Úryvek z rozhovoru s pravoslavným patriarchou konstantinopolským Athenagorem I. (+1972), vedeného francouzským pravoslavným teologem Olivierem Clémentem, je v několika málo větách ukázkou produchovnělosti, hloubky a moudrosti pravoslavné víry, těžící ustavičně z odkazu církevních otců a tudíž nazírající v komplexnosti obsah své víry, v opoře o milost a inspiraci Ducha Svatého a v důrazu na Krista vzkříšeného a na eschatologické naplnění, což se týká i níže traktované otázky svátosti manželství, která se protíná i s otázkou stvoření, Krista ukřižovaného a vzkříšeného, Trojice, Církve ad.
Přečteno 237xcelý článek
Manželské pouto je zcela výlučným svazkem, ve kterém se tak intimně spojují muž a žena, až počínají nový život. A tato výjimečnost mezilidské lásky je Bohem povýšena a umocněna až na svátost neboli na účast člověka na lásce Boží, jakou nás Bůh miluje a jakou vůči nám projevil, když se stal člověkem, zemřel na kříži pro naše vykoupení a svým vzkříšením nám otevřel cestu do nebe a ke vzkříšení těla, v jednotě s jeho vzkříšeným tělem. Manželství se tak stává ikonou této lásky Boha, nad kterou není, což ve svém díle často popisuje i svatý papež Jan Pavel II. (+2005).
Přečteno 295xcelý článek
V prosbě modlitby "Otče náš" o "chléb náš každodenní" prosíme nejen o naplnění našich každodenních, všedních potřeb, ale zejména o chléb duchovní, zajišťující nám věčnost, kterým je sám Kristus v tajemství eucharistie, jak to církevní otcové chápali od samotného začátku, včetně sv. Cypriána (+258), kartaginského biskupa a vlivného autora mnoha textů.
Přečteno 305xcelý článek
Krátký úryvek sv. Hildegardy z Bingenu (+1179) z jejího vizionářského díla "Scivias" ukazuje hluboké zakořenění sv. Hildegardy v Božím slově a v církevní tradici, stejně jako schopnost zohlednit i praktický rozměr manželství. Její text tak může i současnému člověku napomoci v chápání toho, co je manželství a proč, jaké je jeho zacílení a jakým způsobem se k tomuto zacílení ubírat. A dalo by se s jistou nadsázkou říci, že v tomto krátkém úryvku je v kostce shrnuta Hildegardina teologie manželství, stejně jako teologie manželství Církve, neboť Hildegarda byla věrnou dcerou Církve Ježíše Krista a právě proto nakonec i svatou.
Přečteno 317xcelý článek
Teologie sv. Efréma Syrského (+373) nemůže být jiná než "plamenná". Proto i Efrémův hymnus o eucharistii je hymnem o Hořícím keři, planoucím Ohněm Ducha, kterého přijímají a kterým planou ti, kdo přistupují k této svátosti, k tomuto mysteriu Božího života, skrytého v "chlebu a vínu", a sytí se jím k životu věčnému, k životu v Ohni.
Přečteno 342xcelý článek
Blahoslavený vlámský mystik Jan van Ruysbroeck (+1381) ve svých dílech opěvuje tajemství Eucharistie, skutečného těla a skutečné krve Ježíše Krista, jímž nás Kristus "zcela noří do sebe a zároveň se nám zcela odevzdává".
Přečteno 302xcelý článek
Tvrzení "naším otcem byl ďábel" se zdá být velmi provokativní a vyhraněné. Nevymyká se však nijak biblickému, evangelnímu sdělení, které činí rozdíl mezi těmi, kteří podléhají svodům a působení ďábla a konají tak "skutky ďáblovy", a těmi, kteří se od zlého odvrátili osobním obrácením se k Bohu a ke konání "skutků Božích". Právě tuto skutečnost v kontextu udělení milosti svátosti křtu zvýrazňuje ve svém kázání proslulý starověký biskup sv. Caesarius z Arles (+542).
Přečteno 392xcelý článek
Eucharistie je darem Boží Trojice duši, aby duši přivedla k Boží Trojici a sjednotila ji s Ní, píše svatá italská mystička Anděla z Foligna (+1309) ve svém traktátu o eucharistii.
Přečteno 405xcelý článek
Teologické zamyšlení o trojičním charakteru eucharistie, totiž že není osamoceným dílem pouze Božího Syna, Ježíše Krista, ale celé Trojice, tj. výrazem nejhlubšího středu či "ohniska" Nejsvětější Trojice.
Přečteno 504xcelý článek
Jako Kristus má život z Otce, tak my máme život z Krista. A Kristus se nám dává jak skrze své slovo, "slovo Pravdy", tak skrze své tělo, jež vstalo z mrtvých a které se zpřítomňuje na oltářích Církve. V obou "způsobách" je přítomný Kristus - "Logos shůry", jak píše křesťanský gnostik a teolog Klement Alexandrijský (+211/216).
Přečteno 524xcelý článek
Bl. Dorota z Montau (+1394) není, vyjma německojazyčných a v poslední době i v polské oblasti, zatím tak široce známou mystičkou. Koneckonců blahořečena byla teprve v roce 1976. Přesto tato pruská stigmatička byla již za svého života významnou duchovní autoritou, spjatou zejména - ač sama františkánská terciářka - s řádem německých rytířů, ze kterého pocházel i její zpovědník Johannes Marienwerder (+1417), působící nějaký čas také na pražské univerzitě. Právě on sepsal v několika knihách jak její biografii, tak i její duchovní zážitky a výroky. Z nich pochází i následující úryvek, týkající se horoucího bažení blahoslavené po svátostném Kristu.
