Nacházíte se na: Theofil > Patristika > Kdo se narodil z Ducha, stává se s Ním jedno

Kdo se narodil z Ducha, stává se s Ním jedno

sv. Augustin, sv. Cyril Alexandrijský, Jan Scotus Eriugena , 31.5. 2022

Ježíš Kristus je výjimečným náboženským vůdcem v mnoha směrech, např. v tom, že jako jediný udílí dar Ducha. Může tak činit, neboť On je Bůh, který proto udílí Boha, tj. Ducha Svatého, aby se právě skrze Ducha člověk narodil k životu věčnému, jak toto téma rozvíjí ve svých výkladech Janova evangelia tři velcí teologové starověkého a raněstředověkého křesťanství: sv. Cyril Alexandrijský (+444), sv. Augustin (+430) a Jan Scotus Eriugena (+ cca 877).

 

 

vitr-007-vyr-upr-ram-2-men-2.jpg

 

 

 

„Mezi farizeji byl člověk jménem Nikodém, člen židovské rady. Ten přišel k Ježíšovi v noci a řekl mu: ‚Mistře, víme, že jsi učitel, který přišel od Boha. Neboť nikdo nemůže činit ta znamení, která činíš ty, není-li Bůh s ním.‘

Ježíš mu odpověděl: ‚Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží.‘

Nikodém mu řekl: ‚Jak se může člověk narodit, když už je starý? Nemůže přece vstoupit do těla své matky a narodit se podruhé.‘

Ježíš odpověděl: ‚Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůže vejít do království Božího. Co se narodilo z těla, je tělo, co se narodilo z Ducha, je duch. Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se narodit znovu. Vítr vane, kam chce, jeho zvuk slyšíš, ale nevíš, odkud přichází a kam směřuje. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha.‘"

(Janovo evangelium, 3,1-8)

 

 

„Vůlí Otce je, aby se člověk stal účastným Ducha Svatého a aby občan země, zrozený k neobyčejnému a novému životu, byl nazván občanem Nebes."

sv. Cyril Alexandrijský (Komentář k Janovu evangeliu, I. kap., III, 4)

 

„Jako tvoje tělo bez ducha, kterým je duše, jež v onom (těle) byla, je mrtvé, tak také tvá duše bez Ducha Svatého, tj. bez lásky, je považována za mrtvou."

sv. Augustin (Homilie na Janovo evangelium, IX, 8)

 

„Nikdo nevidí Ducha. Jakým způsobem slyšíme jeho hlas? Rozeznívá žalm: to je hlas Ducha; rozeznívá evangelia: to je hlas Ducha; rozeznívá Boží slovo: to je hlas Ducha. ‚Jeho hlas slyšíš, ale nevíš, odkud přichází a kam směřuje‘ (J 3,8). Pokud se i ty narodíš z Ducha, budeš tím, čím je On. Ten, kdo se dosud nenarodil z Ducha, neví o tobě, ani odkud přicházíš, ani kam jdeš. To totiž říká další část textu: ‚Takovým je každý, kdo se narodil z Ducha‘ (J 3,8)."

sv. Augustin (Homilie na Janovo evangelium, XII, 5)

 

„Duch přichází od Otce skrze Syna, v souladu s tím, co bylo napsáno jinde: ‚Ten, kterého Otec pošle ve jménu mém‘ (J 14,26). On přichází proto, aby se z něj narodili ti, kteří věří v Krista. A vrací se k Otci skrze téhož Syna, přivádějíc ty, kteří se z něj rodí, k synovství Božímu."

Jan Scotus Eriugena (Komentář k Janovu evangeliu, III, 3)

 

„Ten, kdo se narodil z Ducha, stává se s Ním jedno. Jako tento Duch je ze své přirozeností Duchem Svatým, tak ten, kdo se z Něj narodí, se stává Duchem Svatým mocí milosti."

Jan Scotus Eriugena (Komentář k Janovu evangeliu, III, 3)

 

„Lidé, kteří se v Kristu rodí působením Ducha Svatého, tvoří s Duchem Svatým jedno jak podle těla, tak i podle duše."

Jan Scotus Eriugena (Komentář k Janovu evangeliu, III, 2)

 

„Každý, kdo je zrozen z Ducha a Jeho hlas slyší, ví, odkud Duch přichází a kam směřuje, neboli takový chápe jak to, z jakého důvodu Duch dchne na ty, na které chce, tak i to, k jakému cíli je vede."

