Malý slovník New Age

 

Androgynie Antroposofie Eneagram Esoterika Evoluce Feng šui Gnóze Hermetismus Hlubinná psychologie Hnutí lidského potenciálu Holismus Hudba New Age Iniciace Karma Kontaktérství Kristus Krystaly Monismus Mystika

New Thought Novopohanství Okultismus Panteismus Parapsychologie Planetární vědomí Pozitivní myšlení Rebirthing Reinkarnace Rosenkruciáni Rozšíření vědomí Spiritismus Šamanismus Teosofie Transcendentalismus Věk Vodnáře Velké bílé bratrstvo Wicca

 

 

Androgynie

Nejedná se o hermafroditismus, neboli o současnou přítomnost fyzických charakteristik obou pohlaví, nýbrž o vědomí přítomnosti mužských i ženských prvků v každém jednotlivci. Je to vyrovnaný stav vnitřní harmonie mezi animus[1] a anima[2]. V New Age je to stav dosažený novým uvědoměním si tohoto dvojího způsobu bytí a exis­tence, charakteristického pro každého muže i každou ženu. Čím více se rozšíří, tím více přispěje k přeměně mezilidských vztahů.

 

Antroposofie

Teosofické učení šířené původně Chorvatem Rudolfem Steinerem (1861-1925), který opustil Teosofickou společnost poté, co vedl její německou větev mezi léty 1902-1913. Je to esoterní učení, jež má za cíl zasvětit osobu do „objektivního poznání" v duchovně-božské sféře. Steiner věřil, že mu to pomůže při průzkumu zákonů evoluce vesmíru a lidstva. Každá fyzická bytost vlastní odpovídající bytost duchovní. Pozemský život je ovlivněn astrálními energiemi a du­chovními esencemi. Tvrdí se, že Kroniky Akáša jsou „kosmická pa­měť" přístupná zasvěceným (iniciovaným).

 

Eneagram

(z řeckého enneá = devět + gramma = znamení)

Označení se týká diagramu složeného z kruhu s devíti body po obvodu, spojenými uvnitř kruhu trojúhelníkem a obrazcem o šesti vrcholech. Původně byl užíván k věštění, ale proslavil se jako symbol klasifikačního sys­tému osob. Ten spočívá v devíti základních charakterových typech.

Stal se známým po zveřejnění knihy Helen Palmer The Enneagram (New York 1989). Autorka uznává, že je dlužnicí ruského esoterického myslitele G. I. Gurdijeva, chilského psychologa Claudia Naranjo a autora Oscara Ichazo, zakladatele Aricy. Vznik eneagramu je opředen tajemstvím, někteří se však domnívají, že pochází ze súfické mystiky.

 

Esoterika

(z řeckého esotéros = vnitřní)

Vztahuje se většinou na starověký a utajený soubor poznání, přístupný pouze skupinám zasvěcenců, které se považují za strážce pravdy skryté většině lidstva. Proces zasvěcení vede lidi od poznání ryze vnějších a povrchních skuteč­ností k vnitřní pravdě a současně vzbuzuje vědomí na hlubší úrovni. Osoby jsou vyzvány, aby se vydaly na tuto „vnitřní cestu" a objevily „božskou jiskru", kterou nosí v sobě. Spása se v tomto kontextu sho­duje s objevením svého já.

 

Evoluce

Evoluce v New Age je daleko víc než jen vývoj živých bytostí do vyšších forem života. Fyzický model se promítá do psychické oblasti, takže imanentní[3] síla v lidských bytostech vede lidi k vyšším formám duchovního života. Lidské bytosti tuto sílu plně neovládají, ale jejich dobré či zlé skutky mohou urychlit nebo zbrzdit jejich pokrok. Celé stvoření včetně lidstva se neúprosně blíží k splynutí s božstvím. Reinkarnace v této vizi postupného duchovního vývoje, který začíná zrozením a pokračuje po smrti, zaujímá samozřejmě velice význam­né místo.

