Je-li Církev Kristovým tělem, pak spolu s Kristem sdílí i jeho úděl - jak v jeho ponížení, tak v jeho oslavení, ale i v jeho plodnosti, uvolněné a otevřené na Kříži, ve "vodě a krvi" boku Kristova.
Přečteno 134xcelý článek
Vtělení Boha je proces, který se dokonává, až je "Bůh vše ve všem" (1Kor 15,28) neboli až i Církev Kristova v každém ze svých věřících Božím působením dosáhne eschatologické plnosti, odpovídající plnosti Kristově v jím přijatém lidství (srov. Ef 4,13), protože "Kristus celý", to je Kristus hlava a Církev coby jeho tajemné tělo, jak tuto apoštolskou myšlenku rozvíjí i světec a duchovní autor sv. Jan Eudes (+1680), mimo jiné též významný propagátor úcty Nejsvětějšího Srdce.
Přečteno 118xcelý článek
Církev je převoznice, jak jitřenka, která převáží ze tmy noci do světla dne, jak to sděluje ve svém komentáři k biblické knize Jób svatý papež Řehoř Veliký (+604).
Přečteno 164xcelý článek
"Celý a úplný Kristus je hlava a tělo", píše cisterciácký mnich a teolog bl. Izák ze Stelly (+1178), milovník a velebitel tajemství Církve Kristovy. A jako Kristus má moc odpouštět hříchy, neboť je Bůh, který jediný může udělit člověku odpuštění, tak udělil tuto pravomoc i své Snoubence, své Církvi, která je Boží, Bohem utvořená a Bohem pověřená hlásat a konat až do konce světa dílo Božího milosrdenství v této moci dané jí Bohem. Ona je s Kristem jedno tělo, a proto on odpouští skrze ni a ona díky němu a spolu s ním - Kristus a Církev je tak "jediný člověk, který odpouští hříchy" v tomto světě a tomuto světu.
Přečteno 213xcelý článek
Nedávno zesnulý polský teolog Wacław Hryniewicz (+2020) v úryvcích z jeho trilogie "Naše Pascha s Kristem" nastiňuje, co znamená kenoze v případě Církve - mystického Těla Kristova, a to že Církev ve své mateřské lásce dává člověku prostor i s jeho hříchem, jejž ona trpělivě snáší, nese a přivádí k vykoupení svým spoluutrpením: spoluutrpením s Kristem a spoluutrpením s námi. Církev je v tomto obrazem Krista, Kristova těla, do kterého On na kříži přijal veškeré naše bolesti a zla, aby nás od nich osvobodil a daroval nám svoji boholidskou krásu, které se dobrovolně vzdal kvůli nám, výměnou za naše hříchy. Pokud je tedy Církev "zbavena krásy", pak je jí zbavena našimi hříchy, podobně jako Kristus na kříži, v trpělivém snášení našich vin, dokud se my a konečnou platností neobrátíme.
Přečteno 235xcelý článek
Při připomínce letošního 60. výročí započetí Druhého vatikánského koncilu a jeho teologů je třeba zmínit i ty, kteří se koncilu účastnili, ačkoliv se jej vlastně neúčastnili, tzn. ty, kteří koncil a jeho teologii ovlivnili navzdory své osobní neúčasti na něm, v níž jim zabránila např. jejich nemoc. K takovým kromě již dříve zmíněného R. Guardiniho náleží i německý jezuita Hugo Rahner (+1968), bratr v teologickém světě aktuálně proslulejšího Karla Rahnera, ačkoli do doby koncilu právě Hugo byl tím "slavnějším Rahnerem" z oněch dvou. A jak už je převážné většině koncilních nebo i těsně předkoncilních teologů vlastní, i Hugo Rahner, velký znalec církevních otců, ale i jezuitské spirituality, se v mnoha svých dílech zabýval otázkou Církve, jak dosvědčuje i následující úryvek z jednoho z těchto děl, týkající se "církevního smýšlení", k jakému je povolán každý křesťan, tj. každý Kristův učedník: souznít s Církví, která je Kristovým vlastním Tělem a tedy Kristem samým. Láska k Církvi je tak přímo úměrná lásce ke Kristu a stává se jejím měřítkem a výrazem.
