titul, christologie, židovství
(z řec. Χριστος [Christos] - „Pomazaný", „Kristus", „Mesiáš")
Kristus, řecky Christos, odpovídá hebrejskému [מָשִׁיחַ] mášíach - „Pomazaný".
Ve Starém zákoně to byl nejdříve přívlastek Bohem vyvolených králů (Saul, David, Šalomoun aj.), pak očekávaného, Bohem zaslíbeného pravého Krále, Mesiáše (Dan 9,25n.; Ž 2,2 aj.). Za tohoto Mesiáše se prohlásil Ježíš (Lk 4,17-21). Když Šimon Petr u Cesareje Filipovy (Mt 16,13n.) ve svém vyznání označil Pána Ježíše jako Mesiáše, tj. Krista, neodmítl Ježíš toto vyznání, ale Šimona blahoslavil a přislíbil mu primát (prvenství). Také před veleknězem se přiznal ke své mesiášské hodnosti (Mt 14,62). Důkazem oprávněnosti Ježíšova mesiášského nároku je jeho vzkříšení.
[Převzato z Jan Merell: Malý bohovědný slovník, Česká katolická charita, Praha 1963; upraveno redakcí Revue Theofil.]
Richard Špaček: O královském úřadě Kristově
Origenes: Ježíšovo narození dokazuje také jeskyně v Betlémě
Irenej z Lyonu: Kristus je králem všech lidí
Jan Merell, 29.1. 2017
Přečteno 1754x
4. 2. 2023 - Přidána nová hesla v sekci "Křesťanské pojmy":
Stvoření - Stvořitel - Nestvořenost, nestvořený - Ex nihilo - Svět - Baptiserium - Novaciáni - Nejsvětější svatyně - Slavnost Ježíše Krista Krále - Velekněz - Katolická akce - Exercicie - Agere contra - Sláva - Sláva Boží - Glosolálie, glossolalie - Nečistý duch, nečistí duchové - Lucifer.