Nacházíte se na: Theofil > Duchovní život > Být zcela přetvořen v Krista

Být zcela přetvořen v Krista

sv. Anděla z Foligna, 7.2. 2024

Mírně komentovaný text italské mystičky sv. Anděly z Foligna (1309), který ona v závěru svého života věnovala svým duchovním synům. Jedná se tak o jakousi její duchovní závěť o dokonalé lásce a o přetvoření milujícího v Milovaného: "Podle jednoho znamení můžeš s jistotou poznat, zda miluješ Boha. A tím znamením je, že tvá vůle je proměněna ve vůli toho, kterého miluješ." Což znamená také chudobu od sebe samého a všeho svého kvůli Kristu, která se ve františkánském charismatu, na němž Anděla coby terciářka měla účast, proměňuje i v chudobu vnější, jak k ní ve svém textu nabádá.

 

andela-z-foligna-001-upr-2-vyr-2-men.jpg„Podle jednoho znamení můžeš s jistotou poznat, zda miluješ Boha," praví Anděla. „A tím znamením je, že tvá vůle je proměněna ve vůli toho, kterého miluješ. Ale vůlí Krista, našeho milého, je jeho život, který nám ukázal, život v chudobě, v utrpení, pohrdání a poslušnosti. A když se duše zmužile cvičí ve všech těchto věcech, tehdy do ní nemůže vniknout žádná nepravost, žádné pokušení."[1]

„Mějme se tedy na pozoru přede všemi tvory a před sebou samými"[2], tak Anděla varuje své učedníky. „Prosím vás, abyste náleželi samým sobě. Nedávejte sebe žádnému tvoru, ano, nepropůjčujte sebe nikomu a ničemu. Ale darujte se úplně tomu, který praví: ‚Milovat budeš Pána Boha svého z celého srdce svého a z celé duše své a z celé mysli své a ze vší síly své‘ (srov. Mk 12,30)."[3]

Nenáležet již žádnému tvoru - nenáležet sobě - nýbrž být zcela přetvořen v Krista, přetvořen ke konání vůle Boží, přetvořen k milování Boha, to je ten vysoký vrcholek křesťanství, k němuž Anděla dospěla v podvečer svého života a jejž ukazuje svým učedníkům jako zářící cíl cesty. A podobně jako apoštol (Pavel) nyní usiluje o jedinou věc: „aby Kristus nabyl podoby"[4] v těch duších, které jí jsou svěřeny, aby „v nich zrodila Krista"[5] a tak se jim opravdu stala tím, čím ji oni nazývají, jejich duchovní matkou, jejich matkou k životu věčnému.

Jen láskou lze vypudit lásku. Krása Boží musí v duši zaujmout místo, jež přirozeně náleží kráse pozemské. A krása Boží je zjevena na kříži jakožto  k r á s a  l á s k y. „Tak Bůh miloval svět" (J 3,16). Tedy jej rovněž milujme!

