Silvestr Maria Braito, 18.11. 2022
Pokud vyhlášení Krista za Krále znamená triumf nad nepřáteli, pak těmi jsou naše hříšné sklony, vzdalující nás od Boží vlády k vládě naší sebelásky a sobectví. Vyhlásit Krista za Krále tedy znamená jít spolu s ním cestou křížovou a stát se ukřižovaným světu, abychom se mohli stát živými Bohu, jak píše český dominikánský teolog Silvestr M. Braito (+1962).
V měsíci říjnu se bude mnoho mluvit o Kristu Králi.[1] Připomínám si, že jedno z vrcholných rozjímání svátého Ignáce v jeho exerciciích je právě o Kristu Králi. Ale, toto rozjímání končí podivuhodně: agere contra... Zápornou cestou připravit Kristu království nejprve ve svém srdci, sebezáporem, když staví jako vrchol askeze, která ale zároveň předpokládá hluboké mystické spojení duše s Bohem, pracovat proti své smyslové části a proti světskému v sobě, proti onomu tíhnutí jen přirozeného, jen časného a tělesného ovládnout celého člověka.
Kristus je Králem, ale jeho cesta byla cestou křížovou, cestou odříkání od jeslí ke Kalvárii. Zdali nemusel Syn člověka trpět a tak vejit do slávy? Cesta kralování Kristova ve světě i v duších vede rovněž královskou cestou utrpení a sebezáporu. Proto se svět bouří proti Kristu, proti jeho jhu, že nechce na sebe vzít sebezápor nižšího, časného, lidského a tělesného. Má-li kralovat, jde tato cesta trpělivým podrobováním se tělesného, smyslového a časného věčnému, duchovnímu a nadpřirozenému.
Ale tato cesta není cestou jen zápornou. Neznamená zbožnění záporného, utrpení. Tato cesta je záporná jen jednou polovicí. Očišťuje a osvobozuje člověka, aby Bůh mohl složit do takto vyprázdněných propastí bohatství své sladké přítomnosti, svých slov a svých milostí. Jen duše opravdu a šlechetně milující Boha se mu dá takto bezvýhradně a přijme sebezápor a kříž, protože ze svého osobního prožití ví, že Bůh a jeho sladká přítomnost stojí za to, aby bylo v člověku ukřižováno a obětováno vše, co stojí v cestě plnému kralování Kristovu v duši.
[Silvestr M. Braito: „Kristus Král". Text převzat s laskavým svolením České dominikánské provincie z revue pro duchovní život Na hlubinu, 8 (1937), s. 578, a jazykově mírně upraven redakcí Revue Theofil.]
Brána nebeská
Kříž nad vodou
Legenda o sv. Kevinovi
Cesta kříže
Kristus Král
Terezie od Ježíše: Ty jsi Král!
Irenej z Lyonu: Kristus je králem všech lidí
Richard Špaček: O královském úřadě Kristově
Růžena z Limy: Kříž - jediné pravé schodiště do ráje
Tomáš Kempenský: O malém počtu milovníků Ježíšova kříže
Ludvík Maria Grignion z Montfortu: Okružní list přátelům Kříže 1
Cyril Alexandrijský: Skrze kříž se Kristus stal Králem nad světem
František Saleský: Hora Kalvárie je pravou univerzitou lásky
Tomáš Kempenský: O rozjímání nad Kristovým utrpením
Terezie od Ježíše: Chci pro tebe, co jsem chtěl pro sebe
Efrém Syrský: Kristův kříž, záchrana lidského pokolení
Tomáš Kempenský: O královské cestě svatého kříže
Markéta Marie Alacoque: Chtěla jsem jen a jen kříž
Tomáš Špidlík: Tajemství kříže z hlediska teologie
Emilián Soukup: Kříž je spojením nebe se zemím
Angelus Silesius: Duše si přeje zemřít s Ježíšem
Jindřich Suso: Před ukřižováním
[1] V době vydání textu se Slavnost Ježíše Krista Krále slavívala poslední říjnovou neděli a v roce vydání článku, tj. v roce 1927, se tato slavnost slavila v katolické církvi dokonce teprve podruhé, protože vyhlášena byla teprve roku 1925 a její první slavení tak na základě toho probíhalo až rok následující, tj. v roce 1926, proto se jednalo o poměrně čerstvou a živou záležitost. Pozn. RTh.
4. 2. 2023 - Přidána nová hesla v sekci "Křesťanské pojmy":
Stvoření - Stvořitel - Nestvořenost, nestvořený - Ex nihilo - Svět - Baptiserium - Novaciáni - Nejsvětější svatyně - Slavnost Ježíše Krista Krále - Velekněz - Katolická akce - Exercicie - Agere contra - Sláva - Sláva Boží - Glosolálie, glossolalie - Nečistý duch, nečistí duchové - Lucifer.