Jan Scotus Eriugena (Komentář k Janovu evangeliu, III, 3)

 

„Aby bylo možné dosáhnout Božího království, je třeba narodit se z vody a z Ducha. A jako pro obdržení dědictví otce-člověka je třeba narodit se z lůna tělesné matky, tak pro obdržení věčného dědictví Otce-Boha je třeba narodit se z lůna Církve. Smrti podléhající otec rodí prostřednictvím ženy syna, který po něm nastupuje, kdežto Bůh prostřednictvím Církve rodí syny, kteří po Něm nikoli nastupují, ale spolu s Ním zůstávají. Tak je psáno dále: ‚Co se narodilo z těla, je tělo, a co se narodilo z Ducha, je duch‘ (J 3,6). Duchovně se tedy rodíme a v duchu jsme rozeni skrze slovo a svátost[1]. Kvůli tomu, abychom byli zrozeni, je (při křtu) přítomen Duch. A Duch, z něhož se máš narodit, je přítomen neviditelně, neboť i ty se rodíš neviditelně."

sv. Augustin (Homilie na Janovo evangelium, XII, 5)

 

[Z uvedených zdrojů (Cyril of Alexandria: Commentary on The Gospel according to S. John, I, London 1874, s. 167; Augustyn: Homilie na Ewangelie i Pierwszy list Św. Jana, I, Warszawa 1977, s. 150-151, 186-187; Jan Szkot Eriugena: Komentarz do Ewangelii Jana, Kęty 2000, s. 96-98), s přihlédnutím k originálním zněním, vybral a přeložil Lukáš Drexler.]

 

Od týchž autorů:

Augustin:

Jsme Jeho tělem 
Nanebevstoupení Páně 
Ježíš Kristus je Bůh i člověk 
Jedině od Boha je naše spása 
Výklad Janova evangelia - 1. traktát
Otec, Syn a Duch Svatý - jeden a pravý Bůh  
Nikdo nevstoupil do nebe kromě toho, který sestoupil z nebe  
Všechny události Kristova života zpodobují života křesťana  
Co znamená, že Kristus sedí na pravici Boží 
Pozdě jsem si Tě zamiloval! 
Jan je hlas, Kristus je Slovo  
Sv. Augustin o eucharistii 
Okoušení sladkosti Boží 
Totožnost Kristova těla  
O Trojici (De Trinitate)
Ty jsi Kristus 


Cyril Alexandrijský:

Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti 
Jako Otec poslal mne, tak i já posílám vás   
"Jestliže neodejdu, Zastánce k vám nepřijde" 
Ježíš Kristus dal své tělo za život všech lidí

  

Související články:

Tomáš Akvinský: O trojím rození  
Tomáš Akvinský: Duch Svatý je Bůh  
Lukáš Drexler: Holubice nového stoření  
Cyril Jeruzalémský: Živá voda Ducha Svatého  
Klement Alexandrijský: Křest Duchem Svatým  
Basil Veliký: O Duchu Svatém (De Spiritu Sancto)  
Jan Pavel II.: Duch Svatý je osobní láska Otce a Syna  
Ambrož Milánský: Duch Svatý - Učitel a Vůdce modlitby  
Cyril Alexandrijský: "Jestliže neodejdu, Zastánce k vám nepřijde"  
Přechod od Starého Zákona k Novému je přechodem od těla k Duchu  
Henry Edward Manning: Duch Svatý - sjednotitel Otce a Syna i Boží Církve
Hildegarda z Bingenu: Duch Boží pozvedá ducha člověka k nazírání děl Božích  
André-Marie Meynard: Nejvyšší hybná síla duchovního života: Duch Svatý 
Marie od Ukřižovaného Ježíše: Pravá zbožnost k Duchu Svatému 
Didymos Alexandrijský (Slepý): Duch Svatý nás obnovuje křtem 
Basil Veliký: Kdo přijímá Ducha, přijímá zároveň Otce i Syna  
Hilarius z Poitiers: Duch Svatý nás uvádí do veškeré pravdy  
Marie Magdalena de'Pazzi: Překážky Duchu Svatému v nás 
Simeon Nový Teolog: Křesťan je zrozen z Ducha Svatého  
Alzběta ze Schönau: Vidění 5/5 - Seslání Ducha Svatého  
Jan Maria Vianney: Nechejte se vést Duchem Svatým
Richard od Sv. Viktora: Duch Svatý - Boží Oheň 
Jan Maria Vianney: Vedeni Duchem Svatým  
Brigita Švédská: O seslání Ducha Svatého 
Kateřina Sienská: Mateřský Duch Svatý  
Irenej z Lyonu: Seslání Ducha Svatého 
Basil Veliký: Působení Ducha Svatého 
Augustin: Okoušení sladkosti Boží  
Notker Balbulus: Píseň svatodušní  
Michal Glevaňák: Epikleze 
Marta Robinová: Letnice  
Z díla sv. Basila Velikého  

 

 

svatodusni-inspirace-7c.jpg

 

Poznámky:


[1] Tj. skrze slovo Kristovo, které je slovo Boží, slovo života (srov. J 6,68), jak píše např. apoštol Petr: „Vždyť jste se znovu narodili, nikoli z pomíjitelného semene, nýbrž z nepomíjitelného, skrze živé a věčné slovo Boží" (1Pt 1,32); a svátostí je myšlena svátost křtu, při kterém se křtěnec rodí „z vody a z Ducha" (J 3,5), tedy duchovně při viditelném, smysly postižitelném znamení vody. Oba prvky společně, tedy jak slovo, tak i svátostnou křestní koupel, zmiňuje apoštol Pavel v Listu Efezským: „Kristus si zamiloval Církev a sám sebe za ni vydal, aby ji posvětil, očistiv ji koupelí vody v slovu" (Ef 5,25-26). Pozn. překl.

 

[RSS]

Přečteno 150x

další články