sv. Jan Damašský, 17.4. 2023
Vzkříšení Krista zvýrazňuje tu skutečnost, že Bůh se stal tělem, a to navěky, aby nás "učinil Bohem", a to rovněž navěky: vše, co patří k lidské existenci, vzal Bůh na sebe a tím pádem i se sebou a skrze sebe "po pravici Boha Otce", jak píše "Akvinský křesťanského starověku" neboli sv. Jan Damašský (8. stol.). Bůh je navěky člověkem, po vzkříšení člověkem dokonalým a oslaveným "k obrazu a podobě Boha", protože skrze Boha, který se stal člověkem, aniž by přestal být Bohem.
Po svém zmrtvýchvstání Kristus odložil všechny nedostatky přirozenosti, jako je smrtelnost, zakoušení hladu a žízně, spánek, únava a další podobné věci. Ačkoli i po zmrtvýchvstání požil pokrm (srov. Lk 24,43), neučinil tak z přirozené nutnosti - neboť již nezakoušel hlad -, ale se spásným úmyslem potvrdit pravdu zmrtvýchvstání, čímž chtěl dokázat, že vstal z hrobu v tom samém těle, které trpělo. Nepozbyl však ničeho, co náleží k přirozenosti, tj. ani těla, ani duše, ale nadále vlastnil jak tělo, tak rozumovou a myslící duši, obdařenou schopností chtění a konání, a jako takový rovněž sedí po pravici Otce (srov. Mk 16,19 ad.), a touží jako Bůh i jako člověk po naší spáse a podobným způsobem ji i působí: jako Bůh tím, že všechny bytosti zahrnuje do své prozřetelnosti, zachovává je v bytí a řídí je, a jako člověk tím, že vzpomíná své pobývání na zemi a na vlastní oči zjišťuje, jak mu celé rozumné stvoření vzdává úctu. Neboť jeho svatá duše si je vědoma svého sjednocení s osobou Boha-Slova a ví, že spolu s ním přijímá úctu jako duše náležející Bohu, a ne jako duše sama o sobě. Rovněž nanebevstoupení, stejně jako druhý příchod je třeba považovat za úkony prostorového těla. Čteme totiž: „Přijde právě tak, jak jste ho viděli vystupovat do nebe" (Sk 1,11).
[Jan Damašský: Výklad pravé víry, IV, I. Z polského vydání (Jan Damasceński: Wykład wiary prawdziwej, Warszawa 1969, s. 196-197) přeložil Lukáš Drexler.]
Drahocenné a úcty hodné dřevo Kříže
Kristův Kříž převyšuje vše
Richard Špaček: O zmrtvýchvstání Krista
Zamyšlení ke smyslu křesťanských velikonoc
Tomáš Akvinský: Proč Kristus vstal z mrtvých?
Ladislav Pokorný: Neděle zmrtvýchvstání Páně
Lukáš Drexler: Ježíšovy rány zjevují jeho osobu
Antonín Paduánský: Ukázal jim ruce, bok a nohy
Origenes: Spolu s Ním jsme z mrtvých vstali i my
Melitón ze Sard: Velikonoční homilie (Peri Pascha)
Atanáš Alexandrijský: Obnov naše dny jako na počátku
Brigita Švédská: Zmrtvýchvstání našeho Pána Ježíše Krista
Grzegorz Ryś: Proč jsou rány vzkříšeného Krista nezhojené?
Richard Špaček: O nanebevstoupení Krista a o jeho moci a slávě v nebi
Efrém Syrský: Vyzdob, Pane, v našich myslích příbytek dni, který nezná konce
Augustin: Nikdo nevstoupil do nebe kromě toho, který sestoupil z nebe
Pseudo-Chrysostom: Katechetická promluva na Svatou Paschu
Řehoř Veliký: Jaký užitek máme z nanebevstoupení Kristova
Alžběta ze Schönau: Vidění 3/5 - Neděle Zmrtvýchvstání
Alžběta ze Schönau: Vidění 4/5 - Nanebevstoupení
Řehoř z Nyssy: Prvorozený nového stvoření
Antonín Paduánský: Pán můj a Bůh můj
Marie Dolistová: Hymnus k Ježíši Kristu
Kristus, původce vzkříšení a života
Nerses Šnorhali: Nanebevstoupení
Kateřina Sienská: Naše Vzkříšení!
Antonín Paduánský: "Pokoj vám!"
Augustin: Nanebevstoupení Páně
Augustin: Totožnost Kristova těla
Charles de Foucauld: Velikonoce
Maxim Turínský: Kristus je den
Lukáš Drexler: Rány Kristovy
4. 2. 2023 - Přidána nová hesla v sekci "Křesťanské pojmy":
Stvoření - Stvořitel - Nestvořenost, nestvořený - Ex nihilo - Svět - Baptiserium - Novaciáni - Nejsvětější svatyně - Slavnost Ježíše Krista Krále - Velekněz - Katolická akce - Exercicie - Agere contra - Sláva - Sláva Boží - Glosolálie, glossolalie - Nečistý duch, nečistí duchové - Lucifer.