Musí být biskup skutečně ženatý?

Lidé, kteří mají problém s celibátem katolických hierarchů, tj. biskupů a kněží, často jako argument z Písma používají citát apoštola Pavla z 1. listu Timotejovi, 3,2: „Nuže, biskup má být bezúhonný, jen jednou ženatý ..." v tom smyslu, že biskup, resp. kněz má být podle Bible v každém případě ženatý. Avšak vyjadřuje tento Pavlův výrok opravdu tu skutečnost, že biskup, resp. kněz MUSÍ být ženatý a je tak argumentem PROTI biskupskému, resp. kněžskému celibátu? Pojďme se na tento verš podívat zblízka.

Řecky tento verš zní:

dei/ ou=n to.n evpi,skopon avnepi,lhmpton ei=nai( mia/j gunaiko.j a;ndra ...,

česky doslova:

„Avšak biskup má být bezúhonný, mužem jediné ženy ...".

(Z českých překladů pak Český ekumenický překlad: „Nuže, biskup má být bezúhonný, jen jednou ženatý ..."; Český liturgický překlad: „Takový představený musí být bezúhonný, jen jednou ženatý ..."; Jeruzalémská bible: „Proto je třeba, aby episkop byl bezúhonný, muž jediné ženy ..."; Bible kralická: „Ale musíť biskup býti bez úhony, jedné manželky muž ..."; podobně i v cizojazyčných překladech[1].)

Další podobný Pavlův výrok se nachází o několik veršů dále, kde se týká diákonů (v. 12):

dia,konoi e;stwsan mia/j gunaiko.j a;ndrej ...,

česky:

„Diákoni nechť jsou muži jediné ženy ...".

A ještě jeden podobný výrok ve vztahu k ustanovování představených v církvi (episkopů, presbyterů) se pak nachází v Pavlově Listu Titovi, 1,6:

ei; ti,j evstin avne,gklhtoj( mia/j gunaiko.j avnh,r ...,

česky:

„Je-li kdo bezúhonný, muž jediné ženy ...".

Co v těchto verších znamená ono Pavlem užívané sousloví „muž jediné ženy"? Máme-li argumentovat „pouhým Písmem", pak nám k tomu může pomoci jiný, avšak takřka totožný apoštolův výrok, který se v tomto případě týká vdov, uvedený rovněž v 1. listu Timotejovi, v 5,9 :

Ch,ra katalege,sqw mh. e;latton evtw/n e`xh,konta gegonui/a( e`no.j avndro.j gunh,(

česky:

„Za vdovu budiž vybrána ne mladší šedesáti let, žena jediného muže"

(Český ekumenický překlad: „Mezi zapsané vdovy smí být přijata žena ne mladší než šedesát let, jen jednou vdaná"; Český liturgický překlad: „Mezi vdovy smí být do seznamu přijímána jen taková, které je aspoň šedesát let, byla vdána jen jednou"; Jeruzalémská bible: „Do seznamu vdov lze zapsat jen ženu, které je alespoň šedesát let a která byla jen jednou provdána"; Bible kralická: „Vdova buď vyvolená, kteráž by neměla méně šedesáti let, kteráž byla jednoho muže manželka"; atd.)

Zde tento obrat „žena jediného muže" tedy evidentně znamená „znovu neprovdána", tj. nadále žijící ve vdovském, již dále nesezdaném stavu. A právě takto je tomu i výše, u Pavlova nároku na úřad biskupa, což tedy znamená: ne že by biskup MUSEL být ženatý, aby mohl zastávat tento pastýřský úřad, ale že když je ženatý a ovdoví, nemá se podle Pavlova příkazu znovu oženit a být tak vícekrát ženatý, tzn. že má být „mužem pouze jedné ženy", ne posloupně více manželek. Tuto skutečnost zvýrazňuje v tomto sousloví užitá číslovka „jedna": biskup ne že MUSÍ být ženatý, ale má být JEN JEDNOU (řec. mia/j, resp. e`no.j) ženatý, ne vícekrát. V době Pavlově v židovském prostředí totiž celibát obecně ani hierarchicky nebyl zažitou veličinou, samozřejmě až na výjimky (viz např. prorockou osobu Jana Křtitele), tudíž první biskupové byli v prvotní církvi nutně voleni převážně z ženatých ctnostných mužů. Až posléze v průběhu věků bylo kvantitativně možné volit i muže svobodné, dosud nesezdané, kteří dobrovolně přijali eschatologický aspekt bezženství po vzoru Kristově: „Někteří nežijí v manželství, protože se ho zřekli pro království nebeské" (Mt 19,12).

