Nejzazší dar Lásky

„Nikdo nemá větší lásky než ten, kdo dává svůj život za své přátele,"[1] řekl Ježíš při Poslední večeři.

On odevzdal svůj život dvojím způsobem: v prolití své krve na Kříži a v darování sebe za pokrm v eucharistii.

Poslední večeře a Kříž jsou tak svědectvím, že Ježíš nás miloval až do konce[2]. Tato dvě znamení jsou v podstatě znamením jediným: Ježíšovým duchovním i hmotným odkazem, obětí učiněnou předběžně ve Večeřadle a reálným darováním se na Golgotě.

Tak tedy Ježíš, dříve než obětoval svoji krev a svá utrpení, daroval učedníkům svůj život pod způsobou pokrmu.

Avšak před tímto neuvěřitelným darem Ježíš toho večera učinil ještě jeden skutek: umytí nohou (učedníkům).[3] Tento skutek pokoření se služebníka je spojen s tradicí eucharistie a mělo by nám to být neustále zřejmé, a to i přes mezikonfesní problémy.

[René Laurentin: Jésus Christ présent, Paris 1980, 1. kap. (úryvek). Z polského vydání Jezus Chrystus prawdziwie obecny, Kraków 1998, přeložil Lukáš Drexler.]

Od téhož autora:

Maria, naše Matka 
Temný a zároveň zářivý oblak víry  

Související články:

Efrém Syrský: Duch a Oheň 
Jan van Ruysbroeck: Myšlenky o Eucharistii  
Reginald Garrigou-Lagrange: Eucharistické Srdce Ježíšovo a jeho dokonalé darování 
Jan Evangelista Urban: Jediná Boha hodná oběť: Kristus na Kříži, Kristus v eucharistii  
Johannes Marienwerder - Dorota z Montau: Čím více kdo miluje Pána, tím více po něm prahne  
Hilarius z Poitiers: Jako Syn žije z Otce, tak my žijeme ze Syna skrze jeho tělo
Marie-Vincent Bernadot: Podstata křesťanského života: zůstávat v Ježíši 
Jan van Ruysbroeck: O čtyřech znameních Boží věčné lásky 
Tomáš Akvinský: Drahocenná a obdivuhodná hostina 
Antonín Čala: Svědectví tradice o eucharistické oběti 
Lukáš Drexler: Jsou křesťanští mystici breathariáni? 
 Jan z Jenštejna: De Corpore Christi - O Těle Páně  
Mechtilda z Hackebornu: Cena jediné mše svaté 
Bonaventura: Modlitba před Nejsvětější svátostí 
Henri J. M. Nouwen: Ježíšova konkrétní láska 
Juliana z Norwiche: Ježíš, naše pravá Matka 
Cyril Jeruzalémský: O těle a krvi Kristově
Ambrož Milánský: Svatá Eucharistie
Jan Maria Vianney: Svaté přijímání
Eucharistie - dar ukřižované Lásky
Elias Vella: Já v tobě a ty ve mně 
Jan Tauler: My jíme našeho Boha 
Justin: To čiňte na mou památku 
Jan Zlatoústý: Moc Kristovy krve 
Charles Journet: Ta malá hostie
Bl. Jindřich Suso a eucharistie
Karel Říha: "Tajemství víry"
Sv. Augustin o eucharistii 
Boží Tělo

[1] J 15,13. Pozn. překl.

[2] Srov. J 13,1. Ono Janovo víceznačné „do konce" (řec. eis telos) neznamená ani tak časové určení, tj. do uplynutí nějaké lhůty, nějakého časového úseku, v tomto případě „do konce" Ježíšova života, ale spíše kvalitativní, tzn. „do nejzazší míry", „maximální mírou". Pozn. překl.

[3] Srov. J 13,3-17. Pozn. překl.