 

Feng šui

Jedná se o formu geomantie. Konkrétně je to čínská okultní me­toda odhalování skryté přítomnosti pozitivních nebo negativních proudů v budovách a na jiných místech na základě znalosti pozem­ních a atmosférických sil. „Právě jako lidské tělo nebo vesmír, tak i různá místa jsou prostoupena různými silami, jejichž rovnováha je pramenem zdraví a života."[4]

 

Gnóze

Obecně se jedná o formu neintelektuálního, nýbrž vizionářského či mystického poznání, které je údajně zjeveno a schopno otevřít lidské bytosti přístup k božskému tajemství. V prvních staletích křesťanské éry církevní otcové proti gnózi bojovali, neboť byla v roz­poru s vírou. Někteří spatřují ve valné části New Age znovuzrození gnostických idejí a někteří autoři s ním spojení prvotní gnózi citují. Nicméně velký důraz, který New Age klade na monismus a také na panteismus nebo panenteismus, vyžaduje spíš používání termínu neognóze, který by odlišil gnózi New Age od gnóze antické.

 

Hermetismus

Systém náboženských praktik a filosofických spekulací spojených se spisy Corpus Hermeticum a s alexandrijskými texty připisovanými bájnému Hermovi Trismegistovi. Když se poprvé během renesance rozšířily, panoval názor, že by mohly odhalit předkřesťanské nauky, avšak následná studia stanovila jejich vznik do prvního století po Kristu. Alexandrijský hermetismus je hlavním pramenem moderní esoteriky, s níž sdílí eklektismus[5], odmítnutí pozitivní a symbolické povahy vesmíru a myšlenku pádu a následného pozvednutí lidstva. Hermetická spekulace posílila víru v základní starověkou tradici nebo též v tzv. philosophia perennis[6], společnou všem náboženským tradicím. Vyšší a obřadní magické formy se vyvinuly právě z rene­sančního hermetismu.

 

Hlubinná psychologie

Psychologická škola založená Freudovým žákem C. G. Jungem. Jung uznal, že náboženství a duchovní otázky jsou důležité pro lidské zdraví a integritu. Klíčovým prvkem jeho metody byly interpretace snů a analýza archetypů. Archetypy jsou formy náležející k zděděné struktuře lidské psýché. Objevují se v častých motivech nebo obra­zech ve snech, ve fantaziích, v mýtu a v pohádkách.

 

Hnutí lidského potenciálu

Od svého zrodu (Esalen v Kalifornii, 60. léta) rozvinulo toto hnutí síť skupin zasazujících se o osvobození vrozené lidské tvořivé schopnosti skrze seberealizaci. Z těch nejbanálnějších ekonomických důvodů stále se zvyšující počet společností používá při formačních programech vedení podniku různé techniky osobní transformace. Transpersonální techniky, Hnutí za vnitřní duchovní uvědomění, Organizační rozvoj a Organizační transformace jsou příklady toho, jak osoby ne náboženské, ale ve skutečnosti zaměstnanci společnos­tí, se mohou ocitnout pod cizí „spiritualitou", v situaci, která dává vzniknout problémům týkajícím se osobní svobody. Jsou zde zřejmé vztahy k východní spiritualitě a psychoterapii, zatímco jungovská psychologie a Hnutí lidského potenciálu měly významný vliv na šamanismus a na „znovuvybudované" formy novopohanství jako druidismus a wicca. Obecně platí, že „osobní růst" je možné chá­pat jako formu převzatou z „náboženské spásy" v hnutí New Age: osvobození od lidského utrpení a slabosti bude možné díky rozvoji lidského potenciálu, který je plodem stále většího kontaktu s naším vnitřním božstvím.

 

Holismus

Klíčový pojem v „novém paradigmatu", který tvrdí, že nabízí teoretický rámec obsahující úplnou vizi světa moderního člově­ka. V protikladu ke zkušenosti se stále větší roztříštěností ve vědě a v každodenním životě je „celistvost" (wholeness) chápána jako centrální metodologické a ontologické pojetí. Lidstvo je přítomné ve vesmíru jako část jednotlivého živého organismu, harmonická síť dy­namických vztahů. Klasické rozlišení mezi subjektem a předmětem, za které jsou Descartes a Newton kritizováni, je napadnuto mnoha vědci, kteří se snaží vybudovat most mezi vědou a náboženstvím. Lidstvo je součástí univerzální přírodní a světové sítě (ekosystému, rodiny) a musí se snažit žít v harmonii s každým prvkem této téměř transcendentní autority. Když člověk pochopí, jaká je jeho vlastní role v přírodě a ve vesmíru, který je také božský, pochopí, že „celist­vost" a „svatost" jsou totéž. Jasnějším vyjádřením pojetí holismu je hypotéza „Gaia".

