Požíváme a ctíme eucharistii a značíme se znamením Kříže

Svátost eucharistie, všem uloženou Pánem v čas podávání pokrmu, přijímáme na shromážděních před východem slunce, ne však z ruky kohokoliv, ale pouze z ruky předsedajících. Oběti za zesnulé[1] konáme v den jejich narození (pro nebe)[2]. Půst a modlení se na kolenou v Den Páně považujeme za nepřípustné, a této výsadě se těšíme ode dne Paschy až do Letnic.[3] Úzkostlivě se varujeme toho, aby se cokoliv z Kalicha jakož i z našeho Chleba nechalo upadnout na zem.

Při každém kroku nebo ubírání se jinam, při každém příchodu a odchodu, při obouvání, při koupeli, při jídle, při rozsvěcení, při uléhání, při sedání i při každé všednodenní činnosti se na čele značíme znamením Kříže.

[Tertulián: O věnci (De corona), 3; in PL II, 79-80. Na základě polského vydání (in: Pietras, H.: Dzień święty, Kraków 1992, s. 113) a latinského textu (Migne, J.-P.: Patrologia latina, II, Paris 1844) přeložil Lukáš Drexler.]

Od téhož autora:

Modlitba je duchovní oběť
Uplatnění preskripce vůči heretikům  
Učiňme člověka k obrazu našemu, k obrazu Syna vtěleného - jednoho z Trojice   

Související články:

Cyprián: Chléb náš vezdejší dej nám dnes ... 
Jan Zlatoústý: Slovo proměňuje chleba a víno v tělo a krev Krista  
Emilián Soukup: Eucharistie prvních křesťanů 1 - Nejstarší svědectví  
Ambrož Milánský: Tato svátost, kterou přijímáš, se uskutečňuje Kristovými slovy   
Klement Alexandrijský: Skutečný chléb z nebe je tělo Kristovo, tělo zmrtvýchvstalé  
Hilarius z Poitiers: Jako Syn žije z Otce, tak my žijeme ze Syna skrze jeho tělo   
Fulgentius z Ruspe: Jsme vpravdě tím, co tajemně slavíme při oběti  
Lactantius: Dřevo pomazané krví beránka je symbolem Kříže  
Antonín Čala: Svědectví tradice o eucharistické oběti   
Gaudentius z Brescie: Eucharistie, Pascha Pána  
Irenej z Lyonu: Eucharistie, záruka vzkříšení  
Hilarius z Poitiers: Takto jsi připravil zemi  
Cyril Jeruzalémský: O těle a krvi Kristově  
Jan Maria Vianney: Jak krásná je duše! 
Ambrož Milánský: Svatá Eucharistie  
Jan Tauler: My jíme našeho Boha  
Ambrož Milánský: O Tajemstvích  
Jan Zlatoústý: Moc Kristovy krve  
Cyril Jeruzalémský: Katecheze   
  Sv. Augustin o eucharistii  

[1] Tertulián je zde jedním z mnoha svědků raného chápání obětního charakteru eucharistie. Více k tomu viz v článku Antonína Čaly: „Svědectví tradice o eucharistické oběti". Pozn. překl.

[2] „Dnem narození (pro nebe)" je míněn den úmrtí křesťana, kterým se „narodil" do nebe. Pozn. překl.

[3] Pokleknutí, stejně jako půst, bylo vnímáno jakožto výraz kajícnosti, což se neslučovalo s radostným slavením nedělní eucharistické liturgie i s celou popaschální, velikonoční dobou. Pozn. překl.