sv. Aelred z Rievaulx, 29.12. 2020
To, co Bůh Ježíš prožíval tělesně během svého pozemského putování, když se pro naši spásu stal člověkem, naznačuje a otevírá naši duchovní cestu skrze Něj k věčnému životu, jak píše sv. Aelred z Rievaulx (+1167), známý středověký cisterciácký autor: "Jeho rozvoj tělesný je náš rozvoj duchovní."
Pán Bůh náš je jeden[1]
Bůh: On se nemůže proměnit, On se nemůže měnit, jak říká David: „Ty jsi odevždy týž a Tvá léta neustávají"
(Ž 101,28). Ten tedy Pán Bůh náš
věčný, nepomíjející a nezměnitelný se v naší přirozenosti stal proměnlivým a
podléhajícím času, aby těm, kdo jsou proměnliví, připravil cestu ke své
věčnosti a neměnitelnosti, když kvůli nám přijal proměnlivost, aby v jednom
a témž našem Spasiteli byla i cesta, po které bychom stoupali, i život, k němuž
bychom docházeli, i pravda, se kterou bychom měli společenství, jak řekl On
sám: „Já jsem cesta, pravda i život"
(J 14,6).
Proto velký Bůh, setrvávající ve své přirozenosti, se narodil jako maličký podle těla, po jistý čas rostl a vyvíjel se tělesně, abychom my, malincí duchem, ba spíše takřka neexistující, se narodili duchovně a rostli a prospívali v rozličných údobích duchovního života. Tak tedy Jeho rozvoj tělesný je náš rozvoj duchovní; a to, co je o Něm zaznamenáno, že činil ve všech jednotlivých údobích svého života, se děje v nás na různých stupních duchovního pokroku; a u těch pak, kteří jimi procházejí, je to náležitě zakoušeno. Nechť tedy Jeho tělesné narození je vzorem našeho duchovního narození, to jest svatého obrácení; a pronásledování, které vytrpěl od Heroda, nechť je znamením našeho pokušení snášeného od ďábla na počátku našeho obrácení; a Jeho výchova v Nazaretě nechť vyjadřuje náš pokrok v ctnosti.
[Aelredi Rievallis: Tractatus De Iesu Puero Duodenni („Pojednání o Ježíši dvanáctiletém chlapci"), 11; in PL 184, 856. Na základě latinského znění (in: Jacques-Paul Migne: Patrologia latina, 184, 856) a polského překladu (in: „Karmię Was tym, czym sam żyję", 4. Ojcowie Kościoła prowadzą przez święta roku kościelnego, Kraków 1982, s. 57-58) přeložil Lukáš Drexler.]
Józef Naumowicz: Stát se "domem chleba"
Proč se Bůh vtělil
CH.-V. Héris: Tajemství Vtělení
Tomáš Akvinský: O trojím rození
František Saleský: List o narození Páně
Józef Naumowicz: Stát se "domem chleba"
Lukáš Drexler, Arnold der Rote: Přijetí Boha
Jan Eudes: Kristovo tajemství v nás a v Církvi
Řehoř Veliký: Ten, který je věčný, se ukázal v čase
Irenej z Lyonu: Zjevení Syna se rovná poznání Otce
Petr Chrysolog: Bůh narozen z člověka, lidé narozeni z Boha
Pavel Evdokimov: Vtělení Boha je dovršením stvoření člověka
Hilarius z Poitiers: Vtělení Boha Slova je zárukou naší nesmrtelnosti
Irenej z Lyonu: Slávou Boží je živý člověk, životem člověka je patření na Boha
Cyril Alexandrijský: Jednorozený se stal prvorozeným, aby nás obohatil Bohem Otcem
Efrém Syrský: Sestoupil z nebe a stal se člověkem, aby tě obdařil svou láskou
Augustin: Všechny události Kristova života zpodobují života křesťana
Hippolyt Římský: Bůh není žebrák, i tebe učinil bohem ke své slávě
Mistr Eckhart: Rozením Ježíše se duše stává plodnou ženou
Didymos Alexandrijský (Slepý): Panenské narození Ježíše
Maxim Vyznavač: Bůh na sebe vzal naši přirozenost
Augustin: Výklad Janova evangelia - 1. traktát
Řehoř Naziánský: O podivuhodné výměně
Augustin: Proč se Kristus narodil z ženy
Atanáš Alexandrijský O vtělení Slova
Mistr Eckhart: O rození Slova Otcem
Lev Veliký: Řeč na Narození Páně
[1] Lat. unus lze přeložit i jako „týž", „stejný". Pozn. překl.
4. 2. 2023 - Přidána nová hesla v sekci "Křesťanské pojmy":
Stvoření - Stvořitel - Nestvořenost, nestvořený - Ex nihilo - Svět - Baptiserium - Novaciáni - Nejsvětější svatyně - Slavnost Ježíše Krista Krále - Velekněz - Katolická akce - Exercicie - Agere contra - Sláva - Sláva Boží - Glosolálie, glossolalie - Nečistý duch, nečistí duchové - Lucifer.