Vítězná slabost Boha Všemohoucího

Fragment z Listu Filipským 2,6-11 je klíčovým místem, ve kterém je řeč o skutečném vyobcování samotného Boha: „Zapřel sám sebe, přijal podobu služebníka (...), byl poslušný až k smrti, a to k smrti na kříži." Všemohoucnost Boha maří sebe z vlastní vůle, rezignuje na moc, a obzvlášť na jakoukoli vůli k moci. „Jsem uprostřed vás jako ten, který slouží"[1] vyjadřuje něco naprosto jiného než veškeré lidské koncepty Boha. Bůh je více než Pravda, neboť ji vtěluje, stávaje se „jiným", opouštěje sebe sama. Všemohoucnost manikos erós[2] - „šílené lásky" Boha zkrátka neničí zlo a smrt, ale bere ji na sebe: „smrtí přemohl smrt"[3]. Jeho světlo prýští z Pravdy ukřižované a vzkříšené.

Právě díky tomuto světlu tváří v tvář utrpení nevinných, tváří v tvář abnormálních dětí a absurdních událostí můžeme vztáhnout na Boha nejparadoxnější pojetí nepřemožitelné slabosti. Jedinou adekvátní odpovědí je tvrzení, že „Bůh je slabý" a že může s námi jedině trpět, že utrpení je „chlebem, který Bůh sdílí s člověkem". Bůh je slabý ne ve své formální všemohoucnosti, ale ve své Lásce, která z vlastní vůle rezignuje na moc. A právě díky této slabosti se Bůh ukazuje Mikuláši Kabasilovi v podobě „šílené lásky Boha k člověku".

Hrozivý a nepohnutý Bůh některých teologů, ztracených v pojetích Starého zákona, se ukazuje být trpícím Otcem: „Otec je láskou, která křižuje, Syn je láskou ukřižovanou, Duch je neobyčejnou mocí Kříže."[4] To je tajemství ukřižované Lásky, která o velikonočním ránu celá září světlem, „vítězná slabost" přemáhající smrt a peklo.

[Pavel Evdokimov: Šílená láska Boha, 1. kap. „Šílená láska Boha a tajemství Jeho mlčení", část „Slabost Boha Všemohoucího" (fragment). Z polského vydání (Evdokimov, P.: Szalona miłość Boga, Białystok 2001, s. 31-32 /orig. Lʼamour fou de Dieu, Paris 1973/) přeložil a poznámkami pod čarou doplnil Lukáš Drexler.]

Od téhož autora:

Láska podle míry Boha   
Theotokos archetypem nekněžského charismatu ženy   
Vtělení Boha je dovršením stvoření člověka  
Žena je pro muže a muž skrze ženu    

Související články:

Vladimír Losskij: Velikost Kristova kříže  
Richard Špaček: O zmrtvýchvstání Krista  
Pavel Evdokimov: Láska podle míry Boha  
Vladimír Losskij: Obraz Boha a obraz sluhu  
Zamyšlení ke smyslu křesťanských velikonoc 
Tomáš Akvinský: Proč Kristus vstal z mrtvých? 
Ladislav Pokorný: Neděle zmrtvýchvstání Páně 
Wacław Hryniewicz: Bůh živý je Bohem milujícím  
Ondřej Krétský: Kříž je slávou i povýšením Krista  
Origenes: Velikost Boha se zjevila v jeho umenšení 
Klement Alexandrijský: Pán se sklonil, člověk povstal  
  Brigita Švédská: Zmrtvýchvstání našeho Pána Ježíše Krista  
 Bruno Forte: Ukřižovaný Bůh je zjevením krásy, která zachraňuje 
Lev Veliký: Kristův Kříž - zdroj veškerého požehnání a příčina všech milostí  
Wacław Hryniewicz: Církev je svátostí Kristovy přítomnosti, navzdory našim hříchům  
Cyril Alexandrijský: Jednorozený se stal prvorozeným, aby nás obohatil Bohem Otcem  
Efrém Syrský: Vyzdob, Pane, v našich myslích příbytek dni, který nezná konce  
Augustin: Všechny události Kristova života zpodobují života křesťana  
Cyril Alexandrijský: Skrze kříž se Kristus stal Králem nad světem 
Pseudo-Chrysostom: Katechetická promluva na Svatou Paschu  
Hans Urs von Balthasar: Tajemství božské bohaté chudoby 
Alžběta ze Schönau: Vidění 3/5 - Neděle Zmrtvýchvstání 
Atanáš Alexandrijský: Obnov naše dny jako na počátku
Melitón ze Sard: Velikonoční homilie (Peri Pascha)  
Origenes: Spolu s Ním jsme z mrtvých vstali i my  
Řehoř z Nyssy: Prvorozený nového stvoření  
Augustin: Jedině od Boha je naše spása 
Marie Dolistová: Hymnus k Ježíši Kristu 
Kristus, původce vzkříšení a života  
Kateřina Sienská: Naše Vzkříšení! 
Maxim Turínský: Kristus je den  
Zrozeni Bohem v bolesti Kříže  
Kristus Král  

[1] Lk 22,27. Pozn. překl.

[2] Řecky: „šílené toužebné lásky". Pozn. překl.

[3] Formulace z mešní, eucharistické modlitby, konkrétně ze 4. eucharistické modlitby: „A naplnil tvou vůli a byl poslušný až k smrti kříže; svou smrtí smrt přemohl a svým vzkříšením obnovil život." Pozn. překl.

[4] Archim. Filaret (Drozdov): „Promluva 11. - Na Velký pátek 1816", in: Слова и речи, 1873, s. 20. Pozn. překl.