Nebezpečí okultismu

P. Jacques Verlinde jako velmi nadaný maturoval již v 15 letech, promoval ve 24, pracoval jako nukleární chemik. Když mu v roce 1968 překřížila cestu Maharishi Mahesh jóga, jeho život se od základu změnil. 

Šel za svým guru nejdříve do Španělska, pak do Indie. V letech 1971-1974 dychtivě nasával jako houba učení velkých hinduistických mistrů, praktikoval jógu a jiné techniky, které slibují vstup do božství až k dokonalosti, trávil celé měsíce v me­ditaci téměř bez jídla a bez spánku. Prožil samadhi - úplné sjednocení sám se sebou - jako fascinaci, nikoliv však jako obšťastnění. Za tím vším cítil „nesmírnou prázdnotu. Nic. Zmizí v tom i vlastní já", jak dnes dosvědčuje. V této osamocenosti se ozval hlas: „Jak dlouho mě ještě necháš čekat, mé dítě?" Po­znal Kristův hlas a vrátil se do Bruselu. Od té doby se pokouší o nový život. Denní mše svatá, modlitby, ale stále ještě kyvadélko a jiné paranormální praktiky. Cítí se jako míč v rukou okultních sil, a to navzdory křesťanské náboženské praxi.

Ještě jednou se obrátí k Bohu, tentokrát radikálně. Ode­vzdává Bohu všechny paranormální schopnosti, a konečně je svobodný. Jeho postupné uzdravování však trvá léta. R. 1983 přijímá kněžské svěcení. Následuje život v tichu a v modlitbě, ale také s četnými svědectvími. V roce 1990 se k němu připo­juje skupina studentů. Zakládají společenství Rodina sv. Jo­sefa. Protože tak prožil, co znamená okultismus, nešetří ná­mahou, aby varoval před koketováním s různými nabídkami New Age. P. Jacques Verlinde píše:

 

„Není pochyb: z takových zkušeností vyjde člověk jako psychická troska. Nemyslete si, že se můj dnešní stav ustálil měsíc po skončení s esoterickými zkušenostmi. Denně potkávám bezpočet hluboce zra­něných mladých lidí. Musí pod­stoupit dlouhou cestu uzdravo­vání a osvobozování. Jen tak je možno je postupně vytrhnout z jejich závislostí. Kdo se vydá malými kroky na tuto cestu, začne tak trochu s jógou, tro­chu se spiritismem a pohrává si s okultismem, nechá se tro­chu zasvětit do esoteriky, kon­zumuje do sebe po kapkách jed.

Nesmíme také zapomínat, že indické mantry, které člověk při zasvěcování obdrží, obsahují jména božstev. Není tedy mož­né provádět transcendentální meditaci neutrálně. Kdybych vám přeložil ze sanskrtu texty, které se při mantře ustavičně dokola opakují, pak poznáte, že znamenají: ‚Padám před tím nebo oním božstvem a vzývám je‘. Jak mohu jako křesťan, kte­rý se domnívá, že vzývá jen Krista, opakovat půl hodiny slova s tímto významem? Je to ryzí modloslužba, i když se pro­vádí třeba nevědomě.

Kromě toho v obřa­du iniciace zasvěcovaný obdrží jménem božstva řadu předmětů, které jsou spojeny s hlubokou symbolikou. Těmito symboly se člověk božstvům odevzdává.

Vzpomínám si na jednu pří­mo fyzickou zkušenost při jed­né takové iniciaci. Dotyčná osoba byla silou, která vychá­zela z obrazu hrajícího roli při tomto obřadu, doslova vržena na zem, a tak podmaněna. - Chci proto s veškerou vážností varovat před pokusy zasadit jógistické praktiky, mantru a jiné východní rity do křesťanského prostředí.

Někdo nyní může namít­nout, že jsem netolerantní. Na základě svých osobních zkuše­ností však nemohu mluvit ji­nak. Připouštím, že moje zku­šenost byla extrémní. Ale prá­vě v tom je její přednost: po­máhá otevřít oči. Kdo jenom trochu zkouší jógu, nepozná ne­bezpečí, že se dává na cestu, k jejímuž konci by nechtěl do­spět.

