Nacházíte se na: Theofil > Patristika > Stav Krista po zmrtvýchvstání

Stav Krista po zmrtvýchvstání

sv. Jan Damašský, 17.4. 2023

Vzkříšení Krista zvýrazňuje tu skutečnost, že Bůh se stal tělem, a to navěky, aby nás "učinil Bohem", a to rovněž navěky: vše, co patří k lidské existenci, vzal Bůh na sebe a tím pádem i se sebou a skrze sebe "po pravici Boha Otce", jak píše "Akvinský křesťanského starověku" neboli sv. Jan Damašský (8. stol.). Bůh je navěky člověkem, po vzkříšení člověkem dokonalým a oslaveným "k obrazu a podobě Boha", protože skrze Boha, který se stal člověkem, aniž by přestal být Bohem.

 

vzkriseni-jezise-krista-487-upr-men.jpg
 

 

Po svém zmrtvýchvstání Kristus odložil všechny nedostatky přirozenosti, jako je smrtelnost, zakoušení hladu a žízně, spánek, únava a další podobné věci. Ačkoli i po zmrtvýchvstání požil pokrm (srov. Lk 24,43), neučinil tak z přirozené nutnosti - neboť již nezakoušel hlad -, ale se spásným úmyslem potvrdit pravdu zmrtvýchvstání, čímž chtěl dokázat, že vstal z hrobu v tom samém těle, které trpělo. Nepozbyl však ničeho, co náleží k přirozenosti, tj. ani těla, ani duše, ale nadále vlastnil jak tělo, tak rozumovou a myslící duši, obdařenou schopností chtění a konání, a jako takový rovněž sedí po pravici Otce (srov. Mk 16,19 ad.), a touží jako Bůh i jako člověk po naší spáse a podobným způsobem ji i působí: jako Bůh tím, že všechny bytosti zahrnuje do své prozřetelnosti, zachovává je v bytí a řídí je, a jako člověk tím, že vzpomíná své pobývání na zemi a na vlastní oči zjišťuje, jak mu celé rozumné stvoření vzdává úctu. Neboť jeho svatá duše si je vědoma svého sjednocení s osobou Boha-Slova a ví, že spolu s ním přijímá úctu jako duše náležející Bohu, a ne jako duše sama o sobě. Rovněž nanebevstoupení, stejně jako druhý příchod je třeba považovat za úkony prostorového těla. Čteme totiž: „Přijde právě tak, jak jste ho viděli vystupovat do nebe" (Sk 1,11).

 

[Jan Damašský: Výklad pravé víry, IV, I. Z polského vydání (Jan Damasceński: Wykład wiary prawdziwej, Warszawa 1969, s. 196-197) přeložil Lukáš Drexler.]

 

Od téhož autora:

Drahocenné a úcty hodné dřevo Kříže    

 

Související články:

Richard Špaček: O zmrtvýchvstání Krista 
Zamyšlení ke smyslu křesťanských velikonoc 
Tomáš Akvinský: Proč Kristus vstal z mrtvých? 
Ladislav Pokorný: Neděle zmrtvýchvstání Páně 
Antonín Paduánský: Ukázal jim ruce, bok a nohy 
Origenes: Spolu s Ním jsme z mrtvých vstali i my 
Brigita Švédská: Zmrtvýchvstání našeho Pána Ježíše Krista  
Grzegorz Ryś: Proč jsou rány vzkříšeného Krista nezhojené?  
 Richard Špaček: O nanebevstoupení Krista a o jeho moci a slávě v nebi  
 Efrém Syrský: Vyzdob, Pane, v našich myslích příbytek dni, který nezná konce  
Augustin: Nikdo nevstoupil do nebe kromě toho, který sestoupil z nebe 
Pseudo-Chrysostom: Katechetická promluva na Svatou Paschu  
Řehoř Veliký: Jaký užitek máme z nanebevstoupení Kristova  
Alžběta ze Schönau: Vidění 3/5 - Neděle Zmrtvýchvstání 
Atanáš Alexandrijský: Obnov naše dny jako na počátku
Alžběta ze Schönau: Vidění 4/5 - Nanebevstoupení  
Melitón ze Sard: Velikonoční homilie (Peri Pascha)  
 Řehoř z Nyssy: Prvorozený nového stvoření  
Antonín Paduánský: Pán můj a Bůh můj 
Marie Dolistová: Hymnus k Ježíši Kristu 
Kristus, původce vzkříšení a života  
Nerses Šnorhali: Nanebevstoupení  
Kateřina Sienská: Naše Vzkříšení! 
Antonín Paduánský: "Pokoj vám!" 
Augustin: Nanebevstoupení Páně  
Augustin: Totožnost Kristova těla  
Charles de Foucauld: Velikonoce  
Maxim Turínský: Kristus je den  
Lukáš Drexler: Rány Kristovy  

  

velikonocni-inspirace-5-b.jpg

 

[RSS]

Přečteno 110x

další články