Přečteno 221xcelý článek
Další z participátorů Druhého vatikána je díky vícero dostupným překladům českému čtenáři již poměrně znám. Je jím švýcarský dominikánský teolog Charles Journet (+1975), ve svých dílech umně snoubící teologickou erudovanost a spirituální zanícenost neboli jasnost a přesnost nauky a tah na bránu lidského srdce. Jedním z jeho teologických důrazů byla i otázka Církve, která je však nemyslitelná bez Boží Matky Panny Marie. Maria je totiž Matkou nejen Ježíše Krista, ale i celého Jeho Mystického Těla neboli Církve. A tak celá Církev - Tělo Kristovo - je díky tomu mariánská, "rozvlněná" milostí Mariina Božího mateřství, jak to vykresluje kardinál Journet ve své eklesiologii.
Přečteno 224xcelý článek
K dění Druhého vatikánského koncilu byli pozváni coby tzv. pozorovatelé i křesťané z nekatolických církví a společenství, za pravoslavné např. známý francouzský teolog Pavel Evdokimov, za protestantské bratry např. představitelé ekumenické komunity z Taizé, Roger Schütz a Max Thurian (+1996), kdy ten druhý po nějakém čase dokonce konvertoval do katolické církve, kde nadále plodně teologicky působil. Jedním z těchto plodů je i jeho teologická studie o podstatě novozákonního, křesťanského kněžství, z níž přinášíme malý úryvek o rozdílu mezi kněžstvím Starého a kněžstvím Nového zákona.
Přečteno 215xcelý článek
Jedním z dosud nejvýraznějších katolických teologů a zároveň účastníků Druhého vatikánského koncilu je bezesporu Joseph Ratzinger (nar. 1927), pozdější papež Benedikt XVI. Jeho teologické dílo je opravdu rozsáhlé jak šíří témat, tak počtem jeho publikací. V následujícím článku přinášíme výběr z jeho promluv již coby papeže, týkajících se okruhů Písma svatého, církevní Tradice a samotné Církve a vzájemného vztahu mezi nimi, což v nich jejich autor předkládá velmi přístupnou a nijak komplikovanou formou, vhodnou tak i k osobnímu rozjímání těchto témat, která stojí v základu naší víry.
Přečteno 262xcelý článek
Louis Bouyer (+2004) není v českém prostředí tak známý, avšak přesto se jedná o dalšího významného katolického teologa, spjatého rovněž s Druhým vatikánským koncilem, na němž působil coby poradce. Jako bývalý luteránský duchovní, posléze konvertující do katolické církve a vysvěcený na kněze, se ve svém díle věnoval rozsáhlé šíři témat: trinitologii, teologii duchovního života, liturgii, eklesiologii... A právě z poslední jmenované oblasti, ač původně z knihy o liturgii Paschy, pochází následující krátký úryvek, který jako by navazoval na předchozí text Henriho de Lubaca o Církvi, jejž přirozeně doplňuje. Vystihuje zároveň dobu svého vzniku, která byla intenzivní v teologické reflexi právě tajemství Církve.
Přečteno 266xcelý článek
K řadě významných teologů majících vliv na průběh Druhého vatikánského koncilu právem náleží francouzský jezuita Henri de Lubac (+1991), který ač se ve svém díle věnoval mnoha tématům, je patrně nejvíce spojován s jeho úvahami o Církvi. Na toto téma je i následující úryvek z jeho díla "Katolicismus", zamýšlející se nad aspektem tajemství Mystického Těla Kristova, konkrétně nad totožností Církve putující a Církve oslavené. I zde autor dosvědčuje svoji hlubokou znalost církevní tradice, o kterou se ve svých dílech hojně opírá a navazuje na její bohatství a inspirativně je rozvíjí a předává dál.
Přečteno 273xcelý článek
Církev není strohá, pouze lidská organizace, ale je duchovní, mystickou skutečností, hlubokým tajemstvím Božím, které má svůj zdroj ve věčnosti, jak naznačuje v úryvku ze své "Sumy o Církvi" kard. Juan de Torquemada (+1468).