Není možné provádět z těch­to technik takového splynutí, které z nás dělá média kosmic­kých sil, a zůstat při tom nepo­rušený. Protože tyto techniky jsou velmi účinné jak v malých, tak ve velkých dávkách. Jejich účinnost spočívá v tom, že ote­vírají člověka a dělají z něho médium. A to má dříve nebo později za následek, že se člo­věk stane obětí bytostí, s nimiž by raději nesympatizoval.

Mnozí pokládají toto varo­vání za přehnané. Ale mně se to denně potvrzuje při duchov­ním vedení mladých lidí, kteří mají sklon k těmto pokusům.

Tato náchylnost souvisí s banalizací okultních technik a praktik v rámci New Age. To v sobě integruje hinduistické techniky, čínskou religiozitu, ale také okultní praktiky (od mag­netismu až po channeling). S tím vším jsou spojeny metody alter­nativní medicíny a určité inici­ační praktiky esoterických škol. Každý si tu může najít nějakou nabídku: alternativní medicína, ekologie, přírodní uzdravování a podobně.

Ale při tom zpravidla nezů­stane. Krok za krokem se po­stupuje dále. Dříve nebo poz­ději se skončí u uvolňovacích technik. Ty vedou k pokročilé józe, cvičením v koncentraci a k metodám ovládání psychiky. Krok za krokem se člověk dostává nejen k ovládání vlast­ní psyché, ale také k ovládání lidí ve svém okolí. V lepším případě se končí u bílé magie.

Podle mého názoru spočívá nebezpečí v tom, že se člověk stává médiem, a to pomocí tech­nik, které otevírají člověka pro kosmické energie. Musím si zde samozřejmě položit otázku: Proč jsou tyto přirozené energie špatné, když všechno, co bylo stvořeno, je dobré? To souhlasí. Ony pocházejí z Boží ruky. Ale - a nyní přicházím ke své vlast­ní zkušenosti - vystavovat se zcela těmto energiím není při­rozené. Existují bytosti, které jsou neslučitelné s přítomností našeho Pána Ježíše Krista, Du­cha svatého a dobrých andělů.

Jak si to máme vysvětlit? Klíč najdeme ve 3. kapitole První knihy Mojžíšovy. Zde jsme konfrontováni s následky prvotního hříchu. Mám na mys­li také 8. kapitolu listu Římanům, kde Pavel mluví o tom, že celé tvorstvo sténá a toužeb­ně očekává osvobození. Dědič­ným hříchem není poznamenán pouze člověk, ale celé tvorstvo.

Dotýkáme se zde ústřední otázky: jistě, příroda je sama v sobě dobrá. Ale kníže tohoto světa, o kterém Ježíš mluví, přebývá také v něm. Nejsou jen dobří andělé. Jsou také jiné síly, o kterých mluví 6. kapito­la listu Efezským. Na to nesmíme zapomínat. Po prvotním hříchu existuje i v srdci všehomíra hluboké rozdělení. Jsou zde ve hře také síly, které pů­sobí proti spáse člověka.

Když se seznámí „otevření" s těmito okultními silami, nezaznamenáváme pouze bla­hodárné účinky. Souvisí to s tím, že nositeli kosmických sil jsou jiné bytosti. Abych to mohl vysvětlit, používám příkladu radiových vln. I zde máme co činit s dlouhodobou energií, která sama neobsahuje informa­ce. Tyto vlny však mají svou modulaci, která je nositelem in­formací.

Jako médium se otevíráme všem vlnám, ale na tom by ješ­tě nebylo nic zlého. Tyto vlny však obsahují také modulaci s informacemi, které nejsme schopni odfiltrovat. Tito „paraziti" pak využívají příležitosti, aby vstoupili do mne. Ducho­vé bytosti využívají naší otevře­nosti, aby se v nás zabydlily. Když přijímám energii, oteví­rám se také pro ně.

Příznačné je toto: Když jsem ještě praktikoval radiestezi a jiné okultní praktiky a přistu­poval jsem k nim z vědeckého hlediska, řekli mi všichni, kte­ří byli v těchto věcech zběhlí: Není sporu o tom, že máme co činit s duchy. Bylo jim jas­né, že při své praxi, nazvěme ji magnetismus, nepracovali pou­ze s kanálem pro energii, ale také s kanálem pro okultní by­tosti.

