Nacházíte se na: Theofil > Církev > Církev je svátostí Kristovy přítomnosti, navzdory našim hříchům

Církev je svátostí Kristovy přítomnosti, navzdory našim hříchům

Wacław Hryniewicz, 16.2. 2023

Nedávno zesnulý polský teolog Wacław Hryniewicz (+2020) v úryvcích z jeho trilogie "Naše Pascha s Kristem" nastiňuje, co znamená kenoze v případě Církve - mystického Těla Kristova, a to že Církev ve své mateřské lásce dává člověku prostor i s jeho hříchem, jejž ona trpělivě snáší, nese a přivádí k vykoupení svým spoluutrpením: spoluutrpením s Kristem a spoluutrpením s námi. Církev je v tomto obrazem Krista, Kristova těla, do kterého On na kříži přijal veškeré naše bolesti a zla, aby nás od nich osvobodil a daroval nám svoji boholidskou krásu, které se dobrovolně vzdal kvůli nám, výměnou za naše hříchy. Pokud je tedy Církev "zbavena krásy", pak je jí zbavena našimi hříchy, podobně jako Kristus na kříži, v trpělivém snášení našich vin, dokud se my a konečnou platností neobrátíme.

 

Církev je prostorem, ve kterém se člověk může obnovovat, opakovaně docházet obrácení a nacházet nový řád mezilidských vztahů. Osobním vzorem i uskutečněním těchto vztahů je samotný Kristus."[1]

+

kristus-muz-bolesti-002-vyr-upr-men.jpg„Utrpení Církve je specifickou manifestací tajemství kříže Kristova a účastí na Jeho utrpeních (viz Flp 3,10). (...) Utrpení kvůli vině se díky tomu může stát cestou k jejímu vykoupení."[2]

+

„Kříž Kristův se stal pro mnohé pohoršením a bláznovstvím (srov. 1Kor 1,23). Rovněž hříšnost a slabost Církve bude pro mnohé stále znovu pohoršením. Je nesnadným odhlédnout od čistě lidské stránky a postřehnout přítomnost Krista a působení Ducha Svatého. I navzdory hříchu si však Církev zachovává svůj svátostněeucharistický charakter. Srovnání s eucharistií zde není náhodné. Je totiž potřeba víry, abychom pod hmotnými způsobami chleba a vína rozpoznali přítomnost Krista. A je potřeba rovněž hluboké víry, abychom pod pozemskou podobou Církve rozpoznali tvář Zmrtvýchvstalého. Obraz Církve narušený vinou ještě umocňuje a zvýrazňuje potřebu víry. V každodenním životě toto narušení vzniká nejčastěji z nedostatku opravdové lásky mezi věřícími. Kenoze Církve, to je především popření ‚nového přikázání‘ (J 13,34) a absence opravdového pouta mezi věřícími."[3]

+

„Kdo rozpoznal v Církvi místo Paschy a Letnic, ten v ní zůstane až do konce. Je to totiž jeho Církev a jeho duchovní vlast, se kterou spojil naději na záchranu sebe i druhých. Bylo by naivitou hledat na této zemi Církev ideální, čistou a bez hříchu. Každý z existujících jedinců má svoje minulé i přítomné viny. Každému hrozí hřích, omezenost, egoismus a odtrženost od lidí. (...) Církev v podobě znetvořené hříchem a zacloňující tak tvář Kristovu nikdy nepřestane být mou Církví."[4]

 

[Úryvky z knihy: Wacław Hryniewicz: Nasza Pascha z Chrystusem. Zarys chrześcijańskiej teologii paschalnej, Tom 2, Lublin 1987. Do češtiny přeložil Lukáš Drexler.]

 

Od téhož autora:

Bůh živý je Bohem milujícím  
Být odpovědí na pozvání Boha  
Pravoslavná teologie o zbožštění člověka  
V kříži je příslib nové budoucnosti  

 

Související články:

O Církvi a věčnosti 
Cyprián: O jednotě Církve
Augustin: Jsme Jeho tělem
Izák ze Stelly: Maria a Církev  
Frederick William Faber: Církev
Emilian Soukup: Církev Kristova
Jan Zlatoústý: Moc Kristovy krve 
Jan Merell: Mystické tělo Kristovo
Pavel VI.: Jediný poklad jediné Církve 
Jan Eudes: Kristovo tajemství v nás a v Církvi   
Hugo Rahner: Milujeme Církev, protože milujeme Krista  
Cyprián: Nemůže mít Boha za Otce, kdo nemá Církev za matku  
Hildegarda z Bingenu: Církev Kristova - panenská Matka křesťanů   
Lukáš Drexler: Kenoze jako krása v díle Bruna Forteho  
Frederick William Faber: Církev je dílo Nejsvětější Krve 
Izák ze Stelly: Kristus nechce nic odpustit bez Církve  
Louis Bouyer: Konečným cílem Vtělení je Kristus celý   
Henri de Lubac: Kdo vidí Církev, vidí skutečně Krista  
Juan de Torquemada: Církev je studnicí vod živých   
Tomáš Akvinský: Kristus je Hlavou Těla Církve  
Řehoř Veliký: Církev vystupuje jako jitřenka  
Benedikt XVI.: Písmo, Tradice, Církev    

 

Poznámky:


[1] Hryniewicz, W.: Nasza Pascha z Chrystusem. Zarys chrześcijańskiej teologii paschalnej, Tom 2, Lublin 1987, s. 149.

[2] Tamtéž, s. 140.

[3] Tamtéž, s. 144.

[4] Tamtéž, s. 140-141.

 

[RSS]

Přečteno 398x

další články