morální teologie, duchovní život
Hřích ve vlastním smyslu, ve smyslu mravním je vada na náležitém usměrnění lidského skutku vůči věčnému zákonu, aplikovanému svědomím. Tento výměr hříchu lze konkrétněji vyjádřit, jak se obyčejně udává, jako vědomé a dobrovolné přestoupení Božího zákona nebo podle sv. Augustina jako řeč nebo skutek nebo žádost odporující věčnému zákonu.
Aby byl hřích spáchán vůlí a jí se přičítal, je nutné:
a) aby předmět skutku byl nějakým způsobem v rozporu se stanoveným řádem buď sám v sobě nebo alespoň v některé jej doprovázející okolnosti; stačí však, je-li jen domněle v rozporu;
b) aby byl vykonán s vědomím tohoto rozporu čili aby ten, kdo se hříchu dopouští, si byl vědom nedovolenosti skutku a
c) aby byl vykonán se svobodným souhlasem vůle.
1. hřích v úkonu (aktuální) a hřích ve stavu (habituální): aktuální je sám skutek nebo jeho opomenutí ve chvíli, kdy je skutek konán; habituální: je onen stav, který zůstává ve vůli po skutku; hřích zůstává jako trvalá neusměrněnost, zůstatek neusměrněnosti k poslednímu cíli;
2. hřích smrtelný (těžký) a hřích všední (lehký): smrtelný je vážné přestoupení Božího zákona v důležité věci, působící, že duše je zbavena posvěcující milosti a tím nadpřirozeného života; všední je přestoupení Božího zákona ve věci méně důležité anebo v důležité, ale bez plného vědomí nebo plného souhlasu. Nazývá se všedním proto, že nezbavuje člověka nadpřirozeného života, posvěcující milosti;
3. hříchy z vykonání (commissionis) a hříchy z opomenutí (omissionis): z vykonání jsou ty, které jsou konány proti negativnímu přikázání (zákonu přirozenému) tím, že se koná něco, co je zakázáno; z opomenutí zase vznikají tím, že se nevykoná skutek, uložený kladným přikázáním, např. v neděli se opomene mše svatá;
4. hříchy proti Bohu, proti bližnímu a proti sobě: podle toho, zda je porušen řád rozumu vzhledem k Bohu (hříchy proti teologickým ctnostem a proti zbožnosti), nebo vzhledem k bližnímu, jak se děje hříchy proti spravedlnosti a proti lásce, nebo konečně vzhledem k sobě porušením řádu, pokud ustanovuje, jak se má člověk řídit a spravovat vůči sobě samému (hříchy proti statečnosti a mírnosti);
5. hříchy vlastní a hříchy cizí: vlastního hříchu se dopouští ten, kdo hřeší; cizím se proviňuje ten, kdo jinému hřích poroučí, k němu radí nebo příkladem svádí nebo jiného hříchu nezabraňuje, ačkoli může a má. Proto se mu cizí hřích přičítá;
6. hříchy vnější a hříchy vnitřní: vnější se projevuje navenek (řečí nebo skutkem), vnitřní zůstává pouze v myšlenkách (žádosti, záliby, zalíbení ve spáchaných hříších);
7. hřích z nevědomosti, ze slabosti a ze zloby: hřích z nevědomosti je ten, který pochází ze zaviněné nevědomosti; ze slabosti: z těžkého pokušení nebo mocného návalu vášně; ze zloby: z převrácené vůle;
8. hříchy tělesné a hříchy duchovní: tělesný je dokonáván nedovolenou tělesnou rozkoší, která je cílem, jako např. nestřídmost; duchovní: záleží v rozkoši mysli, jako v pýše, závisti, hněvu, duchovní lenosti;
9. hříchy materiální a hříchy formální: první záleží v nedobrovolném přestoupení Božího zákona, a proto nepřičitatelném, kdežto formální je vědomé a dobrovolné přestoupení, tedy hřích, který se přičítá.
(Převzato z Jan Merell, Malý bohovědný slovník, Česká katolická charita, Praha 1963. Redakčně upraveno.)
Matka Tereza: O hříchu
Mechtilda Magdeburská: Hřešit je ďábelské
Izák ze Stelly: Kristus nechce nic odpustit bez Církve
Terezie od Ježíše: Před Boží Velebností není nic skryto
Přechod od Starého Zákona k Novému je přechodem od těla k Duchu
Lukáš Drexler: Bílá sobota - den sedmý, den Hospodinova i Adamova odpočinutí
Klement Alexandrijský: Nemoc těla je nástrojem k uzdravení duše z hříchu
Maxim Turínský: Kristus napravuje Adamovy cesty od samého počátku
Denis Kartuzián: O spojitosti a řádu čtyř posledních věcí člověka
Caesarius z Arles: Před křtem byl naším otcem ďábel
Basil Veliký: Je ďábel příčinou našeho hříchu?
Řehoř Veliký: Církev vystupuje jako jitřenka
Pavel Evdokimov: Láska podle míry Boha
Pseudo-Makarius: Budoucí život
František Panuška, 17.5. 2009
Přečteno 3586x
4. 2. 2023 - Přidána nová hesla v sekci "Křesťanské pojmy":
Stvoření - Stvořitel - Nestvořenost, nestvořený - Ex nihilo - Svět - Baptiserium - Novaciáni - Nejsvětější svatyně - Slavnost Ježíše Krista Krále - Velekněz - Katolická akce - Exercicie - Agere contra - Sláva - Sláva Boží - Glosolálie, glossolalie - Nečistý duch, nečistí duchové - Lucifer.