 

Hudba New Age

Je to vzkvétající průmysl. Tato hudba je často prezentována jako prostředek k dosažení harmonie se sebou samými nebo se světem a jednou její částí je i hudba „keltská" nebo druidská. Někteří skla­datelé New Age tvrdí, že jejich hudba staví mosty mezi vědomím a nevědomím, pravděpodobněji však k tomu dochází, když kromě melodií je přítomné i rytmické a meditativní opakování klíčových vět. Stejně jako jiné prvky New Age má i část této hudby za cíl uvést osoby ještě více do hnutí, většinou však jde jen o obchodní nebo uměleckou záležitost.

 

Iniciace

V náboženské etnologii je to poznávací anebo zkušenostní cesta, během níž je jednotlivec přijat, buď sám nebo jako člen nějaké skupi­ny, prostřednictvím zvláštních rituálů za člena náboženské komuni­ty, tajné společnosti (např. zednáři) nebo společenství mysterického typu (magického, esotericko-okultního, teosofického apod.).

 

Karma

(ze sanskrtského kořene „kri" = čin, skutek)

Klíčový pojem hin­duismu, džinismu a buddhismu, avšak s proměnlivým významem. Ve starém védském období označoval rituální úkon, zvláště oběť, díky němuž získávala osoba přístup ke štěstí či blaženství na onom světě. Když se objevil džinismus a buddhismus (přibližně šest set let před Kristem), získalo slovo „karma" spásonosný význam: cestou osvobození bylo poznání „átmanu" nebo vlastního „já". V učení samsáry se karma stává neustávajícím koloběhem lidského zrození a smrti (hinduismus) nebo znovuzrození (buddhismus). V New Age je „karmický zákon" často považován za morální synonymum pro kosmickou evoluci. Karma tedy nemá nic co do činění se zlem nebo s utrpením, které jsou jen zakoušenou iluzí jako součást „vesmírné hry", nýbrž je univerzálním zákonem příčiny a následku a součástí směřování vzájemně závislého vesmíru k morální rovnováze.

 

Kontaktérství

Psychická média tvrdí, že fungují jako kanály informací pochá­zejících od jiných bytostí, kterými jsou obvykle netělesná jsoucna žijící na vyšší úrovni. To spojuje různé bytosti jako učitele, kteří do­sáhli dokonalosti, anděly, božstva, kolektivní bytosti, přírodní duchy a vyšší já.

 

Kristus

V New Age je historická postava Ježíše jen vtělením ideje či ener­gie nebo shluku vibrací. Podle Alice Baileyové je zapotřebí velkého dne proseb, kdy všichni věřící utvoří takovou koncentraci duchovní energie, že umožní novou reinkarnaci, která zjeví, jakým způsobem je možné se spasit... Pro mnoho osob je Ježíš jen duchovním mis­trem jako Buddha, Mojžíš a Mohamed a byl proniknut kosmickým Kristem. Kosmický Kristus je známý také jako kristovská energie, na­cházející se v základech každé bytosti a všeho bytí. Jednotlivci musí být postupně zasvěcováni do vědomí této kristovské charakteristiky, kterou vlastní. Kristus znamená pro New Age nejvyšší stav dokona­losti vlastního já.

 

Krystaly

Panuje názor, že krystaly vibrují na daných frekvencích. Jsou tedy užitečné k vlastní proměně. Používá se jich v různých terapiích a při meditaci, při zviditelňování, při „astrálních cestách" nebo jako amu­letů. Když se na ně díváme zvenčí, nemají žádnou vnitřní moc, nýbrž jsou prostě jen krásné.

