Nacházíte se na: Theofil > Věrouka > Služebníci jediného kněžství Kristova

Služebníci jediného kněžství Kristova

Max Thurian, 21.11. 2022

K dění Druhého vatikánského koncilu byli pozváni coby tzv. pozorovatelé i křesťané z nekatolických církví a společenství, za pravoslavné např. známý francouzský teolog Pavel Evdokimov, za protestantské bratry např. představitelé ekumenické komunity z Taizé, Roger Schütz a Max Thurian (+1996), kdy ten druhý po nějakém čase dokonce konvertoval do katolické církve, kde nadále plodně teologicky působil. Jedním z těchto plodů je i jeho teologická studie o podstatě novozákonního, křesťanského kněžství, z níž přinášíme malý úryvek o rozdílu mezi kněžstvím Starého a kněžstvím Nového zákona.

 

knez-promenovani-eucharistie-012-upr-6-men-ram-2.jpg
 

 

Slavení eucharistie, památky jediné Kristovy oběti, vedlo prvotní Církev k postupnému uvědomění si kněžského charakteru služby biskupů a presbyterů, kteří předsedali jejímu slavení. Protože Kristus osobně ustanovil nové kněžství - které již není kněžstvím Starého zákona podle řádu Áronova, ale tím, které List Židům nazývá kněžstvím podle řádu Melchisedechova -, služebníci Církve, biskupové a kněží, mají účast na novém kněžství Kristově, neboť se podílejí na jeho prorocké funkci a na jeho autoritě jako Pastýře Církve. Jsou služebníky kněžství Kristova, protože hlásají jeho slovo a vedou jeho Církev. Kněžství služebníků Církve je z tohoto důvodu účastí na jediném kněžství Krista a odkazem na ně, ustanoveného Knězem a Přímluvcem skrze jeho jedinou oběť na Kříži a skrze jeho ustavičnou přímluvu. Památka eucharistie představuje v nejvyšší míře místo, na kterém se Kristova oběť a přímluva zpřítomňuje v životě Církve. Služebník, který slaví eucharistii, koná ve jménu Krista, Kněze a Přímluvce, zastupuje ho v Církvi a je znamením předsednictví Nejvyššího Pastýře Božího lidu; je knězem, protože slaví památku oběti in persona Christi, v sjednocení s konáním samotného Krista, Kněze a Přímluvce.

Kněžství Starého zákona bylo symbolickým proroctvím kněžství Kristova. Kristus, v obětování se pro spásu lidstva a ve své přímluvě za všechny lidi, uskutečňuje jediné kněžství v dějinné skutečnosti. Kněžství Nového zákona je památkou kněžství Kristova, stejně jako eucharistie je památkou Jeho oběti. Památka je zde synonymem svátosti neboli reálné přítomnosti.

 

[Max Thurian: Identita kněze, IV. kap.: „Zdroj kněžství", část: „Kněz v obětní památce eucharistie" (fragment). Z polského vydání (Max Thurian: Tożsamość kapłana, Kraków 1996 /fr. L'identita del sacerdote, 1993/, s. 45-46) přeložil Lukáš Drexler.]

 

Související články:

Antoine-Marie Chévrier: Kněz obětník  
Jan Zlatoústý: O kněžství (De Sacerdotio)  
Jan Lipšanský: Postava kněze (faráře) v českém filmu  
Cyril Alexandrijský: "Jako Otec poslal mne, tak i já posílám vás"   
Reginald Garrigou-Lagrange: Eucharistické Srdce Ježíšovo a jeho dokonalé darování  
Pavel Evdokimov: Theotokos archetypem nekněžského charismatu ženy  
Jan Pavel II.: Proč jsou kněžími jen muži, a nikoliv i ženy?  
Lukáš Drexler: Musí být biskup skutečně ženatý?  

 

[RSS]

Přečteno 55x

další články