ctih. Ludvík Granadský, 25.2. 2009
Tato ctnost a jí příbuzné a blízké, totiž všechna tělesná sužování a útrapy, nás činí nejpodobnějšími Kristu, jedinému vzoru a zrcadlu vší dokonalosti. Neboť Kristův život, jak je všem známo, byl od jesliček až ke kříži jedním ustavičným křížem.
Nejen že měl stále před očima kříž a bolestné nástroje, jež ho očekávaly, ale i jeho život byl plný bolestí, vyhnanství, drsnosti, pronásledování, slz, chudoby a jiných útrap, takže prorok Izajáš ho nazval Mužem bolestí (Iz 53) a prorok David o jeho osobě řekl: „Chudák já, jenž se od mládí lopotím, snáším tvé hrůzy nevěda si rady." (Ž 88,16)
Když je tedy život našeho Pána nejdokonalejším vzorem a zrcadlem dokonalosti, pak zajisté kdo mu bude podobnější, tím bude dokonalejší a, obecně řečeno, ten mu bude podobnější, kdo z lásky k němu bude více trpět. A mezi utrpeními ne na posledním místě jsou utrpení tělesná, když i sv. apoštol mezi svými útrapami vypočítává: noční bdění, posty, hlad, mráz a nahotu (2Kor 11). Toto vše musí trpět i ti, kdo touží být živými údy těla Kristova, jak týž apoštol tvrdí: „Ti však, kteří jsou Kristovi, ukřižovali své tělo i s vášněmi a žádostmi." (Gal 5,24) K témuž kříži nás zve sv. apoštol Petr řkoucí: „Poněvadž tedy Kristus za nás vytrpěl podle těla, ozbrojte se i vy touž myšlenkou." (1Petr 4,1), a sv. Pavel praví: „Trpíme-li spolu s ním, budeme oslaveni." (Řím 8,17)
To je ona sláva předurčených, které od věčnosti předurčil Bůh, jak praví týž apoštol, aby byli připodobněni obrazu jeho syna, jak v tomto, tak v onom životě: v tomto totiž pijíce kalich jeho utrpení a bolestí, v onom pijíce kalich jeho slávy a radosti.
Ačkoli je možné z tohoto kalicha pít různým způsobem, není snazšího, přístupnějšího a tak často užívaného způsobu nad umrtvování a přísnější nakládaní se svým tělem. K tomu není zapotřebí ani farizeů, Diokleciánů[1] a Antikristů, ani jiných pronásledovatelů kříže, není zapotřebí s apoštolem Pavlem jít do celého světa a snášet různé druhy útrap, neboť každý, kdo chce být sám sobě Diokleciánem, to znamená katem a umrtvovatelem vlastního těla, z tohoto kalicha může pít ve svém příbytku.
(Opera tom. III., 330. Z latiny přeložil Jan Merell. Převzato s laskavým svolením České dominikánské provincie z revue pro duchovní život Na hlubinu, č. 3, 1928. Pro lepší srozumitelnost mírně jazykově upraveno redakcí RTh.)
Slovo Boží
O modlitbě a rozjímání 1/2
O modlitbě a rozjímání 2/2
Rozjímání o nebeské blaženosti 1/2
Rozjímání o nebeské blaženosti 2/2
"Věřím ve společenství svatých"
Cyprián: Křesťan a trpělivost
Ambrož Milánský: Eliáš a půst
Ladislav Pokorný: Postní doba
Hermas: O pravém postu a čistotě
Atanáš Alexandrijský: Chvála postu
Luboš Bližňák: Půst v Písmu svatém
Jan Maria Vianney: Půst, modlitbu a almužnu za každých okolností
Luboš Bližňák: Význam křesťanského půstu pro současného člověka
Petr Chrysolog: Modlitba, půst a milosrdenství jsou základem zbožnosti
Lev Veliký: Zbožné očištění postem a milosrdenstvím
Lukáš Drexler: Jsou křesťanští mystici breathariáni?
[1] Dioklecián (cca 245-316) byl římský císař, který v době své vlády krvavě pronásledoval křesťany. Pozn. RTh.
4. 2. 2023 - Přidána nová hesla v sekci "Křesťanské pojmy":
Stvoření - Stvořitel - Nestvořenost, nestvořený - Ex nihilo - Svět - Baptiserium - Novaciáni - Nejsvětější svatyně - Slavnost Ježíše Krista Krále - Velekněz - Katolická akce - Exercicie - Agere contra - Sláva - Sláva Boží - Glosolálie, glossolalie - Nečistý duch, nečistí duchové - Lucifer.