Nacházíte se na: Theofil > Křesťanské pojmy > Ornát

Ornát

liturgie

Ornát

(z lat. ornatus - "vystrojený", "vyzdobený", "ozdobený", "ozdoba") 

- liturgické roucho příslušné liturgické barvy, které nosí kněz při mši svaté přes albu. Vznikl ze světského svrchního šatu, který nosívali staří Řekové a Římané a který původně býval zvonovitého tvaru a bohatě široký s otvorem pro hlavu jako „domeček" (casa, casula). Na obou stranách býval vyzdvižen a shrnut přes ramena a paže, jako je tomu ještě dnes v řecko-byzantském obřadu. V latinském obřadu bylo z praktických důvodů vystřihováno stále více a více místa pro paže. Tak vznikl ornát gotického tvaru, který byl ještě poměrně široký a bohatý na záhyby a který také ještě splýval z ramenou na paže. Později vznikla barokní forma. Ornát tehdy visel jen vpředu a vzadu jako nějaký škapulíř. Zdobení ornátů obrazy, výšivkami atp. bylo vždycky záležitostí církevního umění. Vzadu to býval nejčastěji kříž, někdy i z obou stran, někdy jen široký pás a bohatá stylizace květů.

 

ornaty-1.jpg

 

ornat-001.jpg

   

(Převzato z Jan Merell, Malý bohovědný slovník, Česká katolická charita, Praha 1963. Upraveno redakcí Revue Theofil.) 

 

Jaroslav Kouřil, 21.8. 2009

Přečteno 717x

další křesťanské pojmy