Prvorozený nového stvoření

Přišlo království života a byla svržena vláda smrti. Objevilo se jiné pokolení, jiný život, jiný způsob života, nastala změna v samotné naší přirozenosti. A jaké pokolení? To, které nepovstalo „ani z krve, ani z vůle muže, ani z žádosti těla, nýbrž z Boha" (J 1, 13).

Řekneš: Komupak se toto může stát? Poslouchej, krátce to vysvětlím: Tento plod je počat vírou, přichází na svět znovuzrozením na křtu a Církev jej živí. Její nauku a ustanovení saje jako prsy a za pokrm má nebeský chléb. Dospělým věkem je vznešený způsob života, svatbou je prozíravé počínání, naděje je jeho potomstvem, jeho domovem je Království, jeho dědičným bohatstvím jsou rajské rozkoše. Jeho koncem není smrt, nýbrž onen život, který je připraven těm, kdo jsou toho hodni. Tento život je nesmírně blažený a věčný.

„Toto je den, který učinil Pán" (Ž 118, 24). Daleko se liší od oněch dní, které byly ustanoveny na počátku při stvoření světa a které odměřuje běh času. Tento den je začátkem druhého zrození. Neboť v tento den Bůh tvoří nové nebe a novou zemi, jak říká prorok (srov. Iz 65, 17). Jaképak nebe? Pevnou víru v Krista. A jakou zemi? Tou míním dobré srdce, jak řekl Pán: zemi, jež pije déšť na ni padající a rodí mnohonásobný klas (srov. Iz 61, 11).

V tomto stvoření je sluncem čistý život, hvězdami jsou ctnosti; vzduchem je bezvadné chování; mořem je „bezedná Boží moudrost i poznání" (Řím 11, 33). Travinami a rostlinami jsou zdravé učení a božská ustanovení, jichž požívá a na nichž se pase lid, to jest Boží stádo (srov. Iz 95, 7). Ovocné stromy znamenají zachovávání přikázání.

V tento den je stvořen pravý člověk podle Božího obrazu, podobný Bohu (srov. Gen 1, 26-27). Což nezačíná pro tebe svět „tímto dnem, který učinil Pán"? Což neříká prorok, že se tento den nepodobá jiným dnům, ani tato noc jiným nocím (srov. Zach 14, 7)?

Ještě jsme však nevyložili, co je na této milosti nejznamenitější. Ona zbavila bolestí smrti a vydala Prvorozeného mezi zmrtvýchvstalými.

„Vystupuji k Otci svému," říká, „a k Otci vašemu, k Bohu svému a k Bohu vašemu" (J 20, 17). Jaká skvělá a radostná zpráva! Ač je to jednorozený Syn, stal se pro nás člověkem, aby nás udělal svými bratry (srov. Řím 8, 29). Ten předstupuje jako člověk před pravého Otce, aby svou mocí táhl s sebou všechny bratry (srov. J 12,32).

[Řehoř z Nyssy: Řeč I. Na vzkříšení Krista (Oratio I. In Christi resurrectionem); in PG 46, 603-606.626-627. Český překlad je převzat ze samizdatového vydání Denní modlitby Církve a upraven a doplněn redakcí Revue Theofil.]

Od téhož autora:

Poznání Boha 
Falešní křesťané 
Proti Eunomiovi (Contra Eunomium)

Související články:

Richard Špaček: O zmrtvýchvstání Krista 
Zamyšlení ke smyslu křesťanských velikonoc
Tomáš Akvinský: Proč Kristus vstal z mrtvých?  
Ladislav Pokorný: Neděle zmrtvýchvstání Páně  
Hans Urs von Balthasar: Syn je vzorem i cílem světa  
Brigita Švédská: Zmrtvýchvstání našeho Pána Ježíše Krista 
Lev Veliký: Kristův Kříž - zdroj veškerého požehnání a příčina všech milostí  
Klement Alexandrijský: Skutečný chléb z nebe je tělo Kristovo, tělo zmrtvýchvstalé  
Efrém Syrský: Vyzdob, Pane, v našich myslích příbytek dni, který nezná konce   
Augustin: Všechny události Kristova života zpodobují života křesťana 
Pseudo-Chrysostom: Katechetická promluva na Svatou Paschu  
Alžběta ze Schönau: Vidění 3/5 - Neděle Zmrtvýchvstání 
Atanáš Alexandrijský: Obnov naše dny jako na počátku
Melitón ze Sard: Velikonoční homilie (Peri Pascha)  
Origenes: Spolu s Ním jsme z mrtvých vstali i my  
Augustin: Jedině od Boha je naše spása 
Kristus, původce vzkříšení a života
 Kateřina Sienská: Naše Vzkříšení! 
Augustin: Totožnost Kristova těla
Charles de Foucauld: Velikonoce
Maxim Turínský: Kristus je den