Švýcarská mystička Adrienne von Speyr (+1967) nás ve svém komentáři ke mši svaté v díle "Die heilige Messe" učí mj. tomu, že "veškerý obsah liturgického konání lze pochopit výlučně ve světle trojjediného jednání Boha", a proto je mše počínána vyznáním Nejsvětější Trojice při znamení kříže.
Přečteno 1466xcelý článek
Třetí, závěrečný díl upraveného a doplněného textu přednášky, jež se konala 17. května 2011 při kněžském dni v Arcibiskupském kněžském semináři v Olomouci na téma křtu, jehož obsahem je tentokrát zamyšlení nad současným stavem křesťanské inicicace a bohatá bibliografie k textu.
Přečteno 2475xcelý článek
Druhý díl upraveného a doplněného textu přednášky, jež se konala 17. května 2011 při kněžském dni v Arcibiskupském kněžském semináři v Olomouci na téma křtu, jehož obsahem bude současný "Ordo initiationis christanae adultorum", tedy "Obřad uvedení dospělých do křesťanského života".
Přečteno 4544xcelý článek
Upravený a doplněný text přednášky, jež se konala 17. května 2011 při kněžském dni v Arcibiskupském kněžském semináři v Olomouci na téma křtu. V její první části probereme křestní obřad v Bibli a u církevních otců a redakci současného obřadu.
Přečteno 5137xcelý článek
"O Gloriosa Domina" je druhou polovinou hymnu "Quem terra, pontus, aethera", jejž složil Venantius Fortunatus (530-601/609), biskup v Poitiers. Patří k mariánským hymnům, jež našli své místo v liturgii, a najdeme jej i v Liturgii hodin. Tento hymnus si velmi oblíbil sv. Antonín Paduánský (1195-1231), jemuž jej podle tradice údajně zpívala jeho matka, když byl malým dítětem. Sv. Antonín si ho prozpěvoval celý svůj život a dokonce i ve chvíli své smrti.
Přečteno 1785xcelý článek
Druhá z přednášek o zasvěceném panenství, původně adresovaných olomouckým zasvěceným pannám a kandidátkám zasvěcení, v níž se předkládá komentovaná četba současného obřadu zasvěcení.
Přečteno 2263xcelý článek
První ze dvou přednášek o zasvěceném panenství, původně adresovaných olomouckým zasvěceným pannám a kandidátkám zasvěcení, která pojednává o zasvěceném panenství v Bibli a u církevních otců a uvádí do obřadu zasvěcení panen v současném "Římském pontifikálu".
Přečteno 2463xcelý článek
O Bohu ne jen vědět, v Boha ne jen věřit, Boha ne jen nazírat, ale Boha také požívat - jíst tělo a pít krev Vtěleného Boha, to je "mysterium fidei" křesťanů, jež si připomínáme slavností Božího Těla, nazývanou i slavnost Těla a Krve Páně, a pro něž mnozí křesťané podstoupili i mučednickou smrt, tak jako i samotný Dárce tohoto Daru; Daru, kterým je On sám pod způsobami chleba a vína. Toto "tajemství víry" oslavuje i třetí pražský arcibiskup Jan z Jenštejna (1347/1350-1400) ve svém hymnu.
Přečteno 1652xcelý článek
Pokud církev právě neslaví zvláštní období liturgického roku, jako např. advent, postní dobu ap., jedná se o tzv. "liturgické mezidobí" či "dobu během roku", jež se skládá ze 33-34 týdnů a obsahuje množství jednotlivých svátků a slavností.
Přečteno 2409xcelý článek
Český překled "Sequentia in die pentecostes" - svatodušní sekvence od blahoslaveného benediktinského mnicha Notkera (840-912), jenž byl vysmíván pro svůj hendikep (přízvisko "Balbulus" znamená v latině "koktavý"), avšak posléze povýšen pro svou pokoru, zbožnost, vzdělání a mnohá další obdarování.
Přečteno 1619xcelý článek
Eucharistická modlitba z gnosticky ovlivněného apokryfního spisu "Skutky Tomášovy" (pravděp. 3. stol.), jež se může stát i naší osobní modlitbou.
Přečteno 2164xcelý článek
Lidský život je členěn různými časovými rytmy, dnem, týdnem, rokem. Liturgie, protože posvěcuje člověka, posvěcuje i jeho čas: denní a noční hodiny bohoslužbou hodin, týden nedělním eucharistickým shromážděním, rok liturgickými dobami a památkami svatých. Tyto časové úseky se v životě člověka pravidelně opakují, proto má liturgie možnost pravidelně mu nabízet užitky z Kristova vykupitelského díla.
Přečteno 4220xcelý článek
Mariánský hymnus světce a učitele církve Bonaventury z Bagnoreggia (+1274). Ač v něm Boží Matku nazývá zdánlivě "odvážnými" tituly, přesto tímto hymnem oslavuje na prvním místě Boha a Kristovo spásné dílo.
Přečteno 3072xcelý článek
Velikonoční neděle je ohniskem, v němž se spojuje postní doba a liturgie Velkého pátku se svatým padesátidenním velikonoční doby, v níž se nepřetržitě slaví vzkříšení Páně. Proto je velikonoční neděle jako v prvních staletích opět posledním dnem třídení a současně prvním dnem velikonoční doby. Liturgicky se slaví Neděle zmrtvýchvstání Páně vigilií a mší ve dne.
Přečteno 2376xcelý článek
Vrcholem celého liturgického roku a nejstarším svátkem křesťanů je velikonoční neděle. Nestojí osamocena, dovršuje se v ní tzv. "velikonoční třídení (lat. triduum)", které stojí přibližně uprostřed mezi přípravnou dobou čtyřicetidenního postu a slavením velikonoční doby prodlouženým na padesát dní. Velikonoční třídení, doba postní a velikonoční tvoří velikonoční okruh liturgického roku.
Přečteno 3243xcelý článek
Hymnus od středověkého autora Theodulpha (750-821), který se dodnes zpívá při průvodu na Květnou neděli.
Přečteno 1953xcelý článek
Největším křesťanským svátkem jsou Velikonoce. K jejich hlubšímu prožití slouží přípravná doba - doba postní, která má kající ráz. Věřící vycházejí spolu s Kristem na poušť a připravují se na ponoření do Kristovy smrti a vzkříšení.
Přečteno 3513xcelý článek
Po velikonocích jsou vánoce nejstarším křesťanským svátkem, který byl v Římě slaven už kolem roku 330. Zde také vznikl. Jaké pro to byly důvody?
Přečteno 2942xcelý článek
I když středem liturgického roku jsou velikonoce, liturgický rok začíná okruhem vánočním, který obsahuje dvě liturgické doby: dobu adventní a dobu narození. Advent začíná čtyři neděle před vánocemi a končí před prvními nešporami slavnosti Narození Páně. Od nich běží doba narození (vánoční) až do první neděle po Zjevení Páně, tedy do svátku Křtu Páně.
Přečteno 3085xcelý článek
Mariánská litanie irského původu pocházející z osmého století.
Přečteno 2979xcelý článek
4. 2. 2023 - Přidána nová hesla v sekci "Křesťanské pojmy":
Stvoření - Stvořitel - Nestvořenost, nestvořený - Ex nihilo - Svět - Baptiserium - Novaciáni - Nejsvětější svatyně - Slavnost Ježíše Krista Krále - Velekněz - Katolická akce - Exercicie - Agere contra - Sláva - Sláva Boží - Glosolálie, glossolalie - Nečistý duch, nečistí duchové - Lucifer.