I moje zkušenost jde tímto směrem. Přes všechnu mou dobrou vůli - přistupoval jsem tehdy denně ke svatému přijímání a během okultních praktik jsem se modlil - nezbavilo mě to nikdy pochybností. Čerpal jsem energii, která neměla nic společného s tím, co my křes­ťané nazýváme spiritualitou. To, co my křesťané označuje­me za duchovní zkušenost, je společenství s Duchem svatým. Jedná se tedy o Ducha Boží­ho, o samého Boha. On přebý­vá v nejhlubším nitru mého srd­ce, sdílí se mnou svou lásku a prosí mě o mou odpověď lás­ky. To nemá nic společného s okultními silami přírody.

Je to skutečně dramatické, že se spiritismus dnes tak banalizuje. Ještě jednou: ducho­vé se v nás bohatě sytí. To vede k tomu, že jsme předčas­ně tělesnou, psychickou i du­ševní ruinou. To může končit až satanskou posedlostí.

K jakým účinkům vede jed­nání u těch, kteří se zabývají bílou magií? Jsou to osoby, kte­ré mají nějaký zvláštní dar, např. magnetismus. Ti působí jako prostředníci těchto sil. Magnetizér si pro sebe otevírá kosmické síly. Když se v něm pohybuje „nepozvaný host", není vyloučeno, že předává dále i jeho. Mezi hypnotizé­rem a hypnotizovanou osobou je vytvořen stav vzájemné fúze.

Mohl bych uvést celou řadu konkrétních příkladů, kde se tak děje: ještě měsíce po tom, co navštívily magnetizéra, po­ciťovaly tyto osoby účinky ji­ného druhu. Ty přetrvávají a působí rušivě. Většinou jsou komplexnějšího charakteru než to, s čím šly k magnetizérovi: bolesti hlavy, nespavost, psy­chické poruchy. Když pak jde­te ke knězi, který se v těchto věcech vyzná, dokáže přijít těmto věcem na kloub. Když někdo přijde s takovými proje­vy ke mně, zpravidla vždy konstatuji, že přišel do styku s okultními praktikami, s nějakým léčitelem, vykladačkou karet, jasnovidkou a podobně.

Co je pak třeba dělat? Mod­lit se za osvobození. Nezname­ná to vůbec, že dotyčná osoba je posedlá. Ale na této cestě se mohu objevovat negativní vli­vy. A proto je důležité prosit Pána, aby nás vysvobodil ze závislosti na okultismu.

Jeden příklad: Děvče, které mělo povolání k řeholnímu sta­vu, ke mně přišlo celé sklíče­né. Neví si dále rady. Její po­volání jako by se jí vymklo. Chce všeho nechat, upadá do depresí. Hovoříme spolu. Ne­objevuje se žádná příčina, kte­rá by naznačovalo nějakou du­ševní zkoušku. Ptám se jí na její rodiče. Otci prý se daří lépe, říká dívka, maminka mu pomo­cí kyvadélka určuje dávky a koncentraci léků. Ukáže se, že matka nejprve používala kyvadélko jen pro léky. Protože to fungovalo, začali se o to za­jímat i jiní. Brzy pracovala mat­ka s kyvadélkem celé hodiny.

Při dalším zkoumání se uká­zalo, že neblahé symptomy za­čaly u dcery měsíc až dva poté, co matka začala pokusy s ky­vadélkem. I u sourozenců se projevily nepravidelnosti. Malý bratr měl poruchy spán­ku a v noci velmi křičel.

Navrhli jsme pro tuto rodi­nu cestu osvobozující modlit­by. Byla to rodina s velmi těs­nými vzájemnými vztahy a s velkou vzájemnou otevře­ností. Otevře-li se zde jeden z nich jako kanál pro takové vlivy, mohou snadno působit i na druhé. Obyčejně ten, kdo okultismus praktikuje, je nako­nec zasažen jako poslední.

