Nacházíte se na: Theofil > Patristika > Moc Kristovy krve

Moc Kristovy krve

sv. Jan Zlatoústý, 16.4. 2014

"V krvi je život", je psáno ve 3. knize Mojžíšově, v krvi Kristově pak je věčný život, neboť On sám je Život, který se nám zcela dává - nejen skrze své slovo, ale zejména v oné hodině Kříže skrze své tělo a krev, jež vyjadřují i udělují mystérium věčného života - krvavě na Kříži, nekrvavě v eucharistii. A skrze tuto krev a vodu prýštící z Kristova probodeného boku zakládá Kristus svoji Církev - vodou a krví posvěcenou Nevěstu, s níž bude navěky sdílet své Nebe, jak naznačuje sv. Jan Zlatoústý (+ 407) ve svém krásném a hlubokém textu.

 

ukrizovani-005-upr-2-ram-men-2.jpg

 

Chceš slyšet, jak mocná je Kristova krev? Pak se musíme vrátit k jejímu obrazu, připomenout si dávný předobraz a vyložit staré Písmo.

Mojžíš říká: „Zabijte jednoročního beránka a potřete jeho krví veřeje."[1] Co to říkáš, Mojžíši? Vysvobodila už někdy krev ovce rozumného člověka? Zajisté, praví, ale ne proto, že je to krev, nýbrž proto, že je to obraz krve Páně. Proto nyní nepřítel tím spíše prchá, když vidí už nikoliv předobraznou krev na veřejích, nýbrž pravou krev zářící v ústech věřících[2] a obětovanou v Kristově chrámě[3].

Chceš poznat i jinou moc této krve? Podívej se, odkud nejprve vytryskla a z jakého pramene vytekla. Nejprve vyprýštila ze samotného Kříže; oním zdrojem byl Pánův bok. Když totiž Ježíš zemřel a visel ještě na Kříži, přistupuje vojín, bodne ho kopím do boku a hned vytekla krev a voda.[4] Tak to stojí v Písmu. Jedno je symbolem křtu, druhé je symbolem svátosti. Vojín otevřel bok a tím otevřel stěnu svatého chrámu. A já vzdávám díky, že jsem nalezl skvělý poklad a převeliké bohatství. A tak to bylo i s oním beránkem. Židé zabili ovci a já jsem poznal užitek oběti.

Z boku vyšla krev a voda. Nechci, milý posluchači, abys jen tak přešel tak veliké tajemství. Musím totiž promluvit o skrytém tajemství. Řekl jsem, že ona voda a krev je symbolem křtu a svátostí. Na nich totiž byla založena svatá církev, a to na koupeli znovuzrození a obnovení Duchem svatým, totiž na křtu a na svátostech, jež zřejmě vyšly z boku. Ze svého boku tedy Kristus vybudoval církev, jako z boku Adamova vyšla jeho manželka Eva[5].

Vždyť o tom svědčí i Pavel: „Jsme z jeho těla a z jeho kostí."[6] Tím míní bok. Jako z onoho boku stvořil Bůh ženu, tak i ze své ho boku nám dal Kristus vodu a krev, aby tím obnovil církev. A jako Bůh otevřel ve spánku bok odpočívajícího Adama, tak nám hned po smrti daroval vodu a krev.

Hleďte, jak se Kristus spojil se svou Snoubenkou! Hleďte, jakým pokrmem nás živí! Z téhož pokrmu se rodíme a týmž pokrmem se živíme. Jako žena z přirozené lásky spěchá krmit své dítě svým mlékem a svou krví, tak i Kristus stále živí svou krví ty, které sám znovu rodí.

 

[Cat. III,13-19; in SC 50,174-177. Český překlad převzat ze samizdatového vydání Denní modlitby Církve a mírně upraven a doplněn poznámkami pod čarou redakcí Revue Theofil.]

 

Více o sv. Janu Zlatoústém 

 

Od téhož autora: 

Milost 
Dopis Theodorovi 
Kristus chudý v chudých 
Modlitba je světlem duše
O kněžství (De Sacerdotio)
Výklad Janova evangelia - 4. homilie
Slovo proměňuje chleba a víno v tělo a krev Krista 

 

Související články:

Emilián Soukup: Eucharistie prvních křesťanů 2 - Sv. Justin
Jan Zlatoústý: Slovo proměňuje chleba a víno v tělo a krev Krista 
Emilián Soukup: Eucharistie prvních křesťanů 4 - Přijímání těla Páně
Emilián Soukup: Eucharistie prvních křesťanů 1 - Nejstarší svědectví
Emilián Soukup: Eucharistie prvních křesťanů 3 - Eucharistické zkušenosti 
R. Garrigou-Lagrange: Eucharistické Srdce Ježíšovo a jeho dokonalé darování
Hilarius z Poitiers: Jako Syn žije z Otce, tak my žijeme ze Syna skrze jeho tělo
Lev Veliký: Kristův Kříž - zdroj veškerého požehnání a příčina všech milostí
Marie-Vincent Bernadot: Podstata křesťanského života: zůstávat v Ježíši
Ambrož: Jeden prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš
Wincenty Myszor: Symbolika kříže podle sv. Ireneje z Lyonu
Bohumil Spáčil: Pravoslavný teolog o Božském Srdci Páně 
Absconditus: Bůh nemůže mlčet, neboť je odvěké Slovo
Klement Alexandrijský: Pán se sklonil, člověk povstal
Tomáš Akvinský: Drahocenná a obdivuhodná hostina
Antonín Čala: Svědectví tradice o eucharistické oběti
Melitón ze Sard: Velikonoční homilie (Peri Pascha)
Francisco Fernández-Carvajal: Pane, očisti mě...
Gaudentius z Brescie: Eucharistie, Pascha Pána  
Irenej z Lyonu: Eucharistie, záruka vzkříšení
Cyril Jeruzalémský: O těle a krvi Kristově
Kateřina Sienská: Tajemství mého Srdce
Bonaventura: Zdroj života je v Tobě
Ambrož Milánský: Svatá Eucharistie
Eucharistie - dar ukřižované Lásky
Elias Vella: Já v tobě a ty ve mně
Justin: To čiňte na mou památku 
Ambrož Milánský: O Tajemstvích 
Frederick William Faber: Církev 
Cyril Jeruzalémský: Katecheze
Sv. Augustin o eucharistii

 

Poznámky:


[1] Srov. Ex 12,21-22. Pozn. RTh.

[2] Sv. Jan má na mysli eucharistii, která je pravou krví a pravým tělem Ježíše Krista, jež věřící přijímají nekrvavým způsobem pod způsobami chleba a vína. Pozn. RTh.

[3] Eucharistie je pravou obětí Ježíše Krista, která se při slavení eucharistie zpřítomňuje a dává na jejím ovoci podíl těm, kteří eucharistii s vírou přijímají. Pozn. RTh.

[4] Srov. J 19,34. Pozn. RTh.

[5] Srov. Gen 2,21-22. Pozn. RTh.

[6] Ef 5,30; citovaná část verše z listu Efezským coby odkaz na Gen 2,23 je pouze v některých novozákonních rukopisech. Pozn. RTh.

 

[RSS]

Přečteno 696x

další články