Škapulíř

Škapulíř

(z lat. scapulare - "zástěra")

- část řeholního roucha. Benediktini i jiní řeholníci nosili přes hábit vepředu i vzadu široký pruh sukna sahající od ramenou až ke kotníkům, aby při práci roucho nepošpinili. Když pak vznikl zvyk přičleňovat k různým řádům i věřící žijící ve světě (třetí řády, bratrstva) a tím jim dát podíl na výsadách a odpustcích udělených danému řádu, nosili tito věřící pod šatem roucho svého řádu, ale zkrácené, nepatrnou část škapulíře, který za tím účelem postupně mnohdy získal i pouze symbolickou podobu malé zdobené tkaniny nebo zástupně podobu medailky (viz i níže).

Škapulíř se světí a je proto svátostinou, která na přímluvu Církve zjednává zvláštní Boží ochranu a chrání před vlivem zlého ducha. Svatý Pius X. dovolil, aby se místo soukenného škapulíře nosila škapulířová medailka, na které je na jedné straně obraz Božského Srdce Páně a na druhé straně jakýkoliv obraz Panny Marie.

(Převzato z Jan Merell, Malý bohovědný slovník, Česká katolická charita, Praha 1963. Redakčně mírně upraveno.)