Historia Lausiaca 36 - O Poseidóniovi

XXXVI, 1. Je těžké předat příběhy o Poseidóniovi Thébském, a je jich vskutku velké množství - stejně tak jak byla velká jeho pokora, jak velký byl asketa[1] a jak dokonalá byla jeho dobrotivost. Nemyslím si, že bych někdy potkal někoho takového jako on.

Žil jsem s ním jeden rok v Betlémě, kde pobýval vedle Poimenion[2], a byl jsem svědkem mnoha jeho ctností. 2. Jednoho dne mi řekl mezi svými asketickými příběhy i toto: „Pobýval jsem na místě zvaném Porfyritis[3] po dobu jednoho roku, během kterého jsem se nesetkal s žádným člověkem, neslyšel jsem lidskou mluvu a nedotkl jsem se chleba. Vystačil jsem čas od času s několika datlemi a jakýmsi druhem divokých bylin, který jsem nalezl. Když už se jídla vůbec nedostávalo, opustil jsem jeskyni a zamířil jsem zpět do obydlených krajin. 3. A tak jsem šel celý den a dostal jsem se sotva dvě míle od své jeskyně. Rozhlédl jsem se a spatřil jsem jezdce, který vypadal jako voják - měl na hlavě helmu ve tvaru tiáry. V přesvědčení, že to je voják, jsem spěchal nazpět do jeskyně - a tu jsem nalezl košík hroznů a čerstvě natrhané fíky. Vzal jsem košík a došel do jeskyně, plný radosti nad takovým jídlem - útěchou po dvou měsících strádání."

4. Toto je div, který učinil v Betlémě: Byla tam jedna těhotná žena, která měla nečistého ducha. Když měla porodit, dostala veliké porodní bolesti, neboť duch ji trápil. Protože byla posedlá zlým duchem, její muž vstal a šel požádat svatého muže, aby přišel. Když jsme společně vešli, abychom se modlili, dvakrát poklekl, aby vyhnal toho ducha. 5. Pak vstal a řekl nám: „Modlete se, neboť zlý duch právě vychází. Musí tu být znamení kvůli nám, abychom měli plnou jistotu." A tak démon, když vyšel, shodil stěnu síně až do jejích základů. Když duch vyšel, žena, která po šest let nepromluvila, porodila dítě a mluvila.

6. Vím o tomto proroctví, které tento muž učinil. Presbyteros[4] Hierónymos[5] pobýval na stejném místě. Byl to velmi nadaný muž ovládající latinskou řeč. Měl ale takové zlé sklony[6], že zatemňovaly jeho vzdělanost.[7] Poseidónios s ním žil řadu dní a do ucha mi pošeptal: „Šlechetná Paula[8], která se o něj stará, brzy zemře a unikne jeho žárlivosti, jak věřím. 7. A kvůli tomuto muži žádný svatý nebude žít v těchto končinách. Jeho zlost by vyhnala i jeho vlastního bratra." A tak se i stalo, neboť vypudil blaženého Itala Oxyperentia a dalšího svatého muže Petra Egypťana a Symeóna - pozoruhodné muže, kterých si vysoko cením. Poseidónios mi řekl, že po čtyřicet let neokusil chléb a ani neměl půl dne proti někomu zášť.

Pokračování.

(Z řeckého originálu přeložil a poznámkami doplnil Martin Jániš.)

Palladios (Palladius) (cca 363-430?)
Historia Lausiaca 1 - Mnišství a jeho ranné formy
Historia Lausiaca 2 - Předmluva, Opis dopisu Palladia Lausovi
Historia Lausiaca 3 - Palladiovo vyprávění Lausovi 
Historia Lausiaca 4 - O Isidorovi
Historia Lausiaca 5 - O Dorotheovi
Historia Lausiaca 6 - O Potamiene
Historia Lausiaca 7 - O Didymovi
Historia Lausiaca 8 - O Alexandře
Historia Lausiaca 9 - O bohaté panně
Historia Lausiaca 10 - O těch v pohoří Nitria
Historia Lausiaca 11 - O Amúnovi z Nitrie
Historia Lausiaca 12 - O Orovi, O Pambovi
Historia Lausiaca 13 - O Ammoniovi
Historia Lausiaca 14 - O Benjamínovi 
Historia Lausiaca 15 - O Apolloniovi
Historia Lausiaca 16 - O Paisiovi a Izaiášovi 
Historia Lausiaca 17 - O Makariovi mladším
Historia Lausiaca 18 - O Natanaelovi
Historia Lausiaca 19 - O Makariovi Egyptském
Historia Lausiaca 20 - O Makariovi Alexandrijském
Historia Lausiaca 21 - O Mojžíši Etiopském 
Historia Lausiaca 22 - O Pavlovi 
Historia Lausiaca 23 - O Eulogiovi a mrzákovi
Historia Lausiaca 24 - O prostém Pavlovi
Historia Lausiaca 25 - O Pachonovi 
Historia Lausiaca 26 - O Štěpánovi z Libye 
Historia Lausiaca 27 - O Valentovi
Historia Lausiaca 28 - O Heronovi 
Historia Lausiaca 29 - O Ptolemaiovi, O padlé panně 
Historia Lausiaca 30 - O Eliášovi, O Dorotheovi
Historia Lausiaca 31 - O Piamun
Historia Lausiaca 32 - O Pachomiovi a těch v Tabennesis
Historia Lausiaca 33 - Ženský klášter 
Historia Lausiaca 34 - O panně předstírající šílenství
Historia Lausiaca 35 - O Janovi z Lykopole

