Kristovo tajemství v nás a v Církvi

Stavy a tajemství Krista mají pokračovat a naplnit se v nás. Často ho máme prosit, aby je v nás a v celé Církvi dovršil a naplnil.

Ježíšova tajemství totiž ještě zdaleka nejsou dokonaná a úplná. Jsou taková sice v osobě Ježíšově, ale nikoli v nás, jeho lidech, ani v Církvi, jeho tajemném těle. Boží Syn totiž míní sdělovat a jistým způsobem rozšiřovat a nechat pokračovat své tajemství v nás a v celé Církvi, jednak milostmi, které se rozhodl nám udělovat, jednak účinky, které chce v nás těmito tajemstvími vyvolávat. Tímto způsobem je chce v nás naplňovat.

Proto svatý Pavel říká, že Kristus je dokonáván ve své Církvi (srov. Ef 1,22-23) a že my všichni přispíváme k jeho budování a k „jeho plnému věku" (Ef 4,13), to znamená k tajemnému věku, který on má ve svém tajemném těle a který dosáhne své plnosti teprve v soudný den. Jinde týž apoštol říká, že „doplňuje na svém těle to, co ještě zbývá vytrpět do plné míry Kristových útrap," a že se to „obrací ku prospěchu jeho těla, to jest Církve" (Kol 1,24).

Tímto způsobem Boží Syn ustanovil, že v nás dovrší a naplní všechny své stavy a svá tajemství. Chce v nás dokonat tajemství svého vtělení, narození a skrytého života, když se utváří v nás a rodí se znovu v našich duších svátostmi křtu a božské eucharistie a působí, že vedeme duchovní a vnitřní život, který je s ním „skryt v Bohu" (Kol 3,3).

Chce v nás dokonat tajemství svého utrpení, své smrti a svého vzkříšení, protože nám dává trpět, umírat a povstávat s ním a v něm. Posléze v nás chce naplnit stav oslaveného a nesmrtelného života, až způsobí, že budeme žít s ním a v něm slavný a trvaly život v nebesích. Tak chce i ostatní své stavy a ostatní tajemství dovršit a naplnit v nás a ve své Církvi, chce je sdílet i s námi, dat nám na nich účast a dát jim pokračování a rozšíření v nás.

Takto Kristova tajemství nebudou úplná až do konce oné doby, kterou ustanovil k naplnění svých tajemství v nás a v Církvi, to jest až do konce světa.

[Jan Eudes: O Ježíšově království, 3, 4; in: Opera omnia, 1, 310-312. Český překlad převzat ze samizdatového vydání Denní modlitby církve a upraven a doplněn redakcí Revue Theofil.]

Od téhož autora:

Pramen spásy a pravého života   

Související články:

Augustin: Jsme Jeho tělem   
Izák ze Stelly: Maria a Církev  
Frederick William Faber: Církev   
Emilian Soukup: Církev Kristova   
Jan Zlatoústý: Moc Kristovy krve   
Jan Merell: Mystické tělo Kristovo   
Pavel VI.: Jediný poklad jediné Církve 
Řehoř Veliký: Církev vystupuje jako jitřenka  
Ludvík Granadský: "Věřím ve společenství svatých" 
Izák ze Stelly: Kristus nechce nic odpustit bez Církve  
Frederick William Faber: Církev je dílo Nejsvětější Krve  
Hugo Rahner: Milujeme Církev, protože milujeme Krista   
Petr Chrysolog: Bůh narozen z člověka, lidé narozeni z Boha  
Cyprián: Nemůže mít Boha za Otce, kdo nemá Církev za matku  
Hildegarda z Bingenu: Církev Kristova - panenská Matka křesťanů   
Aelred z Rievaulx: Narodil se tělesně, abychom se my narodili duchovně 
Wacław Hryniewicz: Církev je svátostí Kristovy přítomnosti, navzdory našim hříchům  
Augustin: Všechny události Kristova života zpodobují života křesťana  
Hippolyt Římský: Bůh není žebrák, i tebe učinil bohem ke své slávě  
Řehoř Veliký: Jaký užitek máme z nanebevstoupení Kristova 
Augustin: Církev je založena na skále, kterou vyznal Petr  
Louis Bouyer: Konečným cílem Vtělení je Kristus celý   
Henri de Lubac: Kdo vidí Církev, vidí skutečně Krista  
Juan de Torquemada: Církev je studnicí vod živých   
Petr Lombardský: Jaké věci je manželství svátostí  
Origenes: Spolu s Ním jsme z mrtvých vstali i my  
Jarosław Szymon Szymczak: Manželství a Církev  
Tomáš Akvinský: Kristus je Hlavou Těla Církve  
Řehoř z Nyssy: Prvorozený nového stvoření  
Benedikt XVI.: Písmo, Tradice, Církev