Konečným cílem Vtělení je Kristus celý

Kristus není pro Církev „Ježíšem individuem", jehož světští historici marně usilují vytrhnout z celku, jaký tvoří dogma hlásané Církví. Ježíš je Božskou Hlavou Těla, kterým je Církev: Hlavou, z níž Církev čerpá veškerý svůj život a veškeré své světlo; je Snoubencem, a Církev Snoubenkou; Snoubenec a Snoubenka - dva jedním tělem, neboť Snoubenka je pouze „plností Toho, který přivádí k naplnění vše, co je" (Ef 1,23).

Není tomu však tak, že by Kristus byl součástí Církve, ale spíše Církev je možné nazvat součástí Krista, naroubovanou na Něho, žijící z Něho a pro Něho, trpící spolu s Ním, aby spolu s Ním kralovala. Konečným cílem Vtělení je totiž Kristus celý, podle slov sv. Augustina[1]: Hlava - Ježíš a údy Těla - my, tvořící tak jedno v nevýslovné výměně milosti. Jedno: Ten, který dává všechno, a ti, kteří všechno dostávají, kteří odevzdávají sebe samé Tomu, jenž jim dal vše, v daru jsoucím pouze jako nejvyšší plod Jeho milosti.

[Louis Bouyer: Mysterium Paschy, kap. „Úvod, 1. Křesťanské mysterium" (fragment). Na základě polského vydání (Louis Bouyer: Misterium Paschalne, Kraków 1973 /orig. Le mystère pascal, Paris 1957/, s. 6-7) a francouzského textu (Louis Bouyer: Le mystère pascal, Paris 1965) přeložil Lukáš Drexler.]

Související články:

O Církvi a věčnosti 
Cyprián: O jednotě Církve
Augustin: Jsme Jeho tělem
Izák ze Stelly: Maria a Církev   
Frederick William Faber: Církev
Emilian Soukup: Církev Kristova
Jan Zlatoústý: Moc Kristovy krve 
Jan Merell: Mystické tělo Kristovo
Cyprián: Prvenství je dáno Petrovi 
Pavel VI.: Jediný poklad jediné Církve 
Petr Kanisius: Koho lze nazvat křesťanem? 
Henri de Lubac: Meditace o církvi (recenze) 
Ludvík Granadský: "Věřím ve společenství svatých" 
Hans Urs von Balthasar: Syn je vzorem i cílem světa  
Frederick William Faber: Církev je dílo Nejsvětější Krve  
Hugo Rahner: Milujeme Církev, protože milujeme Krista  
Cyprián: Nemůže mít Boha za Otce, kdo nemá Církev za matku  
Hildegarda z Bingenu: Církev Kristova - panenská Matka křesťanů  
Lukáš Drexler: Zvěstování Panně Marii - počátek "nového stvoření"  
Luigi Melotti: Maria Nanebevzatá, obraz konečného naplnění Církve  
Hildegarda z Bingenu: O tom, že pět ran Kristových zahlazuje lidské hříchy  
Wacław Hryniewicz: Církev je svátostí Kristovy přítomnosti, navzdory našim hříchům  
Yves Congar: Nehledat ve světě svůj vlastní prospěch, ale spatřovat v něm Boha 
Efrém Syrský: Sestoupil z nebe a stal se člověkem, aby tě obdařil svou láskou 
Henry Edward Manning: Duch Svatý - sjednotitel Otce a Syna i Boží Církve 
Hilarius z Poitiers: Vtělení Boha Slova je zárukou naší nesmrtelnosti  
Jak svatí v nebi mohou vyslýchat tolik proseb o přímluvu zároveň?  
Cyril Alexandrijský: "Jako Otec poslal mne, tak i já posílám vás"  
Pavel Evdokimov: Vtělení Boha je dovršením stvoření člověka 
Ludvík Granadský: Rozjímání o nebeské blaženosti 2/2  
Izák ze Stelly: Kristus nechce nic odpustit bez Církve  
Henri de Lubac: Kdo vidí Církev, vidí skutečně Krista  
Juan de Torquemada: Církev je studnicí vod živých  
Petr Lombardský: Jaké věci je manželství svátostí  
Origenes: Spolu s Ním jsme z mrtvých vstali i my  
Jarosław Szymon Szymczak: Manželství a Církev  
Tomáš Akvinský: Kristus je Hlavou Těla Církve  
Řehoř Naziánský: O podivuhodné výměně  
Atanáš Alexandrijský O vtělení Slova  
Mistr Eckhart: O rození Slova Otcem  
CH.-V. Héris: Tajemství Vtělení 
Proč se Bůh vtělil

[1] Srov. Augustin: In Gal., 28; in: PL 35, 2125; In Psalm., 3, 17, 36, 76, 148-154.