Nacházíte se na: Theofil > Ježíš Kristus > O Božském Srdci Páně

O Božském Srdci Páně

sv. Bonaventura, 27.5. 2008

Krátký úryvek z třetí promluvy díla "Vitis mystica" ("O mystické révě"), které bylo dříve vydáno spolu s díly sv. Bernarda z Clairvaux (+1152), jehož autorství je však nyní připisováno sv. Bonaventurovi (+1274). V tomto úryvku k nám jeho autor promlouvá o darovaném "intimissimu" Boha - o Nejsvětějším Srdci Páně, jež nám Kristus dobrovolně a zcela otevírá: bez podmínek, bez mezí, navzdory kopí našeho hříchu. Dává nám vše, co má: Sebe.

  

Poněvadž jsme jednou dospěli k nejsladšímu Srdci Ježíšovu a je nám zde dobře, nedejme se snadno odtrhnout od něho, o němž je psáno: Odcházející od tebe budou zapsáni na zemi.[1]

A co přicházející? - Ty sám nás poučuješ. Tys řekl přicházejícím k tobě: Radujte se, neboť vaše jména jsou zapsána v nebi.[2] Porovnejme to. Jestliže zapsaní v nebi se budou radovat, co ti, kteří jsou zapsáni na zemi? Jistě že naříkat. Avšak kdo by se nechtěl radovat?

Přistupme tedy k tobě a budeme jásat a radovat se v tobě, pamětliví tvého Srdce. Ó, jak dobré a krásné je přebývat v tomto Srdci!

Tvé Srdce, dobrý Ježíši, je vzácný poklad a dra­há perla, jež nalezneme, budeme-li kopat na poli tvého těla. Kdo by tuto perlu zahazoval? Vše dám raději, za všechny myšlenky a city své duše si ji koupím, vložím své myšlení v Srdci Pána Ježíše a ono mě jistě bude sílit.

V tomto chrámu, v této velesvatyni, u tohoto ol­táře smlouvy se budu klanět a chválit jméno Páně, volaje s Davidem: Nalezl jsem své srdce, abych se modlil k Bohu. Ano, nalezl jsem Srdce Krále, bra­tra a dobrotivého přítele Ježíše. Mohl bych se ne­klanět?

Ano, budu je vzývat.

nsj-3-4b.jpg

Jeho Srdce je se mnou. A nebojím se to říci, neboť Kristus je mou hlavou. Jak by mi mohlo nenáležet to, co patří mé hlavě? Jako tedy oči mé tělesné hlavy jsou skutečně mé, tak i duchovní Srdce je mým srdcem. A co je na tom divného, jestliže množ­ství věřících bude jedno srdce?

Nalezl jsem tedy, nejsladší Ježíši, toto tvé i své Srdce a proto tě budu vzývat, můj Bože. Dovol jen, aby mé prosby stoupaly do svatyně vyslyšení a přitáhni mě cele ke svému Srdci. Ohavnost mých hří­chů mě sice zdržuje, poněvadž však ono Srdce je velmi rozšířeno nepochopitelnou láskou, ty, jenž sám můžeš očistit člověka počatého z nečistého se­mene, dej, abych odložil horu hříchů a byl schopen projít uchem jehly. Ó Ježíši, nade vše vynikající krásou, obmyj mě od mé nepravosti a očisti od mých hříchů, abych očištěn tebou byl uschopněn přistoupit k tobě nejčistšímu a ve tvém Srdci za­toužil přebývat po všechny dny svého života, abych vždy dovedl i poznávat i plnit tvou vůli.

Proto byl proboden bok, aby nám byl otevřen vchod. Proto bylo zraněno tvé Srdce, abychom v něm a v tobě, zbaveni vnějších soužení, mohli pře­bývat. A ještě proto bylo zraněno, aby rána vidi­telná ukazovala neviditelnou ránu lásky. Jak se mů­že tento žár lépe jevit, ne-li že si dal zranit nejen tělo, nýbrž i Srdce? Tělesná rána tedy ukazuje ránu duchovní...

Kdo by Srdce tak zraněné nemiloval? Kdo by tak milujícímu nesplácel láskou? Kdo by tak čisté neobjímal? ... My tedy dosud přebývajíce v těle, jak jen můžeme, milujme, splácejme láskou, objímejme svého Raněného, jemuž bezbožníci prokláli nohy i ruce, bok i Srdce, a snažme se, aby naše srdce, do­sud tvrdé a nekající, zasloužilo být spoutáno pou­tem jeho lásky a zraněno šípem.

 

(Převzato s laskavým svolením České dominikánské provincie z revue pro duchovní život Na hlubinu, č. 6, 1927. Mírně jazykově upraveno redakcí Revue Theofil.)

   

Od téhož autora:

 

Buď člověkem modlitby!
 Sestrám o dokonalé lásce Boží 
Svatost jako cesta k moudrosti  
Modlitba před Nejsvětější svátostí
Te, Matrem Dei, laudamus (Tebe, Matko Boží, chválíme)
Zdroj života je v Tobě  
Modlitba apoštolova  

   

   

Související čánky:

Richard Špaček: O bohopoctě vtěleného Krista   
Lukáš Drexler: Ježíšovy rány zjevují jeho osobu  
Markéta Marie Alacoque: Chtěla jsem jen a jen kříž 
David z Augsburgu: Srdce Kristovo pramenem živoucí krve  
Hilda C. Graef: Svatá Gertruda Veliká, mystik Božského Srdce  
Marie Celesta Crostarosa: Hledej potěšení v Kristových ranách  
Mechtilda Magdeburská: Jak za dnů bolestí zjevuje Kristus své rány 
Reginald Garrigou-Lagrange: Eucharistické Srdce Ježíšovo a jeho dokonalé darování 
Peter Markovič: Stručné dějiny křesťanského výkladu Písně písní do sv. Bernarda z Clairvaux
L. Drexler: Tajemství Kristova probodeného boku a Srdce ve středověké benediktinské tradici
Peter Markovič: Všeobecný úvod ke Kázáním na Píseň písní sv. Bernarda z Clairvaux  
Étienne Gilson: Učení sv. Bonaventury o devateru andělských kůrů  
Lukáš Drexler: Úcta k Srdci Ježíšovu 2/2 - Teologické základy úcty 
Marie Celesta Crostarosa: V Srdci Slova jsou ukryty všechny dary 
Markéta Marie Alacoque: První zjevení Nejsvětějšího Srdce
Bohumil Spáčil: Pravoslavný teolog o Božském Srdci Páně 
Absconditus: Bůh nemůže mlčet, neboť je odvěké Slovo  
Lukáš Drexler: Úcta k Srdci Ježíšovu 1/2 - Dějiny úcty 
Reginald Dacík: Svatý Bernard, Pěvec Matky Boží 
Antonín Paduánský: Ukázal jim ruce, bok a nohy 
Marie Celesta Crostarosa: Slovo je Srdcem Otce  
Michal Altrichter: Hlas ticha Volajícího na poušti  
Juliana z Norwiche: Ježíš, naše pravá Matka 
Jan Eudes: Pramen spásy a pravého života 
Kateřina Sienská: Tajemství mého Srdce  
Veronika Giuliani: O ranách Pána Ježíše 
Bonaventura: Zdroj života je v Tobě
Lukáš Drexler: Rány Kristovy 
Dobrotivý Pelikáne

 

Poznámky:


[1] Pravděpodobně Jer 17,13. Pozn. RTh.

[2] Lk 10,20. Pozn. RTh.

 

[RSS]

Přečteno 2702x

další články