Ještě jedna zkušenost. Jed­na paní se ze zvědavosti zúčast­nila spiritistické sedánky. Představení se stolečkem začalo. Vedoucí je iritován. ‚Nefunguje to!‘, konstatuje. ‚Je tu někdo, kdo se buď modlí nebo má u sebe posvěcený předmět.‘ Paní se přihlásila. Nosí zázračnou medailku. ‚Buď ji sundej­te, nebo odejděte!‘

Mohl bych takových příkla­dů uvést celou řadu. Prosím vás naléhavě, přestaňte s tím. A pros­te Pána Boha, aby vás osvobodil ode všech takových závislostí. Mnoho těch, kteří si více nebo méně začali s okultními prakti­kami a pak zjistili, že se zapletli do něčeho, co nechtěli, se ptá, jak z toho vyjít.

Předně: obrátit se, odevzdat se Bohu, přijmout jeho jako Pána a Boha. Očekávat všech­no od něho. Věřit v Boha zna­mená zvolit jen jeho za skálu svého života. To ovšem také znamená skoncovat se vším, co je dvojznačné a pochybné. Je­dině s Bohem žijeme v hluboké radosti a v hluboké pravdě své­ho života. Když závisíme ve všem úplně na něm, může k nám přijít všemohoucnost Ducha svatého a rozvinout v nás naplno svůj plán. Musí­me se proto stát před Bohem chudými a zříci se všeho, čím jsme si chtěli opatřit nějakou zvláštní moc.

K nastoupení této cesty čas­to stačí upřímná modlitba o osvobození. Ne každý zapad­ne tak hluboko, jak tomu bylo u mne. Ne každý potřebuje 10 let na uzdravení a velký exorcismus. Je dobré modlit se pros­bu o osvobození při svátosti smí­ření a při skupinovém setkání. Je to prosba k Duchu svatému, aby postiženého osvobodil ode všeho, co omezuje jeho duchov­ní svobodu a jeho rozvoj. Musí­me se modlit s vírou ve jménu našeho Pána Ježíše Krista."

 

Jacques Verlinde 

 

(Přeloženo z Vision 2300 1/98. Český překlad převzat s laskavým souhlasem vydavatelství Matice cyrilometodějská z časopisu Světlo č. 8 a 9, 1998.)

 

_______________________________________________________________________________ 

 

Malý slovník pojmů k článku s dodatkem:

Bílá magie

- jedna z forem magie, tj. rituálních úkonů se záměrem ovlivnit skutečnost za pomoci vyšších bytostí a sil. Oproti tzv. černé magii je u ní údajně rozdíl v jejím zacílení: černá magie má být zaměřena k vědomému škození druhým lidem, zvířatům či na majetku, kdežto bílá magie má sloužit ke konání dobra. V obou případech se však jedná o magii, která je z duchovního hlediska pro člověka hluboce škodlivá. Takovými praktikami se člověk staví vůči Bohu a vůči důvěře v jeho svrchované a láskyplné působení a vydává se do područí mocností, které vzývá a prosí o jejich působení.

Channeling

- komunikace s duchy, která může být např. zaznamenávána tzv. „automatickým psaním" či „automatickou kresbou". Existuje určitá spojitost mezi spiritismem (vyvoláváním údajných duchů zemřelých) a channelingem.

Magnetismus

- přesvědčení o „magnetické síle" v člověku (tzv. biomagnetismus), ale i v celém vesmíru, kterou je údajně možné uzdravovat tělesné nemoci (přikládáním rukou). Někdy se též nazývá jako mesmerismus podle zakladatele této metody F. A. Mesmera. Metoda byla vyvrácena francouzskou Akademií věd r. 1784.

Mantra

- „magická průpověď", slovní formulace určená v hinduismu a mahájánovém buddhismu k meditaci, obsahující často vzývání některého z konkrétních božstev a údajně v sobě nesoucí aktivní proměňující sílu, která svým působení při recitaci mantry přivádí člověka na vyšší duchovní úroveň.

Radiesteze (či radiestezie)

- schopnost vnímání údajných energetických polí (např. tzv. „geopatogenních zón") citlivými lidskými jedinci. Sem náleží např. tzv. „proutkařství", používání „kyvadélka" apod. Vědecky tato energetická pole nebyla dosud dokázána.

Spiritismus

- vyvolávání a kontaktování údajných duchů zemřelých. Ze zkušeností a z následků je však zřejmé, že se jedná o tzv. „zlé duchy", kteří mají negativní vliv na ty, kteří takovéto duchy vzývají a komunikují s nimi.

