Nacházíte se na: Theofil > Věrouka

Věrouka

Sadistický Bůh Otec?

22.4. 2023

Křesťané jsou často obviňováni z víry v krutého Boha. A přitom je to přesně naopak...

Přečteno 129xcelý článek

Trojice a vzkříšení

15.4. 2023

Velikonoční události nám odhalují život samotné Trojice i život náš.

Přečteno 124xcelý článek

Kristus - země živých

Wacław Hryniewicz, 10.4. 2023

Ježíšova slova "Já jsem ta cesta, pravda a život" (J 14,6) nabývají jeho vzkříšením nového významu, neboť on nám otevřel cestu do nebe, když rozrazil brány podsvětí, aby tam, kde měla svoji moc smrt, svou smrtí smrt přemohl a svým vzkříšením nastolil vládu života. Tak se Kristus stal "zemí živých", jak píše uznávaný polský teolog Wacław Hryniewicz (+2020).

Přečteno 90xcelý článek

Kristus nechce nic odpustit bez Církve

bl. Izák ze Stelly, 6.3. 2023

"Celý a úplný Kristus je hlava a tělo", píše cisterciácký mnich a teolog bl. Izák ze Stelly (+1178), milovník a velebitel tajemství Církve Kristovy. A jako Kristus má moc odpouštět hříchy, neboť je Bůh, který jediný může udělit člověku odpuštění, tak udělil tuto pravomoc i své Snoubence, své Církvi, která je Boží, Bohem utvořená a Bohem pověřená hlásat a konat až do konce světa dílo Božího milosrdenství v této moci dané jí Bohem. Ona je s Kristem jedno tělo, a proto on odpouští skrze ni a ona díky němu a spolu s ním - Kristus a Církev je tak "jediný člověk, který odpouští hříchy" v tomto světě a tomuto světu.

Přečteno 146xcelý článek

Ježíšova smrt je interpretem jeho života

Hans Urs von Balthasar, 4.3. 2023

Celý pozemský život Krista směřoval ke kříži: ke kříži vše směřuje, od kříže se vše odvíjí, kříž vše osvětluje, neboť je nejvyšším výrazem Pravdy, kterou je Bůh a která se stala tělem, jak se k tomu podobně vyslovuje i švýcarský katolický teolog Hans Urs von Balthasar (+1988).

Přečteno 137xcelý článek

Církev je svátostí Kristovy přítomnosti, navzdory našim hříchům

Wacław Hryniewicz, 16.2. 2023

Nedávno zesnulý polský teolog Wacław Hryniewicz (+2020) v úryvcích z jeho trilogie "Naše Pascha s Kristem" nastiňuje, co znamená kenoze v případě Církve - mystického Těla Kristova, a to že Církev ve své mateřské lásce dává člověku prostor i s jeho hříchem, jejž ona trpělivě snáší, nese a přivádí k vykoupení svým spoluutrpením: spoluutrpením s Kristem a spoluutrpením s námi. Církev je v tomto obrazem Krista, Kristova těla, do kterého On na kříži přijal veškeré naše bolesti a zla, aby nás od nich osvobodil a daroval nám svoji boholidskou krásu, které se dobrovolně vzdal kvůli nám, výměnou za naše hříchy. Pokud je tedy Církev "zbavena krásy", pak je jí zbavena našimi hříchy, podobně jako Kristus na kříži, v trpělivém snášení našich vin, dokud se my a konečnou platností neobrátíme.

Přečteno 168xcelý článek

Ukřižovaný Bůh je zjevením krásy, která zachraňuje

Bruno Forte, 27.1. 2023

Je to velký paradox, když v podobě umučeného lidství a skrze ně se vrcholným způsobem zjevuje krása Božství, která se udílí člověku na způsob daru, jak píše významný italský teolog a arcibiskup Bruno Forte (*1949). Ale je to krása, která spasí svět.

Přečteno 141xcelý článek

Syn je vzorem i cílem světa

Hans Urs von Balthasar, 27.1. 2023

Ačkoliv mezi stvořením a Stvořitelem stojí obrovská propast vzájemné jinakosti, přesto stvoření neleží mimo Boha, tím spíš, když se v Synu Stvořitel stal člověkem a prostupuje tak postupně celé stvoření svojí božskou přítomností a stvořitelskou mocí, aby stvoření nakonec "usadil" v "lůně Otcově", kde od věčnosti spočívá jednorozený Syn Boha Otce v jednotě jejich společného Ducha, jak naznačuje významný švýcarský teolog Hans Urs von Balthasar (+1988).

Přečteno 134xcelý článek

O trojím mateřství Panny Marie

Lukáš Drexler, 1.1. 2023

Mateřství Panny Marie není vztaženo pouze ke Kristu, jejímu i Božímu Synu, ale i k její vlastní spáse i ke všem věřícím, kteří jsou jejími vlastními syny v Synu a skrze Syna.

