Nacházíte se na: Theofil > Patristika > O tajemstvích (De mysteriis)

O tajemstvích (De mysteriis)

sv. Ambrož Milánský, 18.3. 2009

Svatý biskup Ambrož Milánský (cca 340-397), učitel velkého Aurelia Augustina, napsal mimo jiné spis "O tajemstvích" (De mysteriis), jenž je určený především pro ty, kteří byli právě pokřtěni, a tak pojednává o křtu, biřmování a Eucharistii. Z něj pochází i následující malá "ochutnávka", týkající se především svátosti křtu.

  

021-men-2.jpg3,8. Co jsi viděl? Vodu, ale ne pouze ji. Viděl jsi přisluhující, velekněze, který se ptá a světí. Věř, že je zde přitom cosi božského. Věříš tomu, co se děje, a nevěříš v Boží přítomnost? Kde by se tu vzal obřad, kdyby nepředcházela Boží přítomnost?

4,20. Proto jsi četl, že tři svědkové při křtu jsou jedno: voda, krev a Duch. Kdybys z toho jedno vyloučil, není to svátost křtu. Co je totiž voda bez Kristova kříže? Obyčejná voda bez svátostního účinku. Bez vody není tajemství znovuzrození. „Nenarodí-li se kdo z vody a Ducha, nemůže vejít do Božího království" (J 3,5). I katechumen však věří v kříž Pána Ježíše, kterým je poznamenáván. Kdyby nebyl pokřtěn ve jménu Otce i Syna i Svatého Ducha, nemůže dostat odpuštění hříchů ani dar duchovní milosti.

6,32. Petr byl čistý, ale musel si dát umýt nohy. Měl totiž hřích zděděný po prvním člověku, kterému had podrazil nohy a svedl ke hříchu. Proto jsou Petrovi umyty nohy, aby byl zrušen dědičný hřích. Naše vlastní hříchy jsou totiž smývány ve křtu.

7,32. Přijal jsi duchovní pečeť, Ducha moudrosti, Ducha rozumu, Ducha rady a síly, Ducha poznání a zbožnosti, Ducha svaté Boží bázně. Zachovávej, co jsi přijal. Poznamenal tě Bůh Otec, potvrdil tě Kristus Pán a do tvého srdce Duch vložil závdavek věčnosti.

9,50. Snad řekneš: Vidím něco jiného, jak mi můžeš tvrdit, že přijímám Kristovo tělo? Nezbývá nám než i toto dokázat. Kolika příkladů můžeme k tomu použít. Dokážeme, že to není to, co vytvořila příroda, ale to, co posvětilo požehnání. A že požehnání má větší moc než příroda, dokážeme z toho, že se požehnáním mění sama příroda.

9,58. Ve svátosti Eucharistie je Kristus, poněvadž je to Kristovo tělo. Není to tedy obyčejný pokrm, ale pokrm duchovní. Proto také Apoštol říká o předobrazu: „Naši otcové jedli duchovní pokrm a pili duchovní nápoj" (1K 10,3n). Boží tělo je totiž duchovním tělem.

 

(De mysteriis, EP 1329-1334. Přeložil ThDr. Josef Novák. Převzato z Patristická čítanka, Česká katolická Charita, Praha 1988, 2. vydání. Mírně upraveno redakcí Revue Theofil.)

 

Od téhož autora:

  Eliáš a půst 
Svatá Eucharistie 
Matka Boží, vzor panenství
O tajemstvích (De mysteriis) 
O svátostech (De sacramentis) 
Jeden prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš
Kristus nade všechno
Znalost Krista

 

Související články: 

 Pavel Hödl: Křest dospělých - katechumenát rozvržený do stupňů 1/3 
Pavel Hödl: Křest dospělých - katechumenát rozvržený do stupňů 2/3
Pavel Hödl: Křest dospělých - katechumenát rozvržený do stupňů 3/3
Hilarius z Poitiers: Jako Syn žije z Otce, tak my žijeme ze Syna skrze jeho tělo
Didymos Alexandrijský (Slepý): Duch svatý nás obnovuje křtem
Gaudentius z Brescie: Eucharistie, Pascha Pána
Irenej z Lyonu: Eucharistie, záruka vzkříšení
Brigita Švédská: O Kristově křtu v Jordánu
Cyril Jeruzalémský: O těle a krvi Kristově
Hilarius z Poitiers: Takto jsi připravil zemi
Eucharistie - dar ukřižované Lásky
Elias Vella: Já v tobě a ty ve mně
Justin: To čiňte na mou památku
Paolo Giglioni: Proč se křtí děti?
Tridentský koncil o křtu 

 

[RSS]

Přečteno 410x

další články