 

Monismus

Metafyzické učení, podle něhož rozdíly mezi bytostmi jsou ilu­zorní. Existuje jen jedna jediná univerzální bytost, jejíž částí je každá věc i osoba. Jelikož monismus New Age zahrnuje i myšlenku, že skutečnost je svou podstatou duchovní, jedná se o současnou formu panteismu (občas s explicitním odmítnutím materialismu, zvláště marxismu). Jeho snaha o smazání jakéhokoli dualismu nenechává prostor pro transcendentního Boha, a tedy každá věc je Bůh. Dalším problémem pro křesťanství je otázka původu zla. C. G. Jung chápal zlo jako „stinnou stránku" Boha, který je pro klasický teismus čistým dobrem.

 

Mystika

Mystika New Age se obrací k já, místo aby vstupovala do spole­čenství s Bohem, který je „úplně jiný". Je to splynutí s vesmírem, ko­nečné potlačení jednotlivce v jednotě všeho. Zkušenost vlastního já je zkušenost božská; proto člověk hledí do sebe, aby nalezl skutečnou moudrost, kreativitu a moc.

 

New Thought

Náboženské hnutí založené v XIX. století ve Spojených státech amerických. Jeho počátky tkví v idealismu, jehož bylo velmi rozší­řenou formou. Bůh je absolutně dobrý a zlo je pouze iluzí. Základní skutečností je mysl. Jelikož každý zapříčiňuje vlastní myslí události svého života, je třeba, aby na sebe vzal konečnou zodpovědnost za všechny aspekty situace, v níž se nachází.

 

Novopohanství

Název často odmítaný těmi, kterým je připisován; týká se proudu, který se rozvíjí paralelně s New Age a navzájem se s ním ovlivňuje. Při velké vlně reakcí proti tradičním náboženstvím, zvlášť proti zá­padnímu náboženství židovsko-křesťanskému, se mnoho lidí obrá­tilo ke starým domorodým, tradičním a pohanským náboženstvím. Cokoli, co v čase předchází křesťanství, je posuzováno jako více od­povídající duchu té které země nebo národa, jako nedotčená forma přírodního náboženství v kontaktu se silami přírody, často matriar­chální, magická nebo šamanistická. Lidstvo bude zdravější, pokud se vrátí k přirozenému cyklu svátků (zemědělských) a k celkovému prosazování života. Některá „novopohanská" náboženství byla vy­tvořena nedávno a jejich autentický vztah s původními formami je diskutabilní, především když jsou ovlivněny moderními ideologic­kými prvky jako ekologií, feminismem, nebo v některých případech, mýty rasové čistoty.

 

Okultismus

Okultní (skryté) poznání a skryté síly mysli a přírody, které sto­jí u základu přesvědčení a praktik spojených s takzvanou tajnou „věčnou filosofií", pocházející na jedné straně z antické řecké magie a alchymie a na druhé straně z hebrejské mystiky. Tyto prvky jsou obecně neznámé díky tajnému kódu, který je předáván zasvěcencům sdruženým ve skupinách nebo společnostech, které toto poznání a techniky střeží. V XIX. století zavedly spiritismus a Teosofická společnost nové formy okultismu, které zase ovlivnily různé proudy New Age.

 

Panteismus

(z řeckého pan = vše a theos = bůh)

Víra, že všechno je bůh, nebo někdy že všechno je v bohu a že bůh je ve všem (panenteismus). Každý prvek vesmíru je božský a božství je stejně přítomné ve všech věcech. Toto pojetí nezanechává prostor pro boha jako odlišenou bytost, jak ho chápe klasický teismus.

 

Parapsychologie

Zabývá se věcmi jako mimosmyslové vnímání, telepatie, telekine­ze, psychické uzdravování a komunikace s duchy prostřednictvím média nebo kontaktérství. Přes ostré kritiky vědců nabývala para­psychologie stále více na síle a velmi dobře ladí s myšlenkou rozšíře­nou v některých kruzích New Age, že lidské bytosti mají mimořádné, ale často nerozvinuté psychické schopnosti.

