Nacházíte se na: Theofil > Křesťanské pojmy > Inkvizice, inkvisice

Inkvizice, inkvisice

církevní dějiny, věrouka

Inkvizice, inkvisice

(z lat. inquisitio - „pátrání", „zkoumání")

znamená pronásledování hereze dosazeným soudním tribunálem. Proti heretikům se používalo zprvu jen duchovních nápravných prostředků. Starokřesťanské autority (Origines, Cyprián, Lactantius) byly proti aplikaci fyzických trestů. Sv. Augustin je zprvu proti užívání trestů. Sv. Jan Zlatoústý (Chrysostom) prohlásil popravu heretika za „neodpustitelný zločin". Pro středověkého člověka znamenala hereze rozdělení, roztrhání „nesešité Kristovy suknice". Byla mu totožná s atentátem na hlavu státu, na celé středověké společenské zřízení, na nejvyšší dobro současného člověka, na víru, za niž zemřel Kristus. Tvrdost trestu lze odvodit z hrubého právního dobového nazírání a zneužívání pozemského života vůbec.

 

(Převzato z Jan Merell, Malý bohovědný slovník, Česká katolická charita, Praha 1963. Redakčně mírně upraveno.) 

 

Václav Bartůněk, 25.10. 2009

Přečteno 175x

další křesťanské pojmy