Přečteno 534xcelý článek
Apoštol Pavel v 1. listu Timotejovi píše, že "biskup má být bezúhonný, jen jednou ženatý", z čehož někteří vyvozují argument proti celibátu biskupů a kněží. Zda takový výklad odpovídá Pavlově intenci, nad tím se zamýšlí následující text.
Přečteno 789xcelý článek
Ukázka výkladu textu Písma svatého z pera sv. Tomáše Akvinského (+1274), tentokrát k pasáži z Listu Koloským, týkající se vztahu Krista-Hlavy a Církve-Těla a dále toho, proč je Kristus Počátkem, Prvorozeným z mrtvých a příbytkem plnosti milostí.
Přečteno 617xcelý článek
Mimo Církev není spásy, protože není spásy mimo Ježíše Krista. A jako je jen jeden Kristus, tak je jen jedna Církev, která jako archa Noemova bezpečně a jistě veze spasené na své palubě přes vody Božího soudu na suchou, potopou omytou půdu věčného Božího království. Úryvek sv. Cypriána (+258) na toto téma z jeho zásadního díla "O jednotě katolické Církve" uvádíme v latinsko-českém znění.
Přečteno 820xcelý článek
"Člověk si nic nemůže přisvojit, není-li mu to dáno z nebe," říkal Jan Křtitel (J 3,27). A to se týká i ustanovení za apoštola Ježíšem Kristem, které si nemůže nikdo přisvojit, leda že by mu to bylo dáno samotným Ježíšem, tak jako bylo poslání Synu svěřeno Bohem Otcem. Nejen toho, ale i podstaty apoštolátu se dotýká následující úryvek z "Výkladu k Janovu evangeliu" sv. Cyrila Alexandrijského (+444).
Přečteno 739xcelý článek
Církev není výmyslem a dílem člověka, ale Boha, který se stal člověkem, a tak coby Jeho dílo nese Církev Jeho rysy, zprostředkuje Jeho moc a vykoupení a přivádí celý svět k jednotě, čehož nelze nijak dosáhnout mimo Církev, jak dosvědčuje i známý anglický konvertita Frederick William Faber (+1863).
Přečteno 2181xcelý článek
Zejména k příležitosti Slavnosti Všech svatých a Vzpomínky na všechny věrné zemřelé je vhodné zamyslet se nad skutečností jediné Církve, sestávající jak z nás, věřících putujících dosud v tomto světě, tak z těch, kteří nás předešli k Pánu a buď podstupujících očistcová muka, nebo se již těšících blaženému patření na Boží tvář, a nad vzájemnou výměnou duchovních dober v tomto jediném Těle Kristově. K tomu nám může posloužit úryvek z apoštolské konstituce papeže Pavla VI. "Indulgentiarum doctrina" ("Nauka o odpustcích"), která není suchopárným úředním dokumentem, ale naopak sdílením moudrosti Církve, kterou má Církev od Ducha, jehož Církvi udělila Vtělená Boží Moudrost - Syn.
Přečteno 3570xcelý článek
Co přesně znamená, že Církev po vzoru Panny Marie počíná a rodí syny Boží a přitom zachovává své panenství neporušené, tlumočí v jedné pasáži svého díla "Scivias" německá mystička sv. Hildegarda z Bingenu (+1179).
Přečteno 3909xcelý článek
Jezuita a Učitel Církve sv. Petr Kanisius (+1597) patřil k významným osobnostem reformy Církve v období Tridentského koncilu (1545-1563), o což se zasloužil zejména katolickými katechismy, které tehdy při této příležitosti sepsal. Z jednoho z nich, konkrétně z tzv. "Velkého katechismu" (lat. "Summa doctrinae christianae") nyní přinášíme drobný úryvek o tom, koho je možné považovat za křesťana a proč.
Přečteno 3565xcelý článek
4. 2. 2023 - Přidána nová hesla v sekci "Křesťanské pojmy":
Stvoření - Stvořitel - Nestvořenost, nestvořený - Ex nihilo - Svět - Baptiserium - Novaciáni - Nejsvětější svatyně - Slavnost Ježíše Krista Krále - Velekněz - Katolická akce - Exercicie - Agere contra - Sláva - Sláva Boží - Glosolálie, glossolalie - Nečistý duch, nečistí duchové - Lucifer.