Nacházíte se na: Theofil > Patristika > Duch svatý nás obnovuje křtem

Duch svatý nás obnovuje křtem

Didymos Alexandrijský (Slepý), 19.4. 2010

Křest je mysteriem, tajemným ponořením a zasvěcením se Věčnosti. Křest není jen voda, ale i - a to především - Duch, který vlévá do křtěnce světlo shůry a proměňuje ho k věčné kráse, jak nastiňuje i starověký církevní spisovatel Didymos Alexandrijský (či Slepý; cca 310/313-398).

 

krest-005-cb-filtr-vyrez-modr-ram-men.jpgPři křtu nás obnovuje Duch svatý jako Bůh společně s Otcem a se Synem. Byli jsme znetvořeni a on nám vrací dřívější krásu a naplňuje nás milostí, aby se do nás už nedostalo nic nežádoucího. Vysvobozuje nás od hříchu a smrti. Z lidí pozemských, to je utvořených z hlíny a popela, dělá lidi duchovní a účastníky Boží slávy, děti a dědice Boha Otce, podobné obrazu Syna a jeho spoludědice a bratry; spolu s ním mají být oslaveni a zároveň s ním mají vládnout. Místo země jim dává nebe a ve své štědrosti jim dává ráj. Povznáší je k větší cti, než mají andělé, a posvátnou křestní vodou uháší tak mocný neuhasitelný plamen pekla.

U lidí jsou dva způsoby početí: jeden z našeho těla, druhý z božského Ducha. O obojím napsali vhodně povolaní muži. Já pak uvedu jméno a učení každého jednotlivě.

Jan píše: „Všem, kdo ho přijali, dal moc stát se Božími dětmi; těm, kdo věří v jeho jméno, kdo se zrodili ne z krve, ani ze žádosti těla, ani ze žádosti muže, nýbrž z Boha."[1]

Říká, že všichni, kdo uvěřili v Krista, obdrželi moc stát se dětmi Boha, to je Ducha svatého, a být z Božího rodu. Aby ukázal, že onen plodící Bůh je Duch svatý, uvedl Kristova slova: „Ano, skutečně, říkám ti: nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůže vejít do Božího království."[2]

Viditelně se totiž naše viditelné tělo rodí z křtitelnice za přisluhování kněží. Duchovně však křtí v sebe sama Duch svatý. On znovu rodí současně tělo i duši za přisluhování andělů. Sám je pak jakémukoliv rozumu neviditelný.

Jak Křtitel v souhlasu s historií i s výrokem „z vody a z Ducha" praví: „On vás bude křtít Duchem svatým a ohněm."[3] Protože lidská nádoba je totiž hliněná, musí být nejdříve očištěna vodou a potom zpevněna a zdokonalena duchovním ohněm. (Vždyť Bůh je spalující oheň![4]) A tak lidská nádoba potřebuje Ducha svatého, aby se zdokonalila a obnovila. Vždyť duchovní oheň umí také zavlažovat a duchovní voda umí také přetavovat.

 

(Didymos Alexandrijský /Slepý/: O Nejsvětější Trojici, 2,12; PG, 39,667-674. Převzato z Denní modlitby Církve a mírně upraveno  a doplněno poznámkami redakcí Revue Theofil.)

 

 

 

 

Související články:


Justin: První apologie 
Richard Špaček: Křest
Tridentský koncil o křtu 
Hippolyt Římský: O Křtu Páně
Cyril Jeruzalémský: Katecheze
Paolo Giglioni: Proč se křtí děti?
Justin: To čiňte na mou památku
Historia Lausiaca 7 - O Didymovi
Richard Špaček: O zmrtvýchvstání Krista
Hilarius z Poitiers: Takto jsi připravil zemi 
Brigita Švédská: O Kristově křtu v Jordánu
Cyril Jeruzalémský: Živá voda Ducha svatého 
Ambrož Milánský: O tajemstvích (De mysteriis) 
Ambrož Milánský: O svátostech (De sacramentis)
Diadochos z Fotiké: Být Božím obrazem a podobat se Bohu 
Pavel Hödl: Křest dospělých - katechumenát rozvržený do stupňů 1/3 

 

Poznámky:


[1] J 1,12-13.

[2] J 3,5.

[3] Mt 3,11.

[4] Srov. např. Dt 4,24; 9,3 ad.

 

[RSS]

Přečteno 256x

další články