Nacházíte se na: Theofil > Křesťanské pojmy > Ježíš Kristus

Ježíš Kristus

Bůh, vtělení, christologie

Ježíš Kristus

 

Ježíš Kristus je vtělený Syn Boží a Vykupitel lidstva.

 

Jméno

Jméno „Ješua" je zkrácené „Jehošua" a doslovně znamená „Jahve pomáhá" nebo „Jahve pomoz", přesněji vyjádřeno: Ježíš je Vykupitel od hříchu, Mesiáš. Pořečtěná forma je pak „Jesus" (Ιησους [Iésús]). Ke jménu Ježíš se již v apoštolských listech pravidelně připojuje úřední název Mesiáš neboli Christos, což znamená „Pomazaný Páně". V češtině pak zní celý název Vykupitele: Ježíš Kristus.

 

Život a učení

jezis-kristus-001-men-upr-2.jpgJežíš Kristus je historická osoba. Pro jeho dějinnost svědčí římský historik Suetonius (Vita Claudii 25,3), Tacitus v Annales 15,44 vypráví o pronásledování křesťanů, jejichž zakladatelem je Kristus, který byl za panování císaře Tiberia popraven prokurátorem Pontiem Pilátem. Dále Plinius Mladší se ve svém listu č. 99 císaři Trajánovi zmiňuje, že křesťané se scházívají před východem slunce a Kristu jako Bohu prozpěvují písně. Podrobněji líčí život, činnost i tragický konec Ježíše Krista židovský historik Josef Flavius ve svých Starožitnostech židovských (Antiqu. 18,3,3). Nejpodrobněji ovšem život a činnost Spasitele vykreslují prameny křesťanské, hlavně evangelia a apoštolské listy.

Synoptická evangelia sv. Matouše, sv. Marka a sv. Lukáše líčí život Ježíše Krista velmi podrobně a pneumatické (tj. „duchovní" - pozn. RTh) evangelium sv. Jana synoptiky doplňuje. Vtělení Ježíše je zázračnou skutečností. Panna Maria počala z Ducha Svatého. Pán Ježíš se narodil v Betlémě, městě Davidově, kam se sv. Josef se svou snoubenkou Marií Pannou musel dostavit ke sčítání, nařízenému císařem Augustem. Osmého dne bylo dítě obřezáno a 40. dne obětováno v chrámu v Jeruzalémě. Svatá rodina prchá do Egypta před nástrahami krále Heroda a teprve po smrti krutovládce (r. 4. př. Kristem) se vrací zpět do Nazareta. Tam vede Pán Ježíš skrytý život. Dozvídáme se pouze o dvanáctiletém Ježíši v jeruzalémském chrámu.

Ve 30 letech vystupuje veřejně, 40 dnů se postí na poušti, když se předtím dal pokřtít v Jordáně předchůdcem Mesiáše, sv. Janem Křtitelem. Na přímluvu své matky činí první zázrak v Káni Galilejské tím, že proměnil vodu ve víno. Odtud spěchá do Jeruzaléma, kde s nadlidskou autoritou vyhošťuje z chrámu kupce. Koná zázraky na přírodě (kosmologické), uzdravuje nemocné všeho druhu, ba i křísí mrtvé (zázraky antropologické) a vymítá démony z posedlých (démoniaků). Tím si získává mnoho věřících, z nichž si vyvoluje 70 učedníků a z těch sbor 12 apoštolů. Káže evangelium neboli „radostnou zvěst" o vykoupení lidstva a příchodu Božího království. Důležitá jsou zejména jeho kázání na hoře a jezerní kázání. Svou činností si však vyvolal nepřátelství u zákoníků, farizejů a židovských kněží. Velerada po vzkříšení Lazara v Betánii Pánem Ježíšem se jej rozhoduje odstranit. Na Květnou neděli vstupuje slavnostně do Jeruzaléma, avšak již ve velikonoční čtvrtek v noci je zatčen díky zradě svým apoštolem Jidášem na Olivové hoře. Před tím se při Poslední večeři rozloučil s apoštoly a po Velekněžské modlitbě ustanovil Eucharistii neboli Nejsvětější Svátost oltářní. Časně ráno na Velký pátek je veleradou pod předsednictvím velekněze Kaifáše odsouzen na smrt, protože se prohlásil za Syna Boha živého. Byl slavnostně prohlášen za rouhače. Pontius Pilát, římský prokurátor, po krátkém zdráhání potvrzuje rozsudek velerady a odsuzuje Ježíše Krista na smrt na kříži. Ježíš je ukřižován na návrší Kalvárii neboli Golgotě, kde umírá v pátek ve 3 hodiny odpoledne. Před večerem je pohřben do hrobky Josefa z Arimatie. Avšak třetího dne v neděli před úsvitem vstal z mrtvých. V neděli ráno nalézají zbožné ženy, stejně jako sv. Petr a sv. Jan, které zavolala sv. Marie Magdalena, hrob prázdný. ukrizovani-009-vyr-men-1.jpgZmrtvýchvstalý Ježíš Kristus se po 40 dní zjevuje svým vyvoleným (christofanie): sv. Marii Magdaleně, dvěma učedníkům jdoucím do Emauz, Petrovi a apoštolům, po osmi dnech též sv. Tomášovi, který při prvním zjevení nebyl přítomen. Pak v Galileji sv. Petrovi, Tomášovi, Natanaelovi a synům Zebedeovým u Genezaretského jezera, později více než 500 učedníkům, též Jakubovi Mladšímu a opět apoštolům na nejmenované hoře, a nakonec všem apoštolům v Jeruzalémě. Čtyřicátého dne před zraky svých apoštolů vystupuje z Olivetské hory na nebesa.