 

Planetární vědomí

Toto pojetí světa, které se vyvinulo v 80. letech, dává přednost lidskému společenství spíš než národu, kmenu nebo institucionální sociální skupině. Můžeme je považovat za dědice různých hnutí na počátku XX. století, která podporovala světovou vládu. Vědomí jed­noty lidstva dobře ladí s hypotézou Gaia.

 

Pozitivní myšlení

Přesvědčení, že jednotlivci mají schopnost měnit fyzicky skuteč­nost nebo vnější okolnosti tím, že změní vlastní mentální přístup a budou myslet pozitivně a konstruktivně. Občas jde o to, uvědomit si přesvědčení, která se skrývají na úrovni nevědomí a která určují naši životní situaci. Lidé, kteří myslí pozitivně, očekávají od svého postoje dobré zdraví a plnost, často úspěch, a dokonce i nesmrtel­nost.

 

Rebirthing

Na počátku 70. let popsal Leonard Orr „rebirthing" jako proces, pomocí jehož může osoba identifikovat a izolovat nevyřešené oblasti svého vědomí a tím i pramen stávajících problémů.

 

Reinkarnace

V New Age je spojena s pojetím vzestupné evoluce ústící do zbož­štění. Na rozdíl od indických náboženství nebo náboženství z nich vzešlých spatřuje New Age v reinkarnaci postup individuální duše k dokonalejšímu stavu. To, co se převtěluje, je nehmotné a duchovní, přesněji je to vědomí, ona jiskra energie přítomná v jednotlivci, který se účastní na kosmické nebo „kristovské" energii. Smrt není nic jiné­ho než přechod duše z jednoho těla do druhého.

 

Rosenkruciáni

Jedná se o okultní západní skupiny zabývající se alchymií, ast­rologií, teosofií a kabalistickým výkladem Písma. Rosenkruciánská asociace (Rosicrucian Fellowship) přispěla ve XX. století k návratu astrologie a Starý mystický řád růže a kříže (AMORC) se těšil pověs­ti, že se mu podařilo zhmotnit mentální představy zdraví, bohatství a štěstí.

 

Rozšíření vědomí

Jestliže je vesmír nepřetržitým řetězcem bytí, jsou všechny úrovně existence, minerální, rostlinná, živočišná, lidská, kosmická a božská, vzájemně propojeny. Lidské bytosti si uvědomují své místo v tomto holistickém pojetí globální skutečnosti a rozšiřují své vědomí daleko za jeho obvyklé hranice. New Age nabízí rozsáhlou řadu technik, kte­ré osobám napomáhají dosáhnout vyšší úrovně vnímání skutečnosti, poskytuje jim způsob, jak překonat rozdělení mezi subjektem a ob­jektem v poznávacím procesu, a končí v úplném splynutí toho, co běžné a nižší vědomí považuje za oddělené a rozdílné skutečnosti.

 

Spiritismus

I když zde byla vždy snaha spojit se s duchy zesnulých, je spiritis­mus XIX. století jedním z proudů, které se slévají v New Age. Vyvi­nul se na základě myšlenek Swedenborga a Mesmera a stal se novým druhem náboženství. Madam Blavatská byla médium, a tak měl spiritismus velký vliv uvnitř Teosofické společnosti, i když se víc zdů­razňoval kontakt s entitami z dávné minulosti než s osobami mrtvý­mi jen krátkou dobu. Alla Kardec přispěl značnou měrou k rozšíření spiritismu v afro-brazilských náboženstvích. Prvky spiritismu existují i v některých nových japonských náboženských hnutích.

 

Šamanismus

Praktiky a víra spojené s komunikací s přírodními duchy a s du­chy mrtvých skrze rituální posedlost (ze strany duchů) šamana, kte­rý funguje jako médium. V New Age měl úspěch, neboť zdůrazňuje harmonii s přírodními silami. Svou roli hraje i romantická představa o domorodých náboženstvích a jejich blízkosti k Zemi a k přírodě.

