Historia Lausiaca 28 - O Heronovi

XXVI,1. Heron byl mým sousedem, rodem z Alexandrie, mladší muž jemného chování, dobrého smýšlení a čistého života. Také on však byl po mnohých námahách sražen ješitností a uvržen do záhuby. Povyšoval se nad otce a tupil dokonce i  blaženého Evagria, kterému říkal: „Ti, kteří naslouchají tvému učení, jsou klamáni. Není totiž dovoleno mít jiné učitele kromě Krista." K podložení své pošetilosti zneužil také svědectví Písma a tvrdil: „Sám Spasitel řekl: ‚Nikoho na zemi nenazývejte učitelem.‘"[1]

2. Měl zatemnělý rozum natolik, že i on byl později dán do želez, nechtěl totiž ani přistupovat ke svátostem. Pravda je mi však přítelkyní,[2] když řeknu, že vedl mimořádně skromný způsob života. Dosvědčují to mnozí, kteří s ním byli ve styku. Často jedl jednou za tři měsíce a mezitím se spokojoval pouze se společnou účastí na tajemstvích[3] a s polními bylinami, jestliže někde nějaké objevil. Sám jsem měl možnost jej poznat osobně, když jsem s ním a s blaženým Albíniem putoval do Skétis.  3. Do Skétis to od nás bylo čtyřicet mil a my jsme po cestě dvakrát jedli a třikrát pili vodu. Heron však neokusil nic, a to šel pěšky. Po cestě přeříkal zpaměti patnáct žalmů, potom velký žalm[4], ještě list Židům, Izaiáše a část Jeremiáše, evangelium Lukáše a Přísloví. Přes to všechno jsme s ním nebyli schopni držet krok. 4. Nakonec však, jakoby rozpalován ohněm, nebyl schopen ve své kelii vydržet. Odešel do Alexandrie, kde podle Božího plánu, jak se říká, vybil klín klínem. Z vlastní vůle upadl do lhostejnosti a později z donucení nalezl záchranu. Navštěvoval divadla a hipodromy[5], trávil čas v krčmách. Takto se dostal mezi žrouty a opilce, a zapadl do bahna žádostivosti po ženě. 5. Když se už rozhodl zhřešit, setkal se s jednou herečkou a domluvil si s ní svou zkázu. Poté, kdy svůj záměr provedl, se mu však objevila na žaludu sněť. Stonal s tím šest měsíců, až mu nakonec úd uhnil a upadl. Později se uzdravil a navrátil se bez genitálií k Božímu smýšlení. Přišel zpět a ze všeho se vyznal otcům. Do práce se už zapojit nestihnul, neboť po několika dnech zemřel.

Pokračování.

(Z řeckého originálu přeložil a poznámkami doplnil Petr Fiala.)

Palladios (Palladius) (cca 363-430?)
Historia Lausiaca 1 - Mnišství a jeho ranné formy
Historia Lausiaca 2 - Předmluva, Opis dopisu Palladia Lausovi
Historia Lausiaca 3 - Palladiovo vyprávění Lausovi 
Historia Lausiaca 4 - O Isidorovi
Historia Lausiaca 5 - O Dorotheovi
Historia Lausiaca 6 - O Potamiene
Historia Lausiaca 7 - O Didymovi
Historia Lausiaca 8 - O Alexandře
Historia Lausiaca 9 - O bohaté panně
Historia Lausiaca 10 - O těch v pohoří Nitria
Historia Lausiaca 11 - O Amúnovi z Nitrie
Historia Lausiaca 12 - O Orovi, O Pambovi
Historia Lausiaca 13 - O Ammoniovi
Historia Lausiaca 14 - O Benjamínovi 
Historia Lausiaca 15 - O Apolloniovi
Historia Lausiaca 16 - O Paisiovi a Izaiášovi 
Historia Lausiaca 17 - O Makariovi mladším
Historia Lausiaca 18 - O Natanaelovi
Historia Lausiaca 19 - O Makariovi Egyptském
Historia Lausiaca 20 - O Makariovi Alexandrijském
Historia Lausiaca 21 - O Mojžíši Etiopském 
Historia Lausiaca 22 - O Pavlovi 
Historia Lausiaca 23 - O Eulogiovi a mrzákovi
Historia Lausiaca 24 - O prostém Pavlovi
Historia Lausiaca 25 - O Pachonovi 
Historia Lausiaca 26 - O Štěpánovi z Libye 
Historia Lausiaca 27 - O Valentovi

Související články:

Jan Zlatoústý (Chrysostom) (344/354-407) 
Petr Damiani: Chvála poustevnického života
Makarios Egyptský: O pravém životě dítek Božích 

Poznámky:

[1] Srov. Mt 23,8-10.

[2] Narážka na výrok pocházející od Aristotela, Etika Nikomachova 1096a. Latinsky: „Amicus Socrates, amicus Plato, sed magis amica veritas." KALINKOWSKI, St., STAROWIEYSKI, M., Palladiusz - Opoviadania dla Lausosa, Kraków 1996, s. 147, pozn. 211.

[3] Tj. svátostech, řecky mystérión. Pozn. RTh.

[4] Jedná se o Žl 118(119).

[5] Hipodromy byly v antice závodiště pro závody na koních a vozech. Pozn. RTh.