Závěr

Pavlův výrok „biskup má být mužem jedné ženy" tedy neznamená, že biskup, resp. kněz MUSÍ být ženatý, ale že se po svém ovdovění nemá znovu ženit. Pokud tedy někdo tvrdí, že Pavlův příkaz dosvědčuje, že biskup, resp. kněz musí být v každém případě ženatý, aby mohl zastávat tento úřad, kdežto katolická církev to prý v rozporu s tímto biblickým svědectvím zapovídá, pak nemluví pravdu. Apoštol Pavel tímto výrokem naopak přikazuje bezženství (neboli celibát) pro ty biskupy, kteří již ovdověli. Některé z důvodů pro to jsou u Pavla jasné, viz např.: 1Kor 7,32-33: „Svobodný se stará o věci Páně, jak by se líbil Bohu, ale ženatý se stará o světské věci, jak by se zalíbil ženě, a je rozpolcen", nebo jinde: „Přál bych si totiž, aby všichni lidé byli jako já ... Svobodným a vdovám pravím, že je pro ně lépe, když zůstanou tak jako já" (1Kor 7,7-8). Dalším důvodem byl tedy pravděpodobně i eschatologický aspekt očekávání brzkého příchodu Krista a událostí tomu předcházejících (srov. 1Kor 7,26-31), a není zde vyloučen ani aspekt ztotožnění hierarchy s eschatologickým bezženstvím samotného Krista (srov. např. Mt 19,12), Velekněze, odděleného pro službu přicházejícímu Království Božímu (srov. Žid 7,26). Výše zmíněný výklad daných Pavlových veršů o „jednoženství" biskupů, resp. kněží, pak potvrzují i nejstarší svědectví církevní tradice (Apoštolské konstituce, Klement Alexandrijský, Origenes, Tertulián, Jeroným ad.).

Z hlasu tradice

Pro zajímavost si uveďme komentář sv. Jana Zlatoústého (†407) k danému místu z 1. listu Timotejovi:

„‚Biskup tedy má být,‘ jak říká (apoštol Pavel), ‚bezúhonný, muž jedné ženy‘ (1Tim 3,2). Neříká to jako zákonodárce, jako kdyby nebylo dovoleno být biskupem bez ženy, ale aby potlačil překročení míry, neboť u Židů bylo dovoleno uzavírat i opakované manželské svazky a mít zároveň dvě ženy. ‚Manželství je totiž hodné úcty‘  (Žid 13,4). Někteří pak soudí, že to (Pavel) řekl, aby biskup měl jednu ženu." (Komentář k 1. listu Timotejovi, X. homilie, 1)

A v komentáři k Listu Titovi, 1,6, týž autor mj. píše:

„(Apoštol Pavel) zavírá ústa heretikům, kteří tupili manželství, a ukazuje, že ono není nečistým, nýbrž natolik ctěným, že dokonce i s ním lze usednout na posvátný (biskupský) stolec. A v té samé větě kárá bezuzdné a nedovoluje, aby jim byl po druhém manželství svěřen tento úřad. Nezachoval-li totiž kdo žádnou oddanost zesnulé manželce, jak by mohl být dobrým představeným?" (Komentář k Listu Titovi, II. homilie, 1)

Nezajímavým není ani komentář Theodoreta z Kyrru († cca 458), rovněž představitele antiochijské exegetické tradice jako sv. Jan Zlatoústý, v němž mimo jiné zaznívá následující:

„‚Muž jedné ženy‘. Zde se začíná pokyn. Ctnost panenství nepraktikovali Řekové, ani ji neuznávali Židé, neboť za požehnání považovali plození dětí. Poněvadž tedy v oné době bylo těžkým nalézt lidi žijící v čistotě, (apoštol Pavel) nařizuje udělit svěcení lidem ženatým, avšak žijícím ctnostně." (Komentář k 1. listu sv. Pavla Timotejovi, III)

Použitá literatura:

Od téhož autora:

Přijetí Boha 
List Efezským 
Rány Kristovy 
"A hned vyšel ven..." 
Holubice nového stvoření 
Zvěstování Panně Marii - počátek "nového stvoření"
Bílá sobota - den sedmý, den Hospodinova i Adamova odpočinutí 
Bylo manželství Josefa a Marie skutečným manželstvím, nebo bylo "jen jako"?  
Tajemství Kristova probodeného boku a Srdce ve středověké benediktinské tradici  
Očistec - katolický konstrukt, nebo pravověrná součást křesťanské tradice? 
Peklo, očistec a nebe v Eschatologii Josepha Ratzingera 
Lidská sexualita "eucharistická" a jako obraz Trojice  
Ježíšovy výroky "Já jsem" v Evangeliu podle Jana
Mění se přirozenost člověka? 
V čem spočívá věčný život 
Panna Maria - Matka Boží 
Smrt  

Související čánky:

Antoine-Marie Chévrier: Kněz obětník
Jan Lipšanský: Postava kněze (faráře) v českém filmu 
Jan Zlatoústý (Chrysostom): O kněžství (De Sacerdotio)
Cyril Alexandrijský: "Jako Otec poslal mne, tak i já posílám vás"  
Reginald Garrigou-Lagrange: Eucharistické Srdce Ježíšovo a jeho dokonalé darování  
Lukáš Drexler: Bylo manželství Josefa a Marie skutečným manželstvím, nebo bylo "jen jako"?   
Polská biskupská konference: Manželství - živý obraz Nejsvětější Trojice  
Jan Pavel II.: Proč jsou kněžími jen muži, a nikoliv i ženy?  
Panenství pro Boží království očima církevních otců  
Max Thurian: Služebníci jediného kněžství Kristova 
Petr Lombardský: Jaké věci je manželství svátostí 
Jarosław Szymon Szymczak: Manželství a Církev  
Marian Zawada: Rodinnost Boha   

[1] Např. Vulgata: „Oportet ergo episcopum inreprehensibilem esse unius uxoris virum ..."; La Bible de Jerusalem: „Aussi faut-il que l'épiscope soit irréprochable, mari d'une seule femme ..."; The New Jerusalem Bible: „That is why the presiding elder must have an impeccable character. Husband of one wife ..."; Biblia Tysiąclecia: „Biskup więc powinien być nienaganny, mąż jednej żony ...".