Ježíš, naše pravá Matka

Matka může dávat dítěti sát své mléko, ale naše velebná Matka, Ježíš, nás krmí Sebou samým, a činí tak s velkou vážností a velkou něhou v Nejsvětější Svátosti, která je pokrmem mého života; a skrze všechny svaté svátosti nás sytí s velkým milosrdenstvím a milostí. A právě toto znamenala ta podivuhodná slova, když řekl: „Já jsem ten, jehož ti hlásá svatá Církev a o němž tě vyučuje." To znamená: „Veškeré zdraví a život plynoucí ze svátostí, veškerá moc a milost mého slova, veškerá dobrota tobě udělená ve svaté Církvi, to jsem já." Matka může něžně tisknout dítě k prsu, ale naše něžná Matka, Ježíš, nás může ke svému prsu jednoduše přivést skrze svůj otevřený svatý bok a tam nám zčásti odhalovat své Božství a radosti nebe a udělovat duchovní ujištění nekonečného štěstí. A to mi ukázal v devátém vidění, dávaje tak na srozuměnou tato svá sladká slova: „Hle, jak jsem si tě zamiloval" - patře s radostí na svůj blažený bok.

A toto krásné a sladké dílo On nikdy neukončí ani nepřeruší, dokud se všechny Jeho milované děti nenarodí a nebudou odchovány.

Tak tento náš život pochází od naší skutečné Matky, Ježíše, díky Jeho prozíravé moudrosti bez počátku, ve spolupráci s mocí Otce a s nejvyšší dobrotou Ducha Svatého. Přijav naši přirozenost nás oživil; skrze svoji blaženou smrt na Kříži nás zrodil k nekonečnému životu; a od té doby, i nyní i vždy až do Dne Soudu, nás živí a vede právě tak, jak to vyžaduje nejvyšší dobro Mateřství a jak si to žádá přirozená potřeba dětství.

[Juliana z Norwiche: Zjevení Boží Lásky, 60; 63. Z polského překladu Małgorzaty Borkowské na webu Opoka.org.pl a s přihlédnutím k anglickému znění (Juliana of Norwich: Sixteen Revelations of Divine Love, London - Leicester 1843) přeložil Lukáš Drexler. ]

Více o Julianě z Norwiche

Od téže autorky:

Láska Kristova
Osmé zjevení Boží lásky  
Bože, pro tvou dobrotu tě zapřísahám, abys mi dal sebe: jen v tobě se mi dostává všeho

Související články:

Dobrotivý Pelikáne 
Zrozeni Bohem v bolesti Kříže 
Marian Zawada: Rodinnost Boha 
Antonín Paduánský: "Pokoj vám!" 
Kateřina Sienská: Mateřský Duch Svatý 
Antonín Paduánský: Pán můj a Bůh můj 
Richard Špaček: O bohopoctě vtěleného Krista
Antonín Paduánský: Ukázal jim ruce, bok a nohy 
Marie od Ukřižovaného Ježíše: Jako v matčině lůně 
Mechtilda Magdeburská: Kterak duše chválí Svatou Trojici 
Markéta Marie Alacoque: První zjevení Nejsvětějšího Srdce 
Hilda C. Graef: Svatá Gertruda Veliká, mystik Božského Srdce 
Mechtilda Magdeburská: Jak za dnů bolestí zjevuje Kristus své rány
Hildegarda z Bingenu: O tom, že pět ran Kristových zahlazuje lidské hříchy  
Reginald Garrigou-Lagrange: Eucharistické Srdce Ježíšovo a jeho dokonalé darování 
L. Drexler: Tajemství Kristova probodeného boku a Srdce ve středověké benedik. tradici  
Klement Alexandrijský: Skutečný chléb z nebe je tělo Kristovo, tělo zmrtvýchvstalé  
Jan Pavel II.: Muž i žena stvořeni k obrazu a podobě Boha, Boha Trojjediného  
Lukáš Drexler: Úcta k Srdci Ježíšovu 2/2 - Teologické základy úcty 
Marie Celesta Crostarosa: V Srdci Slova jsou ukryty všechny dary 
Grzegorz Ryś: Proč jsou rány vzkříšeného Krista nezhojené? 
Silvano Fausti: ... ale jeden z vojáků mu kopím probodl bok 
Markéta Marie Alacoque: Z dopisů sv. Markéty M. Alacoque
Bohumil Spáčil: Pravoslavný teolog o Božském Srdci Páně 
 Absconditus: Bůh nemůže mlčet, neboť je odvěké Slovo  
Lukáš Drexler: Úcta k Srdci Ježíšovu 1/2 - Dějiny úcty 
Jarosław Szymon Szymczak: Manželství a Církev 
Marie Celesta Crostarosa: Slovo je Srdcem Otce 
Michal Altrichter: Hlas ticha Volajícího na poušti 
Jan Eudes: Pramen spásy a pravého života
Kateřina Sienská: Tajemství mého Srdce 
Veronika Giuliani: O ranách Pána Ježíše 
Lukáš Drexler: Našel jsem svůj domov 
Bonaventura: O Božském Srdci Páně 
René Laurentin: Nejzazší dar Lásky  
Jan Tauler: My jíme našeho Boha 
Augustin: Totožnost Kristova těla 
Lukáš Drexler: Rány Kristovy
Dobrotivý Pelikáne
Kdo jsi, Bože?