Rozením Ježíše se duše stává plodnou ženou

Úvod

U Mistra Eckharta, kontroverzního německého dominikánského mystika a teologa z přelomu 13. a 14. století, jsou stěžejními dva pojmy: „oproštěnost" a „rození Božího Syna v duši", které však spolu úzce souvisí. Je totiž třeba být oproštěn ode všeho, co není Bůh (a srovnej podobné i např. u pozdějšího mystika „temné noci" sv. Jana od Kříže), aby vše mohl být jen a jen Bůh: vyklidit „stáj" vlastního ducha pro narození Toho, který je v Trojici ustavičně od věčnosti rozen Otcem v moci Ducha Svatého. A tato oproštěnost se vztahuje na všechny roviny lidské existence: ať na oblast asketicko-morální, tak na oblast lidského intelektu, aby totiž člověk opustil jak celý viditelný a smysly vnímatelný svět, tak i vše myslitelné lidskou myslí neboli vše inteligibilní. Účelem je totiž maximální oproštění se od sebe sama a aktivní dosažení „ztráty" veškeré své lidské aktivity, aby se jediným činným stal Bůh a člověk tak dosáhl účasti na věčné Boží činnosti, tj. na plození Syna Otcem, skrze něhož (a skrze něž, tzn. skrze ono plození Syna) „bylo vše stvořeno" (srov. J 1,3). Dosažení tohoto cíle se pak říká „zbožštění" neboli totální připodobnění Bohu v důsledku jeho transformující božské činnosti: „víme, že až se zjeví, budeme mu podobni" (srov. 1J 3,2). A na tento cíl v mnoha svých textech upozorňuje a k němu vede i Mistr Eckhart. Výňatky z jeho kázání níže pak toto v nutné úspornosti umně vyjadřují a shrnují.

Kázání 2

A nyní pečlivě poslouchejte, co vám povím. Osoba, která přijala Ježíše, byla pannou, a nemohlo tomu být jinak. „Panna" je člověk oproštěný ode všech přítomných obrazů - tak oproštěný, jako když ještě nebyl. (...)

Kdyby člověk zůstal pannou, nepřinesl by plody. Má-li být plodný, musí se stát ženou[1]. Žena je nejvznešenějším jménem, jaké lze duši dát, mnohem vznešenějším než „panna". Přijme-li člověk v sobě Boha, dobře činí; tímto přijímáním se projevuje jako panna. Avšak je lepší, když se v něm Bůh stane plodným, neboť jedinou formou vděčnosti za dar je jeho plodnost. Tehdy, v plodné vděčnosti, je duch ženou, která pak sama rodí Ježíše Otcovskému Srdci Boha.

V panenském stavu člověk dostává mnoho dobrých darů, nerodí je však opět Bohu, tak jak to činí v chvále, plné vděčnosti, plodná nevěsta. (...)

Panna-žena (...), oproštěná, odpoutaná a zbavená pout, vždy zůstává blízko Bohu stejně jako sobě. Rodí mnoho plodů, a jsou tak velké jako sám Bůh, ani menší, ani větší. Takové jsou plody a takové je rození panny, která je ženou. A rodí je každodenně stokrát, tisíckrát, ba dokonce nekonečněkrát. Rodí a stává se plodnou z nejvznešenější hlubiny neboli - abych to vyjádřil ještě lépe - z té samé Hlubiny, ze které Otec rodí své Předvěčné Slovo, stává se plodnou skrze účast na tomto rození. Ježíš totiž, světlo a odraz Otcovského Srdce (...), je s ní sjednocen, a ona pak s Ním; září a svítí spolu s Ním jako jediné Jedno, jako čisté, jasné světlo v Otcovském Srdci.

[Mistr Eckhart: Kázání 2 (Intravit Jesus in quoddam castellum ..., II; Lk 10,38); fragmenty. Z polského vydání (Mistrz Eckhart: Kazania, Poznań 1986, s. 83-84), s přihlédnutím k německému znění, přeložil a úvodem doplnil Lukáš Drexler.]

Více o Mistru Eckhartovi - životopis

Od téhož autora:

Marie a Marta 
Boží přítomnost v člověku  
Návod k vidoucímu životu  
O rození Slova Otcem   

Související články:

Tomáš Akvinský: O trojím rození  
Marian Zawada: Rodinnost Boha  
Láska plodí milovaného i milujícího  
Daniel von Czepko: U jesliček Kristových  
Lukáš Drexler, Arnold der Rote: Přijetí Boha  
Reginald Dacík: Německá mystika 14. století 
Józef Naumowicz: Namáhat se ku porodu Krista  
Marie Celesta Crostarosa: O trojím mateřství Boha  
Pavel Evdokimov: Žena je orantou ve znamení Přímluvce  
Origenes - Jeroným: Syn z Otce - Bůh z Boha, Světlo ze Světla 
Aelred z Rievaulx: Narodil se tělesně, abychom se my narodili duchovně  
Lukáš Drexler: "Skrze ni, s ní a v ní" neboli o duchovním mateřství Panny Marie 
L. Drexler: Bylo manželství Josefa a Marie skutečným manželstvím, nebo bylo "jen jako"?   
Jan van Ruysbroeck: Jednota v Trojici, Trojice v Jednotě - jeden všemohoucí Bůh 
František od Panny Marie: Účast Panny Marie na životě Nejsvětější Trojice 
Mechtilda Magdeburská: Kterak duše chválí Svatou Trojici  
Mechtilda Magdeburská: Jak Bůh sebe chválí a zpívá
Petr Lombardský: Jaké věci je manželství svátostí 
Henry Hane: O stvořeném a nestvořeném duchu 
Jan od Kříže: O Slovu Božím - Del Verbo divino 
Józef Naumowicz: Stát se "domem chleba"  
Johannes Franke: O blahoslavené Panně  
Jean Daniélou: Mystické poznání Boha  
Mistr Eckhart: O rození Slova Otcem  
Johannes Franke: Synovství Boží 
Vidět Marii znamená vidět Ježíše 
Gerlach Peters: Jen Boha chci! 
Zrozeni Bohem v bolesti Kříže 

Poznámky: 

[1] Něm. Weib - „žena", „manželka". Pozn. překl.