,

že umírám neb neumírám.

 

Jen proto naděje mi svítí,

že vím, že když je dokonáno,

ve smrti žití je nám dáno;

tu víru v tebe vždy chci míti,

ó smrti, která tvoříš žití,

nemeškej, v tebe naději mám,

že umírám neb neumírám.

 

Že láska přemocný je vládce,

věz, živote, a vzdal své žaly;

neb tebe duše získat má-li,

pak navždy tebe musí vzdát se;

přijď ke mně smrti, jemně, sladce,

přijď, smrti, k tobě v touze zírám,

vždyť umírám neb neumírám.

 

Ten věčný život nad vše dražší,

jenž žalost navždy ukonejší,

teprv když zemře život zdejší,

se může zjevit touze naší.

Smrti, kéž hlas můj nezaplaší

tvůj příchod; v tobě sílu sbírám,

jež umírám neb neumírám.

 

Kéž oběť jediná je plodná,

již mohu přinést svému Bohu;

živote, tebe vzdát se mohu,

bych tebe plně byla hodna;

ten pohár smrti vypít do dna -

své srdce po něm touhou svírám,

a umírám, že neumírám.

 

[Český překlad Karla Brušáka převzat z Měsíčníku cyrilometodějské ligy Nový život, roč. III. (I.), č. 1-2 (leden - únor 1951).]

  

Od téže autorky:

Sonet 
Ty jsi král! 
Výkřiky za bloudící 
Než tě spatříme tváří v Tvář
Pokora znamená chodit v pravdě
Před Boží Velebností není nic skryto  
Chci pro tebe, co jsem chtěl pro sebe 

 

Související články:

Štefan Senčík: Terezie z Avily - učitelka modlitby 1
Lukáš Drexler: Velká Terezie a Malá Arabka (recenze)

 

[RSS]

Přečteno 116x

další články