Přečteno 134xcelý článek

Milujeme Církev, protože milujeme Krista

Hugo Rahner, 9.12. 2022

Při připomínce letošního 60. výročí započetí Druhého vatikánského koncilu a jeho teologů je třeba zmínit i ty, kteří se koncilu účastnili, ačkoliv se jej vlastně neúčastnili, tzn. ty, kteří koncil a jeho teologii ovlivnili navzdory své osobní neúčasti na něm, v níž jim zabránila např. jejich nemoc. K takovým kromě již dříve zmíněného R. Guardiniho náleží i německý jezuita Hugo Rahner (+1968), bratr v teologickém světě aktuálně proslulejšího Karla Rahnera, ačkoli do doby koncilu právě Hugo byl tím "slavnějším Rahnerem" z oněch dvou. A jak už je převážné většině koncilních nebo i těsně předkoncilních teologů vlastní, i Hugo Rahner, velký znalec církevních otců, ale i jezuitské spirituality, se v mnoha svých dílech zabýval otázkou Církve, jak dosvědčuje i následující úryvek z jednoho z těchto děl, týkající se "církevního smýšlení", k jakému je povolán každý křesťan, tj. každý Kristův učedník: souznít s Církví, která je Kristovým vlastním Tělem a tedy Kristem samým. Láska k Církvi je tak přímo úměrná lásce ke Kristu a stává se jejím měřítkem a výrazem.

Přečteno 155xcelý článek

Celá Církev je mariánská

Charles Journet, 26.11. 2022

Další z participátorů Druhého vatikána je díky vícero dostupným překladům českému čtenáři již poměrně znám. Je jím švýcarský dominikánský teolog Charles Journet (+1975), ve svých dílech umně snoubící teologickou erudovanost a spirituální zanícenost neboli jasnost a přesnost nauky a tah na bránu lidského srdce. Jedním z jeho teologických důrazů byla i otázka Církve, která je však nemyslitelná bez Boží Matky Panny Marie. Maria je totiž Matkou nejen Ježíše Krista, ale i celého Jeho Mystického Těla neboli Církve. A tak celá Církev - Tělo Kristovo - je díky tomu mariánská, "rozvlněná" milostí Mariina Božího mateřství, jak to vykresluje kardinál Journet ve své eklesiologii.

Přečteno 159xcelý článek

Služebníci jediného kněžství Kristova

Max Thurian, 21.11. 2022

K dění Druhého vatikánského koncilu byli pozváni coby tzv. pozorovatelé i křesťané z nekatolických církví a společenství, za pravoslavné např. známý francouzský teolog Pavel Evdokimov, za protestantské bratry např. představitelé ekumenické komunity z Taizé, Roger Schütz a Max Thurian (+1996), kdy ten druhý po nějakém čase dokonce konvertoval do katolické církve, kde nadále plodně teologicky působil. Jedním z těchto plodů je i jeho teologická studie o podstatě novozákonního, křesťanského kněžství, z níž přinášíme malý úryvek o rozdílu mezi kněžstvím Starého a kněžstvím Nového zákona.

Přečteno 149xcelý článek

Písmo, Tradice, Církev

Benedikt XVI., 15.11. 2022

Jedním z dosud nejvýraznějších katolických teologů a zároveň účastníků Druhého vatikánského koncilu je bezesporu Joseph Ratzinger (nar. 1927), pozdější papež Benedikt XVI. Jeho teologické dílo je opravdu rozsáhlé jak šíří témat, tak počtem jeho publikací. V následujícím článku přinášíme výběr z jeho promluv již coby papeže, týkajících se okruhů Písma svatého, církevní Tradice a samotné Církve a vzájemného vztahu mezi nimi, což v nich jejich autor předkládá velmi přístupnou a nijak komplikovanou formou, vhodnou tak i k osobnímu rozjímání těchto témat, která stojí v základu naší víry.

Přečteno 194xcelý článek

Blaženost člověka spočívá v patření na Boha

sv. Tomáš Akvinský, 10.11. 2022

Sv. Tomáš Akvinský (+1274) vychází ve své teologii z mnoha postřehů a závěrů Aristotelovy filosofie, v následujícím krátkém úryvku např. z Aristotelova učení o pohybu, kterým tento filosof nemíní ani tak přesun z jednoho místa na druhé, ale to, když nějaká věc dosáhne svého cíle, svého určení, tedy když daná věc dosáhne toho, k čemu ze své přirozenosti tíhne. A u člověka je tímto určením jeho poslední cíl, kterým je nazírání Boha a zakoušení díky tomu věčné, trvalé blaženosti. Jako by tím svatý Tomáš evokoval známá slova sv. Augustina: "Nepokojné je naše srdce, Bože, dokud nespočine v Tobě." A tím, podle sv. Tomáše, ustává i veškerá dosavadní námaha a úsilí lidského intelektu a vůle, neboť obojí dosáhlo svého naplnění a vešlo tak do věčného Božího odpočinutí, do "Božího šabatu", tj. do spočinutí ve věčné Boží blaženosti.