„Ale kdo někoho zcela miluje, snaží se mu podobat ve všem svém chováni a činit, co se mu líbí. Proto kdo miluje Ježíše, snaží se přetvořit se v něj a následovat ho a činit, co se mu líbí, a připodobnit se mu v životě i ve smrti.[6] ... A to je přetvoření ve vůli Boží, která nám byla ukázána nejen slovy, nýbrž životem Bohočlověka v kajících skutcích a ustavičném kříži.[7] ... A takovýmto způsobem je naše láska uváděna na pravou cestu. A duše se učí milovat všechno stvoření Boží, jež má své bytí od něho, neboť všechny věci jsou dobré a dobře učiněny, a Bůh je miluje a chce, aby byly, a učí nás milovat je, jako je miluje on sám, a nejvíce pak ty, které vidíme, že on miluje nejvíce.[8] ... Ale pokud nebude duši dána od Boha tato láska, je třeba nedůvěřovat všemu, co přísluší k lásce." Tato nová, silná láska, tato amor fortis novus, je pouhý dar Boží. Duše může toužit po sjednocení své vůle s vůlí Boží, ale sama nemůže učinit toto sjednocení skutkem. Ba i ona touha je vlastně dílem Božím v duši člověka. „Neboť nestvořená láska působí všechno dobré, jež se děje skrze nás, a sami ze sebe nepůsobíme nic než zlé, neboť to dobré, jež působíme, není z nás, ale od oné nestvořené lásky. A toto je pravá pokora a zmaření, vidět vpravdě, že nepůsobíme nic dobrého, a kdo takto cítí, ten má ducha pravdy. Ale láska Boží není nikdy neúčinná, neboť ona nás pudí, abychom šli cestou kříže. A toto je znamení, že v nás působí pravá láska, totiž když přivádí duši ke kříži, to jest pudí nás, abychom činili přísné a těžké pokání, dokud trvá tento pozemský život. Tato pravá láska nám nepřináší smích na rty, ani nám nepřináší přebytečné jídlo ani pití nebo marné veselí. Ani neříká: ‚Nejsem svázaná zákonem‘, nýbrž vždycky se podrobuje zákonu, a kde není zákon, dělá si zákon. A když láska po celý svůj život konala dlouhé a těžké pokání a nesla kříž, jak nejlépe to bylo možné, přece vpravdě vidí, že je neužitečnou služebnicí a že celý život činila jen zlé. Vidí, že Bůh je celý láska, a ona sama že je celá nenávist, a toto poznáni ji nutí, aby činila pokání za své hříchy. Ale veškeré pokání v nás působí nestvořená láska, takže se nemáme starat o to, jak k tomu dostaneme sílu, neboť v nás působí sám Bůh. A chtěje probudit naši vůli a povzbudit ji, aby přivolila k působení, kterým v nás Bůh působí, přišel na svět pravý učitel, aby nám byl vzorem, neboť po celý svůj život byl živ v pokání. A ti, kteří patřili na Boha visícího na kříži, nabudou pokoje ve své duši a dostanou novou, horoucí a planoucí lásku ke konání větších věcí. Ale ti, kteří nemají tohoto ducha, činí si ze svých dobrých skutků modly a sami si za ně přičítají čest. ... A to je k pláči, neboť všechno dobré, jež je v nás, působí ona nestvořená láska, jejíž oheň nehasne na věky a jíž budiž chvála a čest a velebení na věky věků. Amen."[9]

 

[Anděla z Foligna: Kniha vidění a instrukcí (Visionum et Instructionum Liber), úryvky z kapitol 64.: „O ctnosti lásky" (De virtute Charitatis) a 65.: „O cestě, kterou se dospívá k lásce Boží, a o podmínkách a vlastnostech lásky milujících" (De via, qua ad amorem Dei pervenitur, et de conditionibus et proprietatibus amantium). Český překlad úryvků a jejich komentář od neznámého autora je převzat z časopisu Prapor serafinský, roč. XX, č. 1, leden 1940 (zde původně pod názvem „Myšlenky z posledního listu"), a upraven a doplněn redakcí Revue Theofil.]

 

Od téže autorky:

Kráčím od Tvého lidství ke Tvému Božství a od Tvého Božství ke Tvému lidství 
O cestách smíření

 

Související články:

Maxim Vyznavač: O lásce  
Giselher ze Slatheimu: O lásce  
Robert Bellarmin: O lásce k Bohu 
Alfons Maria z Liguori: O lásce ke Kristu   
Hugo ze Sv. Viktora: Životem srdce je láska    
Bernardin Sienský: Královnou všech ctností je láska  
Jaroslav Ovečka: Duchovní píseň sv. Jana od Kříže 1 
Ludvík Maria Grignion z Montfortu: Okružní list přátelům Kříže 1  
Tomáš Kempenský: O malém počtu milovníků Ježíšova kříže   
Tomáš Kempenský: O královské cestě svatého kříže   
Markéta Marie Alacoque: Chtěla jsem jen a jen kříž   
Bonaventura: Sestrám o dokonalé lásce Boží 
Pavel Evdokimov: Láska podle míry Boha  

 

Poznámky:


[1] Anděla z Foligna: Kniha vidění a instrukcí, 65. kap.

[2] Tamtéž.

[3] Tamtéž.

[4] Srov. Gal 4,19. Pozn. RTh.

[5] Srov. Gal 4,19. Pozn. RTh.

[6] Anděla z Foligna: Kniha vidění a instrukcí, 64. kap.

[7] Tamtéž.

[8] Tamtéž.

[9] Tamtéž.

 

[RSS]

Přečteno 258x

další články