sv. Irenej z Lyonu, 18.11. 2021
Považovat Krista za Krále není výrazem katolicistního triumfalismu, ale pevného zakořenění v Božím Zjevení: Ježíš Kristus je totiž Králem, neboť je Bůh, dále proto, že je oním v proroctvích zaslíbeným Mesiášem, jak to dokazuje v následujícím úryvku ze svého "Výkladu apoštolské nauky" sv. Irenej z Lyonu (+ cca 202/203), a dále proto, že si svůj lid vydobyl svou vlastní krví.
Prorok Izajáš říká: Tak praví Pán Bůh Pomazanému mému, Pánu: ‚Jeho pravici jsem uchopil, abych mu v poslušnosti podřídil národy‘ (Iz 45,1). Hle, jak je Kristus (tj. Pomazaný[1]) nazván Synem Božím a králem národů[2], to jest všech lidí. To, že Syn Boží je nazván rovněž králem všech, vyplývá z toho, co říká David: Pán mi řekl: ‚Jsi mým Synem, já jsem tě dnes zplodil. Požádej mne, a dám ti národy za tvé dědictví a do vlastnictví končiny země‘ (Ž 2,7-8). Toto není řečeno o Davidovi, který přece nepanoval nad národy ani nad končinami země, ale panoval jenom nad Židy. Tak je tedy jasné, že toto zaslíbení se týká Pomazaného, to znamená, že on panuje nad končinami země; je zaslíbením Syna Božího, kterého sám David vyznává za svého pána, když prohlašuje: Řekl Pán mému Pánu: ‚Usedni po mé pravici‘ (Ž 109/110/,1) a tak dále, jak jsme pověděli výše. Sděluje tedy, že Otec rozmlouvá se Synem. Podobně jsme před chvílí u Izajáše ukázali, že řekl: Tak praví Pán Bůh Pomazanému, Pánu: ‚Jeho pravici jsem uchopil, abych mu v poslušnosti podřídil národy‘ (Iz 45,1). To samé zaslíbení u obou dvou proroků říká, že on bude králem. Podobně téhož se týká výrok Boží, to jest - jak právě říkám - Krista, Syna Božího. A David říká: Pán mi řekl. Je třeba zde konstatovat, že ani David, ani žádný jiný z proroků zde nehovoří o sobě, neboť proroctví nevyslovuje člověk, ale Duch Boží se - v přizpůsobení jich dané osobě - vyjádřil v proroctvích, a tyto výroky učinil jednou ve jménu Krista, jindy ve jménu Otce.
[Irenej z Lyonu: Výklad apoštolské nauky (Demonstratio apostolicae praedicationis), 49. Z polského překladu (Ireneusz z Lyonu: Wykład nauki apostolskiej, Kraków 1997, s. 67-68) přeložil Lukáš Drexler; starozákonní citace byly přeloženy podle řeckého znění Septuaginty.]
Pánem je Otec, Pánem je Syn, Pánem je i Duch Svatý
Tři články naší víry: Otec, Syn a Duch Svatý
Zjevení Syna se rovná poznání Otce
Až přijde Kristus, uvidí lidé Boha
Důkaz apoštolského zvěstování
Eucharistie, záruka vzkříšení
Seslání Ducha Svatého
Kristus Král
Terezie od Ježíše: Ty jsi Král!
Richard Špaček: O královském úřadě Kristově
Wincenty Myszor: Symbolika kříže podle sv. Ireneje z Lyonu
Cyril Alexandrijský: Skrze kříž se Kristus stal Králem nad světem
Silvestr Maria Braito: Kristus Král
[1] „Pomazaný" - Kristus (z řec. Christos), hebr. Mesiáš: ve Starém zákoně předpovězený a Židy očekávaný Vysvoboditel a Král Izraele, kterého křesťané rozpoznali v Ježíši Nazaretském, podle toho pak nadále nazývaném Kristus. Pozn. překl.
[2] Národy neboli též pohany jsou v judaismu myšleny všichni lidé mimo vyvolený národ, tj. mimo izraelský lid. Křesťanství pak samo sebe chápe jako pokračovatele tohoto Božího vyvoleného národa skrze víru v Mesiáše, Ježíše Krista, kterého naopak izraelský národ prostřednictvím svých náboženských vůdců tehdy odmítl, a tak zaslíbení daná vyvolenému národu z toho důvodu podle křesťanského chápání dochází naplnění u těch, kteří uvěřili, že Ježíš je Mesiáš - Kristus, tj. v Církvi, u křesťanů, kteří sami sebe chápou jako pokračovatele a završitele Božího vyvoleného národa a zaslíbení daných Bohem izraelskému lidu. Pozn. překl.
4. 2. 2023 - Přidána nová hesla v sekci "Křesťanské pojmy":
Stvoření - Stvořitel - Nestvořenost, nestvořený - Ex nihilo - Svět - Baptiserium - Novaciáni - Nejsvětější svatyně - Slavnost Ježíše Krista Krále - Velekněz - Katolická akce - Exercicie - Agere contra - Sláva - Sláva Boží - Glosolálie, glossolalie - Nečistý duch, nečistí duchové - Lucifer.