Posláním veřejného působení Ježíše Krista byla kazatelská činnost. Proto byl zván Rabbi (tj. hebr. „Mistře", „Učiteli" - pozn. RTh.), prorok, jenž přišel naplnit a vysvětlit Starý zákon a místo zákona služebnosti zavést Zákon nový, zákon lásky. Ježíš chce pozitivně založit mezi lidmi království Boží, tj. uskutečnit na zemi vládu Boha. Do Božího království jsou voláni všichni lidé. Je k tomu nutná vnitřní dispozice, jež spočívá ve víře v Kristovo zjevení. Přijetí Ježíšových pravd vede k dokonalému plnění vůle nebeského Otce. Spasitel rovněž výslovně zdůrazňuje lásku k bližnímu. Velkolepý program křesťanského života rozvádí Spasitel ve svém Horském kázání, hlavně v osmeru blahoslavenství. Ježíš se prohlašuje za Mesiáše, pravého Syna Božího, který přišel na svět smířit lidstvo s Bohem. A pro toto vyznání, že je Synem Boha živého, byl též odsouzen Veleradou na smrt. Jeho vyznání hodnotí Kaifáš jako blasfémii - rouhání. Na památku své krvavé oběti na Golgotském kříži ustanovuje nekrvavou oběť Nového zákona - Eucharistii. Před svým nanebevstoupením předává apoštolskému sboru trojí službu: kněžskou, učitelskou a pastýřskou, aby Spasitelovo dílo v lidstvu bylo zprostředkováváno až do konce světa, kdy dojde k jeho druhému příchodu, aby posledním soudem soudil celé lidstvo.

Ježíš Kristus, historická osobnost, je vtělený Syn Boží, vtělená druhá Božská Osoba Trojice. Jinými slovy vyjádřeno: Ježíš Kristus je Bohočlověk.

 

[Převzato z Jan Merell: Malý bohovědný slovník, Česká katolická charita, Praha 1963; upraveno redakcí Revue Theofil.]

 

Související články:

Ježíš Kristus 
Ambrož Milánský: Znalost Krista 
Radomír Malý: Historicita Ježíše Krista
Ambrož Milánský: Kristus nade všechno
Richard Špaček: O zmrtvýchvstání Krista
Richard Špaček: O bohopoctě vtěleného Krista
Richard Špaček: O sestoupení Krista do předpeklí
Tomáš Akvinský: Ježíš Kristus - cesta k pravému životu
Richard Špaček: O nanebevstoupení Krista a o jeho moci a slávě v nebi
Lev Veliký: Kristův Kříž - zdroj veškerého požehnání a příčina všech milostí
Michal Dvořáček: Spasitelovo sestoupení do pekel (a naše spása)
Richard Špaček: O druhém příchodu Krista a jeho znameních 
Efrém Syrský: Kristův kříž, záchrana lidského pokolení
Cyril Jeruzalémský: O dvojím příchodu Ježíše Krista
Epifanius ze Salaminy: Sestoupení Pána do pekel
Tomáš Akvinský: Proč Kristus vstal z mrtvých? 
Tomáš Akvinský: Proč Kristus zemřel na kříži?
Anastasius Sinajský:  řeči na Proměnění Páně
Bernard z Clairvaux: Přijde k nám Boží slovo
Brigita Švédská: O Kristově křtu v Jordánu
Charles-Vincent Héris: Tajemství Vtělení 
Řehoř Naziánský: Kristus je pokřtěn
Efrém Syrský: Bděte: znovu přijde!
Eucharistie - dar ukřižované Lásky
Maxim Vyznavač: Bůh na sebe vzal naši přirozenost
Cyril Alexandrijský: Ježíš Kristus dal své tělo za život všech lidí
Tajemství Kristova probodeného boku a Srdce ve středověké benediktinské tradici
Hilarius z Poitiers: Jako Syn žije z Otce, tak my žijeme ze Syna skrze jeho tělo
Augustin: Nikdo nevstoupil do nebe kromě toho, který sestoupil z nebe
Lukáš Drexler: Ježíšovy výroky "Já jsem" v Evangeliu podle Jana
Augustin: Co znamená, že Kristus sedí na pravici Boží
Irenej z Lyonu: Zjevení Syna se rovná poznání Otce
Irenej z Lyonu: Až přijde Kristus, uvidí lidé Boha
Augustin: Jan je hlas, Kristus je Slovo
Kristus, původce vzkříšení a života
Kříž je slávou i povýšením Krista  
Jan Zlatoústý: Moc Kristovy krve 
Olivier Clément: Ježíšovo lidství
Maxim Turínský: Kristus je den 
Hippolyt Římský: O Křtu Páně
Augustin: Ty jsi Kristus

 

Josef Kubalík, 3.2. 2017

Přečteno 106x

další křesťanské pojmy