Související články:

Jan Zlatoústý (Chrysostom) (344/354-407) 
Petr Damiani: Chvála poustevnického života
Makarios Egyptský: O pravém životě dítek Božích 

Poznámky: 

[1] Doslova „jak velmi byl asketický"; v HL se objevují příbuzná slova k tomuto výrazu: ασκησις [askésis], ασκητης [askétés], ασκητρια [askétria], ασκετικος [asketikos], které překládám výrazy: „askeze", „asketa", „asketicky žijící panna", „asketický".

[2] „Epifanios z Jeruzaléma tvrdí, že v blízkosti Betléma stál jakýsi klášter Ποιμνιον [Poimnion]. Možná, že to je onen Poseidóniův klášter. Podle tradice je Poimenium místem, kde se při Kristově narození zjevili andělé pastýřům."  MEYER, R. T., Ancient Christian Writers 34, New York 1964, s. 197, pozn. 316.

[3] Hora Porfyritis leží poblíž Panopolis.

[4] Výraz πρεσβυτερος [presbyteros] překládám zde i jinde v HL slovem „presbyter", i když bych mohl překládat i jako „kněz"; pak ale πρεσβυτεριον [presbyterion] musím překládat „služba presbytera" a nikoliv „kněžství".

[5] Toto je sv. Hierónymos, překladatel Bible a jeden z největších Učitelů západní církve. Od roku 386 pobýval ve Svaté zemi. Nejprve žil jako poustevník v jedné z betlémských jeskyní, později v klášteře, který v Betlémě spolu s klášterem pro muže a hospicem pro poutníky vybudovala Paula (jedna z žen, o které se dříve v Římě Hierónymos staral). Komunita mužů byla menší; velký význam jí ale dávalo to, že v jejím čele stál Hierónymos. Dům, který vedl, byl znám slavením latinské liturgie. Byl také útočištěm pro poutníky ve Svaté zemi a bohovědným centrem, z kterého Hierónymos rozesílal dopisy v teologických sporech své doby. Po roce 390 následuje smutné období v Hierónymově života - důvodem byl spor ohledně Órigena. Původně byl Hierónymos jeho velikým obdivovatelem, později se přiklonil na stranu svatého Epifania - velikého odpůrce órigenismu. Pro Hierónyma se celý spor stal osobní záležitostí - každý órigenista byl jeho osobním nepřítelem (to se týká i věrných přátel). Srv. DEGÓRSKI, B., Śv. Hieronim - Źywoty mnichów Pawla, Hilariona, Malchusa,  Kraków: Tyniec, 1995, s. 17.

[6] V řečtině βασκανια [baskanya] - „žárlivost"; je pozoruhodné, že tuto vlastnost přidává Palladios Hierónymovi hned dvakrát (HL 36,6 a 71,2).

[7] Mezi Palladiem a Hierónymem nebyly dobré vztahy. Hierónymos totiž Palladia obvinil z bludného órigenismu. Navíc Palladios byl přítelem Melania, Rufina a Jana Zlatoústého, kteří taktéž byli Hierónymem napadáni. Srv. MEYER, R. T., Ancient Christian Writers 34, s. 198, pozn. 320.

[8] Je to odkaz na urozenou římskou vdovu Paulu, která se v Římě cvičila v askezi pod Hierónymovým vedením. Poté, co Hierónymos opustil v r. 385 Řím, také odjela z Říma na Východ. Nejprve spolu s Hierónymem do Nitrie (386-386) a pak do Palestiny. V Betlémě, kde Hierónymos dohlížel nad náboženským společenstvím mužů, vedla klášter žen a hospic pro poutníky. Umřela v r. 404 a její třetí dcera, Eustochion, byla její následnicí ve vedení kláštera. Oběma Hierónymos adresoval své dopisy. Srv. MEYER, R. T., Ancient Christian Writers 34, s. 198, pozn. 321.