Přečteno 237xcelý článek

Konečným cílem Vtělení je Kristus celý

Louis Bouyer, 22.10. 2022

Louis Bouyer (+2004) není v českém prostředí tak známý, avšak přesto se jedná o dalšího významného katolického teologa, spjatého rovněž s Druhým vatikánským koncilem, na němž působil coby poradce. Jako bývalý luteránský duchovní, posléze konvertující do katolické církve a vysvěcený na kněze, se ve svém díle věnoval rozsáhlé šíři témat: trinitologii, teologii duchovního života, liturgii, eklesiologii... A právě z poslední jmenované oblasti, ač původně z knihy o liturgii Paschy, pochází následující krátký úryvek, který jako by navazoval na předchozí text Henriho de Lubaca o Církvi, jejž přirozeně doplňuje. Vystihuje zároveň dobu svého vzniku, která byla intenzivní v teologické reflexi právě tajemství Církve.

Přečteno 190xcelý článek

Kdo vidí Církev, vidí skutečně Krista

Henri de Lubac, 19.10. 2022

K řadě významných teologů majících vliv na průběh Druhého vatikánského koncilu právem náleží francouzský jezuita Henri de Lubac (+1991), který ač se ve svém díle věnoval mnoha tématům, je patrně nejvíce spojován s jeho úvahami o Církvi. Na toto téma je i následující úryvek z jeho díla "Katolicismus", zamýšlející se nad aspektem tajemství Mystického Těla Kristova, konkrétně nad totožností Církve putující a Církve oslavené. I zde autor dosvědčuje svoji hlubokou znalost církevní tradice, o kterou se ve svých dílech hojně opírá a navazuje na její bohatství a inspirativně je rozvíjí a předává dál.

Přečteno 185xcelý článek

Tajemství božské bohaté chudoby

Hans Urs von Balthasar, 13.10. 2022

Apoštol Pavel píše: "Znáte přece štědrost našeho Pána Ježíše Krista: byl bohatý, ale pro vás se stal chudým, abyste vy jeho chudobou zbohatli" (2Kor 8,9). Co je onou "obohacující chudobou", kterou nás obdařil Spasitel? Její podstatu se snaží vyjádřit slavný švýcarský teolog Hans Urs von Balthasar (+1988) v úryvku ze svého díla "Sláva".

Přečteno 213xcelý článek

Eucharistie je Srdcem Ježíše i srdcem Trojice

10.6. 2022

Teologické zamyšlení o trojičním charakteru eucharistie, totiž že není osamoceným dílem pouze Božího Syna, Ježíše Krista, ale celé Trojice, tj. výrazem nejhlubšího středu či "ohniska" Nejsvětější Trojice.

Přečteno 318xcelý článek

Duch Svatý je Polibek Otce a Syna

Josef Pospíšil, 6.6. 2022

Je-li Duch Svatý osobní Láska Otce a Syna, je také osobní Políbení Otce a Syna, jak kdysi vykládal ve svém komentáři k "Písni písní" sv. Bernard z Clairvaux (+1153) a jak v trojičním konceptu na tomto základě později rozvádí český dogmatický teolog Josef Pospíšil (+1926).

Přečteno 277xcelý článek

Kenoze Ducha Svatého

Dariusz Kowalczyk, 12.5. 2022

Kenoze je specifický výraz, který v Bibli vyjadřuje dobrovolné sebeponížení Ježíše Krista, když se pro naši spásu stal člověkem, aby nakonec kvůli nám podstoupil výkupnou oběť na kříži. Tato vlastnost, nebo spíše tento postoj se však vztahuje i na ostatní osoby Boží Trojice, protože stojí v základu jejího vzájemného trojosobního společenství. Co konkrétněji tato kenoze zahrnuje v případě osoby Ducha Svatého ve vztahu k nám, vysvětluje polský teolog a jezuita Dariusz Kowalczyk. Avšak jednoduše řečeno: kenoze Ducha Svatého mj. znamená, že Duch Svatý snáší naši slabost, je s ní nanejvýš trpělivý a přizpůsobuje se jí do nejzazší možné míry, podobně jako to učinil Ježíš při svém vtělení a obětování se na kříži.

Přečteno 300xcelý článek

Další stránky: předchozí | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | ... 8 |