Nacházíte se na: Theofil > Revue Theofil > Archiv zamyšlení

Archiv zamyšlení

"Co se týče extáze a vytržení, prosme Boha o milost, aby nás vytrhl z pout nezřízené lásky k nám samým a ke tvorům a přitáhl nás zcela k sobě."

sv. Alfons Maria Liguori, Modlitba, III, 2

"Čím je žena světější, tím více je ženou."

Léon Bloy

"Modlitba člověka disponuje k přijetí Božích obdarování. A Bůh chce být prošen právě proto, aby uštědřoval dary."

sv. Bonaventura, Breviloquium, V, 10, 2

"Duše, utíkejte se k nejsvětější Krvi vašeho Stvořitele, který vás vykoupil a spasil!"

sv. Veronika Giuliani

"Otec všech věcí je neviditelný a nepřístupný, proto je třeba, aby ti, kteří se chtějí přiblížit k Otci, měli k Otci přístup skrze Syna."

sv. Irenej z Lyonu, Důkaz apoštolského zvěstování, 48

"Svátostné manželství nejen ukazuje, ale rovněž i uskutečňuje lásku Krista k Církvi."

Edward Ozorowski, Słownik małżeństwa i rodziny

"V tom je naše blaženost: milovat a požívat Boha."

bl. Jan van Ruysbroeck, Sedm stupňů duchovní lásky, XIV

"Darujte se Ježíši, abyste vstoupili do nezměrnosti jeho velkého Srdce, které obsahuje Srdce jeho svaté Matky a všech svatých a abyste se ztratili v této propasti lásky, milosrdenství, pokory, čistoty, trpělivosti, podrobenosti a svatosti."

sv. Jan Eudes, Coeur admirable, III, 2

"V eucharistii se sjednocujeme s Bohem a jsme v Něho přetvořeni. Velká a podivuhodná to věc - zbožštění člověka!"

sv. Karel Boromejský, Omelie sull'Eucaristia, V

"Člověk je stvořen Otcem v jeho lásce. Lidská tvář dokonalé Boží lásky je Kristus a je to On, v němž je člověk stvořen. Stvořený člověk je jeho obrazem. Znamená to, že skrze Syna je člověk obrazem Boží Trojice. Být 'obrazem' Boha znamená skutečnou účast na Něm, ale zároveň i fakt, že člověk není Bůh, ale že je v Synovi radikálně nasměrován k Boží Trojici jako ke svému Vzoru."

Marko Ivan Rupnik, Vybrané otázky z antropologie. Člověk a vzkříšení

"Duch Svatý je vzájemná láska Otce a Syna mezi sebou a radost této lásky."

Sergej Bulgakov, Beránek Boží, 1. kap., 2

"Hlava Církve je Kristus, Církev je Kristovo tělo. Naše hlava vstala a vstoupila do nebe - kde je hlava, tam jsou i údy."

sv. Augustin, Kázání katechumenům o Vyznání víry, IX, 17

"Všechny milosti, které Milostiplná dostala, jí byly dány s ohledem na vše převyšující důstojenství být tělesnou Matkou věčného Slova."

Hugo Rahner, Maria & Církev

"Chceš-li růst v lásce, jedinou správnou cestou je modlit se, aby v lásce rostli tvoji bližní."

Bůh sv. Kateřině Sienské

"Manželství a Církev jsou velkým tajemstvím, v němž se to, co je Božské, odhaluje a uskutečňuje skrze to, co je lidské."

Edward Ozorowski, Słownik małżeństwa i rodziny

"Tak jako na jaře vidíme, jak se vše ukazuje nové, tak se to stane při vzkříšení mrtvých. Na jaře se všechno stvoření na zemi obnovuje; a tak bude toto vše obnoveno ve vzkříšení. Na jaře každé stéblo a každá rostlina vyrůstá z klínu země. Totéž se stane v poslední den: mrtví vyjdou ze svých hrobů ... V zimě se všechny rostliny a stromy zdají uschlé, ale na jaře, hle, vše vidíme pučet a nabývat životodárnou mízou. Tak i mrtví se těm, co vzkříšení nechápou, zdají být ztraceni. Svlečené stromy i rostliny se pokrývají listy a květy ..., v momentu vzkříšení nastane totéž pro mrtvé ..., těla budou proměněna; stanou se průzračnými a krásnými, hodnými kontemplace."

sv. Tichon Zadonský, Duchovní poklad

"Opravdu vstal z mrtvých. Vzkřísil jej Otec. A jeho Otec v Ježíši Kristu podobně vzkřísí nás, kteří jsme v něho uvěřili a bez něhož nemáme pravého života."

sv. Ignác Antiochijský, List Tralleským, IX, 2

"Boží přátelství je 'apofatický protimluv' propasti a kříže ... Nedosažitelný Bůh, 'více než Bůh', překračuje svou vlastní transcendenci, aby se ukázal jako náš přítel, dává svůj život za ty, které miluje a které se vydává hledat na dno podsvětí."

Olivier Clément, Jiné slunce

"'Plná milosti' znamená, že pro svoji plnost v ní nebylo místo pro hřích: 'neposkvrněná' proto, že je plná Ducha svatého. Neobdivujeme na ní nepřítomnost hříchu, nýbrž plnost milosti..., plnost, z níž se mohl narodit Spasitel, plnost, z níž čerpáme při modlitbě, když se dovoláváme přímluvy Matky Boží, plnost, která ji činí vždy plodnou, 'těhotnou', tak jak ji vyobrazují některé východní ikony."

Michelina Tenace, Vybrané kapitoly z antropologie

"'Otcovská' láska Josefova s jistotou měla vliv na 'synovskou' lásku Ježíšovu a naopak - 'synovská' láska Ježíšova zcela jistě měla vliv na 'otcovskou' lásku Josefovu. Jak tedy změřit hloubku tohoto ve svém druhu jediného pouta? Duše nejcitlivější k působení Boží lásky právem vidí v Josefovi zářivý příklad vnitřního života."

sv. Jan Pavel II., Redemptoris Custos (Ochránce Vykupitele), 27

"Nejvíc je třeba, abychom poznali Bohočlověka, jak byl za nás ukřižován, jak trpěl a jak nám dal příklad života. V tomto Božím dobrodiní se vůči nám totiž víc než v jakémkoliv jiném projevila jeho nekonečná láska a jeho neocenitelné milování."

sv. Anděla z Foligna, Memoriale

"Člověk opravdu zbožný slouží Bohu, i když slouží světu, protože svou láskou ke světu hlásá Stvořitelovu lásku k člověku a chce dovést svět k lásce k Bohu."

Vladimír Boublík, Teologická antropologie

Další stránky: předchozí | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | ... 34 |