Narodil se tělesně, abychom se my narodili duchovně

Pán Bůh náš je jeden[1] Bůh: On se nemůže proměnit, On se nemůže měnit, jak říká David: „Ty jsi odevždy týž a Tvá léta neustávají" (Ž 101,28). Ten tedy Pán Bůh náš věčný, nepomíjející a nezměnitelný se v naší přirozenosti stal proměnlivým a podléhajícím času, aby těm, kdo jsou proměnliví, připravil cestu ke své věčnosti a neměnitelnosti, když kvůli nám přijal proměnlivost, aby v  jednom a témž našem Spasiteli byla i cesta, po které bychom stoupali, i život, k němuž bychom docházeli, i pravda, se kterou bychom měli společenství, jak řekl On sám: „Já jsem cesta, pravda i život" (J 14,6).

Proto velký Bůh, setrvávající ve své přirozenosti, se narodil jako maličký podle těla, po jistý čas rostl a vyvíjel se tělesně, abychom my, malincí duchem, ba spíše takřka neexistující, se narodili duchovně a rostli a prospívali v rozličných údobích duchovního života. Tak tedy Jeho rozvoj tělesný je náš rozvoj duchovní; a to, co je o Něm zaznamenáno, že činil ve všech jednotlivých údobích svého života, se děje v nás na různých stupních duchovního pokroku; a u těch pak, kteří jimi procházejí, je to náležitě zakoušeno. Nechť tedy Jeho tělesné narození je vzorem našeho duchovního narození, to jest svatého obrácení; a pronásledování, které vytrpěl od Heroda, nechť je znamením našeho pokušení snášeného od ďábla na počátku našeho obrácení; a Jeho výchova v Nazaretě nechť vyjadřuje náš pokrok v ctnosti.

[Aelredi Rievallis: Tractatus De Iesu Puero Duodenni („Pojednání o Ježíši dvanáctiletém chlapci"), 11; in PL 184, 856. Na základě latinského znění (in: Jacques-Paul Migne: Patrologia latina, 184, 856) a polského překladu (in: „Karmię Was tym, czym sam żyję", 4. Ojcowie Kościoła prowadzą przez święta roku kościelnego, Kraków 1982, s. 57-58) přeložil Lukáš Drexler.]

Od téhož autora:

Józef Naumowicz: Stát se "domem chleba"  

Související články:

Proč se Bůh vtělil 
 CH.-V. Héris: Tajemství Vtělení  
Tomáš Akvinský: O trojím rození 
František Saleský: List o narození Páně  
Józef Naumowicz: Stát se "domem chleba"   
Lukáš Drexler, Arnold der Rote: Přijetí Boha  
Jan Eudes: Kristovo tajemství v nás a v Církvi 
Řehoř Veliký: Ten, který je věčný, se ukázal v čase  
Irenej z Lyonu: Zjevení Syna se rovná poznání Otce  
Petr Chrysolog: Bůh narozen z člověka, lidé narozeni z Boha  
Pavel Evdokimov: Vtělení Boha je dovršením stvoření člověka  
Hilarius z Poitiers: Vtělení Boha Slova je zárukou naší nesmrtelnosti  
Atanáš Alexandrijský: Bůh se stal člověkem, aby se člověk stal Bohem  
Hilarius z Poitiers: Ten, který drží celý svět, se dává zaslechnout v pláči dítěte  
Irenej z Lyonu: Slávou Boží je živý člověk, životem člověka je patření na Boha  
Lev Veliký: Jeden a týž prostředník mezi Bohem a lidmi, Bůh i člověk Ježíš Kristus  
Cyril Alexandrijský: Jednorozený se stal prvorozeným, aby nás obohatil Bohem Otcem  
Efrém Syrský: Sestoupil z nebe a stal se člověkem, aby tě obdařil svou láskou 
Augustin: Všechny události Kristova života zpodobují života křesťana  
Hippolyt Římský: Bůh není žebrák, i tebe učinil bohem ke své slávě  
Mistr Eckhart: Rozením Ježíše se duše stává plodnou ženou  
Didymos Alexandrijský (Slepý): Panenské narození Ježíše 
 Maxim Vyznavač: Bůh na sebe vzal naši přirozenost
Augustin: Výklad Janova evangelia - 1. traktát
Řehoř Naziánský: O podivuhodné výměně 
Augustin: Proč se Kristus narodil z ženy 
Atanáš Alexandrijský O vtělení Slova 
Mistr Eckhart: O rození Slova Otcem 
Lev Veliký: Řeč na Narození Páně 

Poznámky:

[1] Lat. unus lze přeložit i jako „týž", „stejný". Pozn. překl.