Generální vikář

Generální vikář

- zástupce biskupa v duchovních i časných záležitostech na celém diecézním území, a to s mocí řádnou. Z moci generálního vikáře jsou vyňaty ty věci, které náleží výhradně biskupovi z vyššího zmocnění, dále ty záležitosti, které jsou vyhrazeny biskupovi právem, k nimž generální vikář potřebuje zvláštní pověření, a konečně ony záležitosti, které si biskup vyhradil. Trvání v úřadu závisí na vůli biskupa.

Moc generálního vikáře končí:

1. zřeknutím se úřadu, jestliže to biskup přijal,
2. odvoláním z úřadu biskupem a
3. uprázdněním biskupského stolce.

Moc generálního vikáře nepomíjí:

1. byl-li biskup zajat,
2. vypovězen,
3. stal-li se biskup neschopným úřadu.

Výsady a odznaky generálního vikáře jsou tytéž jako apoštolských titulárních protonotářů.

(Převzato z Jan Merell, Malý bohovědný slovník, Česká katolická charita, Praha 1963. Redakčně mírně upraveno.)