sv. Hippolyt Římský, 8.8. 2023
I sv. Hippolyt Římský (+235), tak jako mnoho dalších církevních otců, zdůrazňuje, že aby člověk mohl být spasen, je třeba vidět Boha, a aby bylo možné spatřit Boha, neviditelný Bůh se stal viditelným, když se stal člověkem a spolu s tělem z Panny Marie na sebe přijal veškerý úděl tohoto lidského těla vč. jeho útrap i smrti, aby pak toto tělo obdařil silou svého vzkříšení, na kterém nakonec dává nesmrtelný podíl všem, kteří v něho věří, čímž z nich činí "bohy".
Naše víra
nezáleží v lichých slovech, ani se nenecháme unášet náhlými hnutími srdce, ani
si nenecháme lahodit lichotivými řečmi. Ale neodpíráme víru slovům vyřčeným s
božskou mocí.
A tato slova přikazoval Bůh Slovu, Slovo pak je promlouvalo (srov. J 8,26) a jimi odvracelo člověka od neposlušnosti. Nezotročovalo násilným nucením, nýbrž volalo a radilo ve svobodě a dobrovolnosti.
Toto Slovo poslal na konci časů Otec (srov. Gal 4,4). Nechtěl už, aby mluvilo ústy proroka (srov. Žid 1,1-2) nebo aby se muselo vyrozumívat z nejasných výpovědí. Ale nařídil, aby se ukázalo přímo a napohled, tak aby svět byl jeho spatřením zachráněn (srov. J 6,40).
O tomto Slově jsme poznali, že vzalo na sebe tělo z Panny a že neslo starého člověka v nové podobě. Víme o něm, že se stal člověkem z naší hmoty. Jestli totiž nebyl z ní, nadarmo přikazuje, abychom ho napodobovali jako Učitele. Jestli měl snad onen člověk jinou podstatu, proč poroučí podobné věci mně, od narození slabému, a jak může být v takovém případě dobrý a spravedlivý?
Aby však nebyl pokládán za jiného, než jsme my, vzal na sebe i práci, chtěl i hladovět, neodmítal ani žízeň, dopřával si odpočinek spánku, nevzpíral se utrpení, podrobil se smrti a zjevil své vzkříšení. Jako prvotiny obětoval v tom všem své vlastní lidství, abys ty v utrpení nemalomyslněl, ale když o sobě prohlašuješ, že jsi člověk, abys i ty očekával to, co Bůh prokázal tomuto.
Když se poučíš, že je to pravý Bůh, budeš mít spolu s duší nesmrtelné a neporušené tělo a získáš Nebeské Království, ty, který jsi dlel na zemi a poznal jsi Nebeského Krále. Budeš druhem Božím a spoludědicem Kristovým (srov. Řím 8,17), nebudeš podléhat žádostem nebo vášním nebo nemocem, protože ses stal Bohem[1].
Neboť všechno zlé, co jsi snášel jakožto člověk, dával ti Bůh proto, že jsi člověk, Ale všechno, co napodobuje Boha, slíbil Bůh, že udělí, až budeš zbožštěn a staneš se nesmrtelným. Ovšem, „poznej sebe sama"[2] tím, že poznáš Boha, který tě stvořil. Neboť tomu, kdo byl od něho povolán, se dostalo také toho, že poznává a je poznáván (srov. Gal 4,9).
Nebuďte proto mezi sebou hašteřiví ani se nezdráhejte ustoupit. Vždyť „Kristus je Bůh, který je nade všecko" (srov. Řím 9,5). Rozhodl sejmout z lidí hřích, obnovil starého člověka, protože ho na počátku nazval svým obrazem (srov. Gen 1,26), a prostřednictvím jeho podoby ukázal svou lásku k tobě. Jakmile uposlechneš jeho vážných příkazů a budeš dobrým následovníkem Dobrého, budeš mu podobný a dojdeš od něho cti. Bůh přece není žebrák. I tebe udělal bohem ke své slávě.
[Hippolyt Římský: O vyvrácení všech herezí, X, 33-34; in: PG XVI, sl. 3452-3453. Český překlad převzat ze samizdatového vydání Denní modlitby církve a s ohledem na řecký text a latinský překlad upraven a doplněn redakcí Revue Theofil.]
Mučednictví
Dvojí příchod Krista
Józef Naumowicz: Namáhat se ku porodu Krista
Philosophumena (úryvek)
O Křtu Páně
Mysteriologický a eklesiologický charakter zbožštění jako předpoklad spásy v Církvi 1/2
Hilarius z Poitiers: Jako Syn žije z Otce, tak my žijeme ze Syna skrze jeho tělo
Irenej z Lyonu: Slávou Boží je živý člověk, životem člověka je patření na Boha
Archimandrita Georgios: Theosis (zbožštění) jako smysl života člověka 1/2
Hilarius z Poitiers: Vtělení Boha Slova je zárukou naší nesmrtelnosti
Michal Dvořáček: Biblická interpretace učení o theosi (zbožštění)
Origenes: Jak je možné poznat Boha a obdržet od něho spásu?
Pavel Evdokimov: Vtělení Boha je dovršením stvoření člověka
Wacław Hryniewicz: Pravoslavná teologie o zbožštění člověka
"Toto je můj Syn, můj jediný Zákon - Ten poslouchejte"
Louis Bouyer: Konečným cílem Vtělení je Kristus celý
Řehoř Veliký: Ten, který je věčný, se ukázal v čase
Jan Eudes: Kristovo tajemství v nás a v Církvi
Proč se Bůh vtělil
[1] Sv. Hippolyt zde nemíní, že by se člověk stal Bohem změnou své podstaty z podstaty lidské v podstatu Boží, ale díky účasti stvořeného člověka na nestvořené přirozenosti Boží, jak o tom psal již apoštol Petr (srov. 2Pt 1,4), tedy ve smyslu „připodobněný Bohu Boží milostí". Později se pro tuto skutečnost vžil výraz „zbožštění" neboli „deifikace". Pozn. red. RTh.
[2] „Poznej sebe sama" (řec. Γνωθι σεαυτον [gnóthi seauton]) - slavný náboženský výrok starověkého Řecka, nacházející se na stěně pohanského chrámu zasvěceného Apollónovi a citovaný i v dílech filosofa Platóna. Pozn. red. RTh.
4. 2. 2023 - Přidána nová hesla v sekci "Křesťanské pojmy":
Stvoření - Stvořitel - Nestvořenost, nestvořený - Ex nihilo - Svět - Baptiserium - Novaciáni - Nejsvětější svatyně - Slavnost Ježíše Krista Krále - Velekněz - Katolická akce - Exercicie - Agere contra - Sláva - Sláva Boží - Glosolálie, glossolalie - Nečistý duch, nečistí duchové - Lucifer.