Archiv zamyšlení

"Odkřesťanštění Evropy vede také k jejímu odlidštění, neboť Kristus je nejprve druhá božská osoba, ale také skutečný bohočlověk..."

Theodor Haecker, Der Geist des Menschen

"Čeho se dosáhne mnoha dlouhými modlitbami, to přetrvá."

sv. Jan Klimak, Nebeský žebřík, 28

"Poznání Boha je vždy církevní a liturgické, dosahuje až k té liturgii, ke které křesťan míří a která objímá celý jeho život."

Marko Ivan Rupnik, Vybrané otázky z antropologie. Člověk a vzkříšení

"Nevíme, čím je člověk, pokud nevíme, čím se může stát."

kard. Tomáš Špidlík, Integrální poznání

"Nejsem orel, mám jen oči a srdce orla, protože navzdory své nepatrnosti mám odvahu zahledět se do Božího Srdce, do Slunce lásky, a moje srdce v sobě pociťuje všechny tužby orla."

sv. Terezie z Lisieux

"V eucharistii přebývá Ježíš mezi námi. Účastníme-li se eucharistie, přijímáme-li Kristovo tělo a krev, sjednocujeme se s Kristem a zůstáváme v něm."

Ciril Sorč

"Otec miluje jako Otec, Syn jako Syn a Duch svatý jako láska sama. Proto Duch může být označen za lásku Otce k Synovi a Syna k Otci. Duch svatý má uvnitř Trojice postavení jako láska lásky. ... Člověk je stvořen k obrazu této skutečnosti. Protože byl utvořen z lásky, v lásce a skrze lásku, má člověk na této přirozenosti účast. To vše je možné díky boholidství Krista, druhé božské Osoby, v níž byl člověk stvořen."

Marko Ivan Rupnik, Vybrané otázky z antropologie. Člověk a vzkříšení

"Když si Duch Svatý vytvoří v člověku svůj domov, člověk se už nemůže přestat modlit, protože ani Duch se v něm nikdy nepřestává modlit. Ať spí nebo bdí, modlitba nikdy neopouští jeho duši. Když jí nebo pije, když leží ponořen do snu, nebo když naopak pracuje, vůně modlitby se samovolně vine z jeho duše. Odteď se už nemodlí jen v určeném čase, ale ustavičně."

sv. Izák Syrský, Traktáty, XXXV

"Jen jednou vystoupil Kristus ve svém těle nad nebesa, ale nyní dále vystupuje každý den duchovně v srdci vyvolených. Chceme-li tedy i my vystoupit spolu s ním, musíme se dostat z údolí neřestí k horám ctností."

sv. Bernard z Clairvaux, Sermones varii, 61,1

"Když nám Ježíš Kristus dal všechno, co nám mohl dát, rozhodl se učinit nás ještě dědici toho nejvzácnějšího - své svaté Matky."

sv. Jan Maria Vianney

"Bůh si ji vyvolil za Pokladnici, Správkyni a Rozdavatelku všech milostí. Proto každá Jeho milost a každý Jeho dar prochází jejíma rukama."

sv. Ludvík Maria Grignion z Montfortu

"Máme-li žít v srdci Kristově, v srdci Trojice, musíme žít v Marii."

ct. Marta Robinová

"Naše těla, která se účastní eucharistie, již nepodléhají rozkladu, protože mají naději na vzkříšení.

sv. Irenej z Lyonu

"Sdílím všechno s Kristem, duši i tělo, hřeby i vzkříšení. Kristus je pro mne vlastí, silou, slávou, vším. On je mou silou a mým dechem, je podivuhodnou odměnou za mým během. Je to on, kdo mi dovolí běžet dobře. Miluji ho jako svou nejčistší lásku, protože těm, kdo milují, je věrný až za hranice všeho toho, co jsme schopni chápat. V něm je má radost..."

sv. Řehoř Naziánský, Dogmatické básně

"Kristus zjevil v průběhu svého života jméno Boží i v tom nejvýznamnějším okamžiku svého života, v Getsemanech a na kříži."

Marko Ivan Rupnik, Vybrané otázky z antropologie

"Život sestoupil, aby se nechal zabít, Cesta sestoupila, aby zakoušela únavu pochodu, Pramen sestoupil, aby měl žízeň - a ty nechceš trpět?"

sv. Augustin

"Člověk je bytost tak křehká a slabá, že bez Boží pomoci a bez častého zpytování svědomí bídně hyne."

sv. Rafael od sv. Josefa

"Maria (...) svým 'ano' dala Ježíše světu a stala se vzorem každé duchovní plodnosti. Plodnosti lásky, ke které jsme všichni povoláni."

Michelina Tenace, Vybrané kapitoly z antropologie

"Bůh mě vede k utrpení a k sebedarování: mám dojem, že je to vrchol lásky."

sv. Alžběta od Trojice

"Co to je nějaké malé soužení snášené s radostí, když pomyslím, že po celou věčnost budeme moci dokonale milovat dobrého Boha!"

sv. Terezie z Lisieux

"Pohodlný život bývá zkázou svatosti."

Frederick William Faber, The Precious Blood

"Co nás vede k modlitbě? Skutečnost, že jsme rozpolceni mezi touhou po úplném naplnění, rozjímáním o věčné Vlasti, místě našeho odpočinku, a bezmocí, kterou v sobě pociťujeme. Na jedné straně je Pramen, na druhé straně bída a ubohost."

Charles Journet, Promluvy o modlitbě

Další stránky: předchozí | 1 ... | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | ... 40 | další

---

---

Aktuality revue

---