 

Všechny výše zmíněné okultní praktiky jsou v rozporu s křesťanskou vírou v Ježíše Krista, neboť odvrací člověka od důvěry v milujícího a svrchovaného Boha, který jediný má být člověkem uctíván a milován a který jediný dává člověku skutečnou spásu v jeho existenciální narušenosti. Tyto výše zmíněné praktiky jsou zapovězeny samotným Bohem přímo v Písmu:

"Až vstoupíš do země, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh, neuč se jednat podle ohavností oněch pronárodů. Ať se u tebe nevyskytne nikdo, kdo by provedl svého syna nebo svou dceru ohněm, věštec obírající se věštbami, mrakopravec ani hadač ani čaroděj ani zaklínač ani ten, kdo se doptává duchů zemřelých, ani jasnovidec ani ten, kdo se dotazuje mrtvých. Každého, kdo činí tyto věci, má Hospodin v ohavnosti. Právě pro tyto ohavnosti Hospodin, tvůj Bůh, před tebou vyhání ony pronárody. Budeš se dokonale držet Hospodina, svého Boha. Tyto pronárody, které si podrobíš, poslouchají mrakopravce a věštce, ale tobě to Hospodin, tvůj Bůh, nedovolil." (Deuteronomium 18,9-14)

Pouze Bůh je hoden úcty člověka a pouze od něho pochází všechno dobro:

"Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. Nebudeš mít jiného boha mimo mne. Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivě milující. Stíhám vinu otců na synech i do třetího a čtvrtého pokolení těch, kteří mě nenávidí, ale prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kteří mě milují a má přikázání zachovávají." (Deuteronomium 5,6-10)

Člověk nemá hledat mimobožské způsoby k přivlastnění si jakékoliv pomíjivé "výhody"[1] (peníze, něčí přízeň, poznání budoucnosti, moc nad druhými, nadpřirozené schopnosti atp.), odtrženě od vztahu s Bohem a obcházením Bohem daných prostředků a cest. Pokud tak činí, odvrací se od Boha a dostává se do područí vlastních žádostí a oněch sil, od nichž se mu těchto znánlivých "výhod" dostává. Z tohoto následného područí vede vysvobození pouze skrze Ježíše Krista - který "se zjevil, aby zmařil činy ďáblovy" (srov. 1. list Janův, 3,8) a který "svou smrtí zbavil moci ďábla" (srov. List Židům 2,14) -, a to cestou odvrácení se od těchto bezbožných skutků, vyznání hříchů a odevzdání se Bohu skrze Ježíše Krista, který mocí své krve dává svobodu a vykupuje z jakéhokoliv "otrockého jha".

Katechismus katolické církve ještě k problematice magie a okultismu říká:

„Je třeba odmítat všechny způsoby věštění: vzývání satana nebo zlých duchů, vyvolávání mrtvých nebo jiné praktiky, o nichž se neprávem soudí, že ‘odhalují‘ budoucnost. Uchylovat se o radu k horoskopům, k astrologii, k hádání z ruky, k výkladu předtuch a věšteb, k jevům jasnovidectví, ptát se věštců (médií), v tom všem se skrývá vůle mít vládu nad časem, nad dějinami a konečně nad lidmi a zároveň touha naklonit si skryté mocnosti. Je to v příkrém rozporu se ctí a úctou spojenou s láskyplnou bázní, jakou dlužíme pouze Bohu." (Katechismus katolické církve 2116)

 

Lukáš Drexler

 

Doporučená literatura k tématu:

         

 

Související články:

Lenka Fričová: Z ašramu do kláštera
Peter J. Ashton: New Age a křesťanství, část 1
Peter J. Ashton: New Age a křesťanství, část 2 
Lukáš Drexler: Léčitel Bruno Gröning, ale jakou mocí?  
Marian Matusik: Panna Maria a modlitba růžence jsou pro satana nepřekonatelné hrozby  
Gabriele Amorth: Exorcisté a psychiatři 
Lukáš Drexer: Podvod magie (recenze)
Zlí duchové, reiki, exorcismus (video)
Ježíš Kristus, nositel živé vody (2003)
Justin: Oč jde démonům? 
Malý slovník New Age 
New Age stručně

 

Poznámky: 

[1] V této souvislosti viz i Ježíšova pokušení ďáblem na poušti, např. in Matoušovo evangelium 4,1-11.