Přečteno 708xcelý článek
Některé z příběhů a zážitků bl. Alžběty Canori Mora (+1825), manželky, matky, mystičky, trinitářské terciářky, se dnešnímu člověku mohou zdát neuvěřitelnými. Ale tak už to bývá, že příběhy těch, kteří zcela uvěřili Božímu slovu, neboli svatých, se malověrným mohou zdát neuvěřitelnými, až fantaskními. Avšak blaze duši, která uvěřila v přísliby Pána a ty se v jejím životě staly skutečností...
Přečteno 796xcelý článek
Poměrně nedávno zesnulý francouzský teolog René Laurentin (+2017) je sice znám především svým mariologickým zájmem, mimo něj se však věnoval i dalším okruhům. Jedním z nich bylo též tajemství svátosti eucharistie, kterému věnoval např. knihu "Ježíš reálně přítomný", z níž pochází i následující krátký úryvek o tom, co je podstatou této svátosti.
Přečteno 655xcelý článek
Rýnští mystici nebyli jen mystiky subtilní spekulace, ale také vroucího niterného přilnutí ke Kristu, a to Kristu eucharistickému, jak ukazuje úryvek z kázání jednoho z nich, Jana Taulera (+1361), který jasně vyznává, že Kristu "bylo málo být pouze naším bratrem", když se jako Bůh stal člověkem, On "se chtěl stát naším pokrmem".
Přečteno 688xcelý článek
Kristus "v předvečer svého utrpení" způsobem nekrvavým ustanovil to, co způsobem krvavým uskutečnil v den následující: výkupnou a na věky trvalou oběť za celé lidstvo a celé stvoření. Tu jednou uskutečnil na Kříži a tu pokaždé zpřítomňuje při každé mši v eucharistickém chlebu a vínu, jak znovu připomíná známý františkánský teolog a exercitátor Jan Evangelista Urban (+1991).
Přečteno 735xcelý článek
Tertuliánův (+220) spis "O věnci" (De corona) pochází sice již z jeho závěrečného, montanistického období, avšak i přesto jsou v něm dosvědčeny společné, tj. katolické tradice, např. slavení eucharistie před východem sluncem, chápání eucharistie jako oběti přinášené i za zesnulé nebo přežehnávání se znamením kříže při každodenních činnostech.
Přečteno 779xcelý článek
Byla Kristova volba vyvolit si za apoštoly pouze muže jen dobovým konstruktem, nebo k tomu měl Kristus hlubší důvody, jimiž nám chtěl - podobně jako jakýmkoliv svým slovem nebo gestem - coby vtělený a zjevující se Bůh říci něco podstatného? K tomu se vyslovuje ve své encyklice věnované důstojnosti ženy svatý papež Jan Pavel II. (+2005), ze které přinášíme k tomuto tématu stěžejní úryvek.
Přečteno 833xcelý článek
"Spasitel se nechal pokřtít, aby veškerou vodu posvětil pro ty, kdo budou znovuzrozeni," píše jak o povaze Křtu Páně, tak o povaze křtu svátostného svědek apoštolské tradice a starokřesťanský teolog Klement Alexandrijský (+ cca 215).
Přečteno 1528xcelý článek
Manželství není svazkem pouze za účelem plození a výchovy potomků, ale také za účelem lásky: lásky Kristovy i lásky lidské, tedy lásky boholidské, ze které manželství nejen čerpá veškerou svoji sílu a krásu, ale na ni i odkazuje i je k jejímu obrazu proměňováno a stává se v něm tato láska tělem. Manželství je totiž obrazem lásky Krista a Církve, Stvořitele a stvoření. A jedno odkazuje na druhé: vztah Krista a Církve odkazuje na manželství a manželství odkazuje na vztah Krista a Církve, čehož se dotýká i Petr Lombardský (+1160), když ve svých slavných "Sentencích" pojednává svátost manželství, která je svátostí lásky, plodné lásky, eschatologicky plodné lásky. Daný úryvek předkládáme v latinsko-českém znění.
Přečteno 874xcelý článek
Sv. Ambrož Milánský (+397) za podpory biblických svědectví o mimořádných zázracích působených Boží milostí, která měnila povahu daných věcí, obhajuje "přepodstatnění" chleba a vína v Tělo a Krev Krista v eucharistii, působené slovy Kristovými, která mají stejnou moc jako slovo stvořitelské. Před posvěcením se jedná o chléb a víno, po slovech proměnění pak o skutečné Tělo a Krev Krista, narozené z Panny, ukřižované, pohřbené a vzkříšené, ovšem pod způsobami chleba a vína.
Přečteno 851xcelý článek
4. 2. 2023 - Přidána nová hesla v sekci "Křesťanské pojmy":
Stvoření - Stvořitel - Nestvořenost, nestvořený - Ex nihilo - Svět - Baptiserium - Novaciáni - Nejsvětější svatyně - Slavnost Ježíše Krista Krále - Velekněz - Katolická akce - Exercicie - Agere contra - Sláva - Sláva Boží - Glosolálie, glossolalie - Nečistý duch, nečistí duchové - Lucifer.