Nacházíte se na: Theofil > Křesťanské pojmy > Charisma, charizma; charismata, charizmata

Charisma, charizma; charismata, charizmata

duchovní život, věrouka

Charisma, charizma; charismata, charizmata

(z řec. χαρισμα [charisma] - "dar", "něco někomu daného", "dar milosti")

 

Charismata se v teologii nazývají ty milosti, jež jsou určeny hlavně k posvěcení druhých. Jsou to dary zcela závislé na svobodné Boží činnosti (1Kor 12,1). Zvláště v životě prvních křesťanských obcí (Jeruzalém, Efez, Korint) se ukazovalo nejrozmani­tějším způsobem působení Ducha Svatého (např. glossolalie - dar mluvení jazyky, dar prorokování, mimořádný dar víry, proni­kání nitra druhých a odhalování stavu jejich duše, dar uzdravování aj.). Tyto účinky Ducha mimořádně posilovaly ná­boženský život prvních křesťanských obcí. Přesvědčovaly nevě­řící a věřícím dávaly jistotu. Z toho, že některá charismata se ukazují již při Letnicích a o jiných se dozvídáme ze života apoštolů, můžeme soudit, že apoštolové obdrželi v první řadě mnoho z charismat, ne-li všechna.

O obnovu používání charismat v křesťanském životě usiluje tzv. charismatická obnova jak v katolické církvi, tak i v mnoha nekatolických křesťanských společenstvích.

 

(Převzato z Jan Merell, Malý bohovědný slovník, Česká katolická charita, Praha 1963. Redakčně upraveno a doplněno.)

 

Jan Merell, 11.4. 2009

Přečteno 639x

další křesťanské pojmy