 

Teosofie

Dávný termín, který původně označoval jeden typ mystiky. Byl spojen s řeckou gnózí a s neoplatonismem, s Mistrem Eckhartem, Mikulášem Kusánským a Jakubem Böhmem. Nový důraz na tento termín dala Teosofická společnost založená Helenou Petrovnou Bla­vatskou a dalšími v roce 1875. Teosofická mystika tíhne k monismu a zdůrazňuje podstatnou jednotu duchovních a hmotných prvků vesmíru. Vyhledává také skryté síly, které umožňují vzájemné půso­bení hmoty a ducha, takže se konečně mohou setkat božská a lidská mysl. Teosofie nabízí mystickou spásu nebo osvícení.

 

Transcendentalismus

Hnutí spisovatelů a myslitelů XIX. století z New Englandu, kteří sdíleli idealistickou víru v zásadní jednotu stvoření, ve vrozenou dobrotu lidské osoby a v nadřazenost intuice nad logikou a nad zku­šeností ohledně zjevení těch nejhlubších pravd. Jeho nejvýznačněj­ším představitelem je Ralph Waldo Emerson, který opustil ortodoxní křesťanství, poznal unitáře a nakonec přistál u nové mystiky, která spojovala myšlenky převzaté z hinduismu a americké populární myšlenky jako individualismus, osobní zodpovědnost a potřebu dosáhnout v životě úspěchu.

 

Věk Vodnáře

Každý astrologický věk, trvající přibližně 2 146 let, nese jméno jednoho ze znamení zvěrokruhu, ale „velké roky" postupují opač­ným směrem, takže stávající věk Ryb se chýlí ke konci a nadchází věk Vodnáře. Každý věk má vlastní kosmickou energii. Energie Ryb vytvořila období válek a konfliktů, ale věk Vodnáře bude věkem har­monie, míru a jednoty. Z tohoto hlediska přijímá New Age dějinnou nevyhnutelnost. Podle některých byl věk Berana obdobím židovství, věk Ryb křesťanství a věk Vodnáře bude věkem univerzálního náboženství.

 

Velké bílé bratrstvo

Madam Blavatská tvrdila, že je v kontaktu s mahatma neboli s mi­stry, vyššími bytostmi, které dohromady představují Velké bílé bratr­stvo. Považovala je za vůdce vývoje lidské rasy a činnosti Teosofické společnosti.

 

Wicca

Zkrácený tvar anglického termínu „witchcraft" (čarodějnictví), který označuje novopohanský návrat některých prvků rituální ma­gie. Poprvé byl použit v Anglii v roce 1939 Geraldem Gardnerem, který ho nalezl v několika akademických textech, podle nichž bylo evropské středověké čarodějnictví starým přírodním a křesťany pronásledovaným náboženstvím. Pod názvem „the Craft" se velice rychle rozšířilo po Spojených státech, kde bylo spojeno se „spiritua­litou žen".

 

(Úryvek z dokumentu Papežské rady pro kulturu a Papežské rady pro mezináboženský dialog Ježíš Kristus, nositel živé vody, Praha 2003, s. 69-80. Výňatek je uveřejněn s laskavým svolením Tiskového střediska ČBK.)

 

Celý dokument ke stažení (pdf, 753 kB)

Krátký úvod k dokumentu

 

Související články:

 New Age stručně  
Ježíš Kristus, nositel živé vody (2003)
Peter J. Ashton: New Age a křesťanství, část 1/2
Peter J. Ashton: New Age a křesťanství, část 2/2
Jacques Verlinde, Lukáš Drexler: Křesťanství a okultismus 
Lukáš Drexler: Jsou křesťanští mystici breathariáni? 
Lukáš Drexer: Podvod magie - recenze
Zlí duchové, reiki, exorcismus (video)
Lenka Fričová: Z ašramu do kláštera 

 

Poznámky:

[1] Lat. „duch". Pozn. RTh.

[2] Lat. „duše". Pozn. RTh.

[3] Tj. „bytostně vlastní". Pozn. RTh.

[4] Gernet, J., in Vernant, J.-P. et al., Divination et Rationalité, Seuil: Paris 1974, str. 55.

[5] Eklektismus (eklekticismus) je obecně povrchní výběr a mechanické spojování prvků různých nauk apod., třeba i protichůdných. Pozn. RTh.

[6] Lat. „věčná filosofie". Pozn. RTh.