Nacházíte se na: Theofil > Patristika > Hlas volajícího na poušti

Hlas volajícího na poušti

Eusebius Cesarejský, 27.11. 2022

"Co je to hlásat radostnou zvěst? Kázat všem lidem Kristův příchod na svět", píše ve svém výkladu starozákonní knihy proroka Izajáše známý starokřesťanský historik Eusebius Cesarejský (+339). A k tomu je potřeba "připravit cestu Pánu", cestu k našemu srdci, které žije v očekávání Boha na poušti tohoto světa.

 

jan-krtitel-011-vyr-men.jpg„Hlas volajícího na poušti: ‚Připravte cestu Pánu, vyrovnejte stezky našemu Bohu‘" (Iz 40,3). Otevřeně prohlašuje to, o čem mluví proroctví, že se má stát, ne v Jeruzalémě, ale na poušti, totiž že se zjeví sláva Páně a že spásu od Boha uzří všichni lidé.

A toto se vskutku v dějinách doslova vyplnilo tenkrát, když Jan Křtitel hlásal spasitelný příchod Boha v jordánské poušti, kde se spása od Boha dala vidět. Neboť tehdy Kristus a jeho sláva vešli ve známost všem, když se při jeho vlastním křtu otevřela nebesa a Duch Svatý sestoupil v podobě holubice a zůstal na něm a ozval se Otcův hlas, svědčící o Synu: „Toto je můj milovaný Syn, toho poslouchejte" (Mk 9,7[1]).

Toto bylo řečeno, protože Bůh hodlal přijít na poušť, od věků neschůdnou a nepřístupnou. Všechny národy pak postrádaly poznání Boha a všichni Boží spravedliví a proroci byli odrazováni, aby k nim nechodili.

Proto onen hlas vyzývá připravovat cestu Božímu Slovu a vyrovnat ji, je-li neschůdná a drsná, aby náš právě přicházející Bůh mohl po ní kráčet. „Připravte cestu Pánu", to je evangelní kázání a nová útěcha, která si přeje, aby spása od Boha vešla ve známost všem lidem. (...)

 

„Vystup na vysokou horu, ty, který hlásáš Siónu radostnou zvěst. Tvůj hlas ať se mocně rozezní, hlasateli radostné zvěsti Jeruzalému" (Iz 40,9). Tyto zaslibující věty se obzvlášť hodí; oprávněně se zmiňují o hlasatelích evangelia a zvěstují příchod Boha k lidem, poté co byla řeč o hlasu na poušti. Protože je opravdu vhodné, že po proroctví o Janu Křtiteli následovala zmínka o hlasatelích radostné zvěsti.

Který Sión by to měl být, ne-li ten, který se dříve jmenoval Jeruzalém? Neboť i on byl horou, což prohlašuje Písmo, které říká: „To je hora Sión, na které ses usadil" (Ž 73,2 podle LXX), a Apoštol: „Přistoupili jste k hoře Siónu" (Žid 12,22). Je tím snad naznačován apoštolský sbor, vyvolený z dřívějšího obřezaného národa?

Tento Sión a Jeruzalém je totiž tím, který přijal spásu od Boha, který ve své vznešenosti leží na hoře Boží neboli na jednorozeném Božím Slově, a jemu se přikazuje, aby po výstupu na vznešenou horu hlásal slovo o spáse. A kdopak je tím, kdo hlásá radostnou zvěst o spáse, ne-li sbor hlasatelů evangelia? A co je to hlásat radostnou zvěst? Kázat všem lidem, a především judským městům, Kristův příchod na svět.

 

[Eusebius Cesarejský: Komentář k Izajášovi, 40, k v. 3 (fragment) a 9; in: PG XXIV, 366-367. Český překlad převzat ze samizdatového vydání Denní modlitby Církve a s ohledem na řecký originál a latinský překlad upraven redakcí Revue Theofil.]

 

Související články:

Jan Tauler: Adventní píseň 
Augustin: Jan je hlas, Kristus je Slovo  
Bernard z Clairvaux: Přijde k nám Boží slovo 
Jan od Kříže: O Slovu Božím - Del Verbo divino  
Cyril Jeruzalémský: O dvojím příchodu Ježíše Krista  
Irenej z Lyonu: Až přijde Kristus, uvidí lidé Boha 
Klement Alexandrijský: Křest Duchem svatým 
Brigita Švédská: O Kristově křtu v Jordánu
Lukáš Drexler: Holubice nového stvoření 
Hippolyt Římský: Dvojí příchod Krista 
Guerric z Igny: Očekáváme Spasitele 
Řehoř Naziánský: Kristus je pokřtěn 
Hippolyt Římský: O Křtu Páně   
Richard Špaček: Křest

 

adventni-inspirace-3.jpg

 

Poznámky:


[1] Eusebius zde sice odkazuje na událost Křtu Páně, ale jím uvedený citát z Písma je takřka totožný se zněním verše v Markově evangeliu u události Proměnění Páně. Pozn. RTh.

 

[RSS]

Přečteno 97x

další články